VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jako začínající akademik jsem měl velké štěstí na velké životní vědecké učitele. Odskočím teď od mého čísla jedna, tedy Jana Laciny, a odskočím tak i z jihomoravského regionu do regionu jihočeského, kde jsem měl možnost spolupracovat mimo jiné se Stanislavem Cháberou. Profesor Chábera byl původem od Kolína, ale většinu života zasvětil bádání v jihočeskému kraji, a to konkrétně v jeho geologii a geomorfologii. A jednou mně, elévu vysokoškolského přednášení z oblasti fyzické geografie, řekl: „Pane kolego, mám takovou hypotézu, že i v našem jihočeském kraji existují visutá údolí.“ Musí vám být jasné, že už jen oslovení „pane kolego“ mne doslova katapultovalo zmíněný odborný problém okamžitě řešit.

Visutá údolí jsou v podstatě zavěšená menší údolí nad údolím hlavním, do kterého ústí. Nacházejí se hlavně u ledovcových údolí, kde silnější ledovec vyhloubil hlavní údolí hlouběji než postranní slabší ledovce svá menší údolí a erozní činnost menších toků zatím nedokázala tento skokový výškový rozdíl vyrovnat. Proto se u nás nacházejí třeba v postranních údolích Labského nebo Obřího dolu. Visutá údolí se mohou také nacházet na mořském pobřeží, kdy je abraze (= eroze) mořského pobřeží oceánem silnější než eroze malého vodního toku. Visuté údolí může končit vodopádem, a kdo jel lodí třeba kolem severní Madeiry nebo azorského ostrova S?o Jorge, nemohl si nevšimnout nádherných vodopádů padajících přímo do moře.

Zatímco podélný profil běžného údolí má tvar poloviny písmene U, visuté údolí má naopak tvar poloviny obráceného písmene U, či dokonce obráceného písmene L - to v případě zakončení zmíněným vodopádem. Prostě kdybyste šli na procházku podél potůčku tekoucího visutým údolím, tak po proudu by se vám šlo příjemně lehce z mírného kopce, než byste dorazili k prudkému sešupu, nebo dokonce srázu s vodopádem, kde údolí často končí vtokem do větší řeky.

Kde ale hledat visutá údolí v jižních Čechách, kde sice ledovcový reliéf na Šumavě máme, ale ne ten pravý ořechový, daleko převyšující blízký reliéf okolní, aby v něm mohla být visutá údolí? Mělo by to být v okolí hluboce zařízlé Vltavy v širším okolí Českého Krumlova, říkal pan profesor. Tam je říční údolí hluboké často i přes 100 metrů a jeho svahy jsou extrémně prudké. A třeba Křemžský potok by měl mít visuté údolí, dodal profesor Chábera.

Vrhl jsem se tedy do práce, což v době, kdy sice už excel existoval, ale my jsme ho neměli nebo jsem s ním neuměl pracovat (je to fakt dávno), znamenalo milimetrový papír, pravítko, tužku a turistickou mapu. Bavíme se totiž o roce 1998… A ejhle, za pár hodin byl podélný profil Křemžského potoka hotov, ale ouha: neměl tvar poloviny obráceného U. Neměl tvar ani poloviny normálního U, měl tvar poloviny písmene V. To byla dobrá zpráva. Reliéf je správný, jen Křemžský potok je příliš velký, příliš silný, už stihl zpětnou erozí podélný profil poněkud vyrovnat. Je třeba tedy hledat menší potoky. Nakonec jsem zjistil, že takových potoků, které alespoň na části toků vytvářejí úkaz vykazující charakter visutého údolí, není až tak málo. Více jich je na levém břehu, po vtoku Křemžského potoka se jich do Vltavy vlévá hned několik, a třeba Vrábečský potok k nim patří - je třeba prostě hledat jen potoky dlouhé pár set metrů až pár kilometrů, ideálně tekoucí co nejvíc kolmo k Vltavě. A tím byla další drobná geomorfologická zajímavost úžasně pestré české krajiny potvrzena, určitě bychom visutá údolí našli i jinde u nás a určitě nejde o objev světového významu.

Ale vraťme se závěrem ještě k památce profesora Chábery. Za mých tehdejších časů se říkávalo, že je škoda, že se tak skvělý geomorfolog věnuje pouze regionu a není aktivní na celostátní, či dokonce zahraniční úrovni. Jenže ono je to možná nakonec naopak, ostatně, posuďte sami citát internetové encyklopedie Českých Budějovic: „(Profesor Chábera) svůj odborný zájem věnoval zejména geomorfologickým jevům na území jižních Čech, jako jsou projevy mrazového a tropického zvětrávání hornin, písečné přesypy, hrance, skalní mísy, krasové jevy, říční terasy aj. Proslul několika pečlivě zpracovanými jihočeskými bibliografiemi geologických věd, které nemají v jiných českých krajích obdobu.“