Čtení na tyto dny

Jarní přijímání

Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy

A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek

A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Odolné město pro příjemný život

Andrea Křivánková, č. 1/2021, s. 11-13

Ochrana orla královského v Panonské nížině

Arnošt Cetkovský, č. 1/2021, s. 47-49

O minimalizaci

Barbora Krupová, č. 1/2021, s. 53-54

Nový brněnský územní plán ohrožuje polovinu stávajících zahrádek. Má nás to znepokojovat?

Naďa Johanisová, č. 1/2021, s. 64-66

Houbeles pictus, Houbeles musicus

Petr Maděra, Alžběta Trojanová, Jakub Salaš, č. 4/2020, 14-17, pro předplatitele

Význam a využití dřevobytných hub

č. 4/2020, s. 8-12, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2019

Yvonna Gaillyová, č. 4/2020, s. 36-37

Na DOLním toku

David Veselý, č. 4/2020, s. 38-39

Hospodská pitka jako metoda geobiocenologického bádání (v Karpatech i mnohde jinde)


Pavel Klvač, č. 1/2021, s. 68

O návštěvě Karpat vždy hovořil Jan Lacina jako o svém „pohyblivém svátku“. Byl znalcem jejich přírodních podmínek i zanikajícího života zdejších obyvatel. Kdo měl štěstí se s Janem toulat karpatskou krajinou, zažil svátek dvojnásobný. Řádná pouť po (pra)lesních a pasteveckých stezkách a pěšinách pak měla zpravidla svůj konec v útěšném prostředí venkovské putyky.

Po aklimatizačním přípitku s doprovodnou průpovídkou „Pánové!“ byli do hovoru o krajině záhy vtaženi i přítomní domorodí pijáci. Současnost se proplétala s minulostí, historie s mýtem, vědecká terminologie s každodenním výrazivem. Janova vlídnost a empatie, dlouhý plnovous a celkový habitus dobrotivého tuláka, působila v tomto směru na vstřícnost nových domorodých přátel kouzlem otvíráku na konzervy.

Funkce těchto besed nebývala rekreační, organicky doplňovala krajinně-ekologická bádání tam, kde moc moderních vědeckých metod ztrácela na své epistemologické síle. Jakkoli má v sedu na pařezu proces tvorby fytocenologického snímku okolního lesního segmentu svou noetickou relevanci i poezii, skutečný obraz krajinné struktury však může být komplexně dokreslen až v biotopu hospody. Existují prostě data, která z krajiny ani s nejmodernějším technickým vybavením nevyčtete.

Základním předpokladem úspěšného hospodského bádání o krajině je schopnost splynutí s místním prostředím, naladění se na lokální svéráz a osvojení si domorodého dialektu. Osvědčená metoda k ovládnutí těchto klíčových kompetencí (dnešní terminologií soft skills) vede přes konzumaci lokálních alkoholických produktů. I začátečník v oboru brzy zjistí, že efektivita pohárku karpatské kořalky je účinnější než semestrální kurz nebo obsáhlá metodologická příručka. Nicméně ani tato metoda není snadná, je zapotřebí její dlouhodobé osobní kultivace, nejlépe pod dohledem zkušeného mistra, jakým byl docent Lacina víc než spolehlivě. Pak už to jde víceméně samo.

Tu a tam se badateli v Karpatech poštěstí najít nálevnu, kde hranice mezi „uvnitř“ a „vně“ není ostře vymezena, kde se biotopy hospody a krajiny pozvolna prostupují. Taková terénní výzkumná stanice je pak k bádání zvláště vhodná a ovoce poznání v ní lze sklízet jaksi bezprostředně, v krátkém časovém intervalu a ve velkých datových souborech současně. Zjednodušeně by se dalo říct, že příroda zde do hospody sama leze. (Příkladem může být několikaleté legendární pozorování chocholouše obecného [Galerida cristata] v 2. bukodubovém vegetačním stupni v nálevně „U Pepsiho“ na Svaté Heleně v rumunském Banátu.) Geobiocenologie zde přímo kvete.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu