Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
Mezi poslední škodlivé organismy zavlečené na naše území patří bejlomorka klikvová Dasineura oxycoccana (syn. D. vaccinii). Živnou rostlinou je brusnice chocholičnatá spíše známá pod názvem „kanadská borůvka“ (Vaccinium corymbosum). Tento drobný, pouze asi 2 mm velký „komárek“ s dlouhýma nohama pochází ze Severní Ameriky, kde byl popsán poměrně nedávno, v roce 1992. Odtud se dále rozšířil do některých zemí Evropy, např. Itálie, Lotyšska, Německa, Slovinska, Velké Británie, a v roce 2016 byl zjištěn na území České republiky. Samičky kladou vajíčka v počtu asi 20 ks do rašících květních i vegetativních pupenů. Beznohé, drobné larvy (1 mm dlouhé a 0,3 mm široké) jsou zpočátku průhledné, následně bílé a poslední vývojové stadium je oranžově zbarvené; vyvíjejí se uvnitř pupenů, které vyžírají. Dorostlé larvy vypadávají na zem a kuklí se v půdě. Příznaky napadení jsou podobné poškození mrazem či nedostatkem bóru. Škodlivost spočívá jak v přímém poškození květů a snížení výnosu, tak i v poškození vegetativních pupenů a oslabení rostlin v následujícím roce. V oblasti původu má škůdce více generací za rok. Velké škody prozatím u nás nebyly zaznamenány.
V jarních měsících letošního roku vyzval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zahrádkářskou veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků k vrácení rostlin vítodu myrtolistého (Polygala myrtifolia) zakoupených v některých zahradnických centrech a pocházejících z jedné španělské okrasné školky zpět do prodejen. Důvodem bylo podezření z napadení těchto rostlin v současné době pravděpodobně nejzávažnějším patogenem vyskytujícím se na území EU, karanténní bakterií Xylella fastidiosa. Následné testy v domácích i zahraničních laboratořích podezření nepotvrdily. Přesto je nebezpečí zavlečení choroby stále vysoké a trvá. Občané byli rovněž varováni před nákupy rostlin s možným výskytem bakterie, zejména ovocných a okrasných, z neprověřených zdrojů, a to zejména při pobytu ve třetích zemích (mimo EU) nebo ve státech jižní Evropy, což jsou současně nejčastější dovolenkové destinace českých občanů. Nebezpečí hrozí rovněž dovozem „rostlinných suvenýrů“, tj. rostlin bez platného rostlinolékařského osvědčení při individuální turistice.
Bakterie Xylella fastidiosa pochází pravděpodobně z amerického kontinentu a v Evropě se šíří od roku 2013, kdy byla poprvé zjištěna na olivovnících v Itálii. V Itálii bakterie zlikvidovala tisíce starých olivovníků a omezila produkci oliv v oblasti Apulie. I přes poměrně přísná fytokaranténní opatření se v Itálii šíří dále, výskyty již byly potvrzeny také ve Francii, v Německu a ve Španělsku.
Tato bakterie napadá více než 200 druhů zejména ovocných a okrasných rostlin i révu vinnou, včetně značně rozšířených druhů, jako např. třešeň, broskvoň, hrušeň, jahodník, dále také duby nebo vrby a další. Hostitelskými rostlinami však jsou i běžně zemědělsky pěstované plodiny jako vojtěška, slunečnice, jetel. Příznaky u různých rostlin jsou velmi variabilní, ale obecně je to chloróza, schnutí okrajů listů a postupné zvětšování chlorotických nebo světle hnědých částí a skvrn. Před konečným uschnutím a opadem se list může jevit paradoxně jako vodnatý. Nejprve se nákaza projevuje na pár větších větvích, později na celém stromě. Listy předčasně opadávají, nové jsou deformované, stejně jako některé plody. Napadené rostliny hynou v krátké době, běžná chemická ochrana např. pomocí pesticidů neexistuje. Jediným možným způsobem ochrany je dodržování preventivních opatření. Rozšíření bakterie Xylella fastidiosa v ČR může mít velmi neblahý dopad i na volně rostoucí vegetaci, na pěstování zemědělských plodin a na soukromou a veřejnou zeleň např. v parcích a zahradách.
Každoročně se na území ČR vyskytne několik zcela nových škodlivých organismů, některé z nich se šíří přirozeně, jiné jsou zavlečeny člověkem. Některé z nich se však mohou po několika letech „aklimatizace“ stát významným ekologickým problémem. Proto je důležitá i osobní zodpovědnost každého nebýt příčinou, třeba neúmyslně, takové závažné situace.
RNDr. Jan Juroch (1958), rostlinolékař, zaměstnanec bývalé Státní rostlinolékařské správy a nyní Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.