VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Větrné elektrárny patří k nejviditelnějším projevům energetické obnovitelnosti. Na rozdíl od jiných staveb je nelze snadno schovat, jsou vysoké, točí se a stojí v otevřené krajině. Právě proto se při jejich plánování hodnotí tzv. dopad na krajinný ráz, tedy celkový vzhled a charakter krajiny, jak jej vnímá člověk. Krajinný ráz není jen otázkou estetiky. Zahrnuje také historické souvislosti, přírodní hodnoty, měřítko krajiny a vztah člověka k místu. V Česku má jeho ochrana oporu i v legislativě, a proto jsou analýzy krajinného rázu běžnou součástí povolovacích procesů.

Zadání je často obdobné. Investor má vytipovanou lokalitu, kde má vyřešeny majetkové vztahy, má ověřeno, že rychlost větru v určité výšce nad zemským povrchem je dostatečná, a naším úkolem je předložený záměr podrobit detailnímu zkoumání, zda je lokalita z pohledu ochrany přírody a krajiny vhodná, či nikoli. Úplným začátkem posuzování je nezbytnost porozumět krajině, do níž jsou větrné elektrárny navrhovány. Základem analýz krajinného rázu je proto práce s celou řadou mapových podkladů. Mapa je víc než jen grafické znázornění prostoru. Je to nástroj, který umožňuje člověku porozumět světu v měřítku, které by jinak nebylo uchopitelné. Mapy byly u největších zaoceánských objevů, mapy byly při cestě na Měsíc, tak je zcela pochopitelné, že nemohou chybět ani v podkladech pro hodnocení krajinného rázu. Obrovský přínos map je ten, že na jednom listu papíru je možné zobrazit značné množství informací, které by se pouze složitě propisovalo do textu. Čtenář tak má k dispozici ucelený, jednoduše podaný zdroj informací.

Mapové podklady tvoří páteř celého hodnocení. Základním výstupem bývá přehledová mapa na podkladu základní topografické mapy. Ta umožňuje zasadit záměr do širšího územního kontextu. Z vrstevnic lze vyčíst reliéf, nadmořské výšky, vodní toky, sídla, a komunikace. Právě topografický podklad pomáhá pochopit, zda je plánovaný stožár umístěn na hřebeni, náhorní plošině nebo v méně exponované poloze. Druhým krokem je přehledová mapa na podkladu ortofotomapy, která přináší aktuální obraz skutečného stavu krajiny. Letecké snímky umožňují identifikovat strukturu zemědělské krajiny, lesní celky, rozptýlenou zeleň, drobné krajinné prvky a pomáhají rozpoznat typ okolní zástavby. Kombinace obou podkladů je důležitá, protože umožňuje porovnání generalizovaného topografického znázornění s vizuální přesností leteckého snímku.

Na přehledové mapy navazují tematická kartografická díla ochrany přírody a krajiny. Mapa ochrany přírody zobrazuje maloplošná i velkoplošná chráněná území, tedy například národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní parky či chráněné krajinné oblasti. Samostatně se zpracovává mapa soustavy prvků NATURA 2000, která zahrnuje evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Tyto vrstvy nehodnotí pouze právní střet záměru s ochranou přírody, ale také upozorňují na území s vysokou ekologickou hodnotou. Další důležitou vrstvou jsou přírodní parky, které chrání charakter krajiny jako celek, nikoli jen jednotlivé přírodě blízké lokality. Kulturní rozměr krajiny pak reprezentují mapy nemovitých památek a plošné památkové ochrany, tedy památkových rezervací a zón. Tyto podklady umožňují posoudit, zda plánovaná stavba nevstupuje do historicky cenného prostoru, kde by mohla narušit tradiční siluetu sídla, dominanty nebo významné pohledové osy. Výsledkem není jen soupis omezení, ale komplexní obraz území, ve kterém se propojují přírodní, historické i vizuální hodnoty krajiny.

Samostatnou kapitolou je hodnocení vizuálního dopadu stavby. U větrných elektráren je to mimořádně důležitá kapitola, protože tubus a rotor elektrárny je často viditelný z desítek kilometrů vzdálených míst. V rámci hodnocení krajinného rázu se jako dotčený krajinný prostor stanovuje vzdálenost kolem 15 km, avšak je možné, že s narůstající možnou instalovanou výškou elektráren se i tato hodnota bude zvyšovat.

Analýza viditelnosti vychází z digitálního modelu povrchu, tedy z výškového rastru, který zachycuje nejen samotný reliéf, ale i budovy a vegetaci, a poskytuje tak realistický obraz krajiny. Do tohoto modelu jsou na základě projektové dokumentace vloženy pozorované body reprezentující hodnocené části větrných elektráren, zpravidla střed rotoru s přesně definovanou výškou nad terénem. Výpočet probíhá testováním přímé viditelnosti mezi každým z těchto bodů a všemi buňkami rastru v řešeném území, které je vymezeno kružnicí o poloměru minimálně 15 km. Pokud spojnice mezi středem rotoru elektrárny a daným místem v krajině není přerušena jinou výškovou překážkou, je toto místo vyhodnoceno jako vizuálně exponované. Výsledkem může být jen jednoduchá mapa viditelnosti v případě jedné věže, ale i syntetický výstup, v němž barevná škála případně vyjadřuje, kolik elektráren z většího počtu je z konkrétního místa současně viditelných, tedy míru kumulativního vizuálního působení celého záměru.

Navazující interpretace výsledků ukazuje, že rozhodujícím parametrem nemusí být pouze počet elektráren, ale především jejich výška a morfologie terénu. Dále se hodnotí, zda případné snížení navrhované výšky tubusu bude mít významný vliv na velikost lokalit, ze kterých je záměr vidět, či naopak by více prospělo snížení počtu instalovaných elektráren. V současnosti se často řeší také obnova starších větrných parků za nové, kdy dochází k redukci počtu věží jejich náhradou za menší počet vyšších, výkonnějších elektráren. Zde hraje analýza viditelnosti nezastupitelnou roli, kdy zpracovatel posudku musí rozhodnout, jaké řešení je pro okolní přírodu a krajinu nejvhodnější.

Poslední mapa v celém souboru již nepřináší nic nového, ale zobrazuje souhrn všech významných zjištění a jevů z předchozích map. Tato komplexní mapa, ačkoli zobrazuje velice nesourodé jevy v rámci jednoho mapového pole, usnadňuje pochopení všech souvislostí v daném území a zjednodušuje tak rozhodování o hodnoceném záměru. Právě toto výsledné kartografické dílo je přímým důkazem, jak jedna mapa vydá za víc než tisíc slov. ??

Ondřej Lagner (1989) - geoinformatik a specialista na prostorová data, jednatel společnosti Kateřina Zímová, s. r. o. V rámci společnosti zajišťuje komplexní zpracování prostorových dat v prostředí GIS, jejich interpretaci a převod do mapových výstupů.