Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Fotografické putování s Tomislavem Pivečkou


Pavel Klvač, č. 4/2010, str. 27

Fotografa Tomislava Pivečku není třeba čtenářům Veroniky dlouze představovat (viz např. Galerie fotografů ve Veronice 1/1998, s. 23). Na jaře letošního roku oslavil autor své sedmdesáté páté narozeniny výstavou v galerii Stará radnice v Rousínově.

Byl to právě tento časopis, kde jsem se s Pivečkovými fotografiemi černobílých krajin setkal poprvé. Okamžitě mě upoutaly, a to hned ve dvojím smyslu. Jednak svým znamenitým fotografickým vyvedením, na druhé straně pak regionální blízkostí. Byla na nich zachycena krajina, kterou jsem dobře znal, avšak způsobem, který mi otevřel oči ke zcela novému vnímání jejích krás a pozoruhodností.

Rousínovsko vskutku není krajinou uhrančivou. Žádná dech beroucí scenerie, žádná monumentální přírodní dramata. Krásu této krajiny je třeba hledat a nacházet v důvěrném každodenním kontaktu. Jenom vnímavý poutník má předpoklady pro objevení jejího skromného půvabu. Jenom člověk s citlivou duší jí dokáže porozumět a navázat s ní intimní dialog, jak se to neopakovatelným způsobem podařilo fotografu Tomislavu Pivečkovi. Pivečkova cesta krajinou je cestou poutníka.

Díky Pivečkovým fotografiím jsme na tuto tichou pouť přizváni i my, diváci, obdivovatelé Pivečkových fotografií. Spolu s autorem se vydáváme po polních cestách mezi lány nekončících polí, spočineme ve stínu letitých stromů, můžeme rozjímat u křížů, božích muk a kapliček. Necháváme se pozvat do starých zahrad s vysokokmennými ovocnými stromy i na opakované procházky kolem potoka Rakovce. Putujeme od drobnokresby jemných detailů přes mistrně komponovaná zákoutí až k širokým záběrům krajinných celků.

Jsou to cesty vždy inspirativní, občerstvující unavenou duši. Cesty povznášející, ale i angažované - upozorňující na nesamozřejmost a křehkost všech těch obyčejných všedních krás, které pod tlakem uspěchaných a neuvážených lidských zásahů často nenávratně mizí.

Fotografie Tomislava Pivečky jsou povzbuzující poutí za krajinou paměti, v jejímž pozadí je cítit jasný životní postoj i naléhavé poselství.

Pavel Klvač
sociolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu