Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

Archivované články z čísla 1/2015

Krátce o autorovi letošních obálek


Petr Čermák, č. 1/2015, obálka
Miloš Sláma (1965) žije a pracuje v Polničce u Žďáru nad Sázavou a v Křoví u Velké Bíteše. Vystudoval VOŠ Václava Hollara v Praze, samostatně vystavuje od začátku devadesátých let, opakovaně získal ocenění v soutěži o grafiku roku....

Nejlepší je naděje


Ivo Dostál, č. 1/2015, s. 1
Ohlas na loňské 3. číslo Veroniky byl velmi příznivý a také letošní první číslo je věnováno ovocnářství. Doufáme, že bude přijato podobně. Stejnému tématu se věnujeme opakovaně, protože až na malé výjimky všichni oslovení...

Ovocné stromy vyžadujú opateru po celý rok


Jozef Struhár, č. 1/2015, s. 2-5
Jozefa Struhára volajú tí, ktorí ho poznajú, „muž, ktorí sadí stromy“. Tento ovocinár a rodák zo Zabudišovej (kataster obce Bošáca) patrí k ohrozenému druhu „potulných sadárov“. A tak je aj vďaka nemu...

Péče o ovocné dřeviny v NP Podyjí


Veronika Dubovská, č. 1/2015, s. 6-8
V národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu probíhá již delší dobu program na obnovu starých ovocných sadů včetně péče o zachování původního genofondu ovocných dřevin. Situace je o to složitější, že nejprve bylo z této úrodné...

Obecní sad ve Křtinách a Habrůvce


Petr Jelínek, č. 1/2015, s. 6-9
Staré vysokokmenné odrůdy ovocných stromů nenávratně mizí z naší krajiny. Jsou přitom přirozeným prostředím, s kterým venkov tradičně sžíval, krásné na jaře při květu, v létě při sklizni ovoce a na podzim barevným listím....

Nejvýznamnější škodlivé organismy ovocných dřevin


Jan Juroch, č. 1/2015, s. 10-13
Z hlediska počtu stromů i produkce jsou jabloně nejdůležitějším i nejoblíbenějším ovocným druhem na našem území. Na jabloních může škodit mnoho druhů živočišných škůdců a vyskytovat se i mnoho chorob, jak virových,...

Problematika šarky švestek u peckovin


Boris Krška, č. 1/2015, s. 11-13
Meruňky a broskvoně jsou ovocným druhem pocházejícím z klimaticky odlišných oblastí, než je střední Evropa. Svoji domovinu neboli genetická centra mají v oblastech severovýchodní Číny, Střední Asie, kde je typické kontinentální klima s...

Jak na škůdce a choroby ovoce bez syntetických pesticidů


Václav Psota, č. 1/2015, s. 14-15
Každý, kdo má na zahradě nějaký ovocný strom, se chce těšit ze zdravých a chutných plodů. Zpravidla si na vlastní ovoce neklademe takové nároky, jako obchodní řetězce na tržní ovoce. Tedy nějaká ta skvrna či nevyrovnaný tvar plodu nám...

MUDr. Vladimír Lepš (1927–2014)


Jaroslav Michálek, č. 1/2015, s. 17
MUDr. Vladimír Lepš (1927-2014) Profesí byl pediatr. Od roku 1993 spolupracoval s přírodovědným oddělením Muzea Sokolov na dokumentaci významných starých stromů celé ČR. Do roku 2014 nakreslil více než 2 500 perokreseb významných a...

Jedlý kaštan čili kaštanovník setý


Leoš Hrdlička, č. 1/2015, s. 18-21
Kaštanovník pochází ze středomořské oblasti a patří v Evropě mezi vyhledávané „ovocné“ dřeviny. Plody obsahují cenné výživné látky a mají nenapodobitelnou chuť. U nás většinou jedlé kaštany a jejich vůni...

Rozšírenie gaštana jedlého na Slovensku


Michal Pástor, Ladislav Bakay, č. 1/2015, s. 19-21
Gaštan jedlý (Castanea sativa Mill.) sa pestuje ako významná ovocná drevina v sadoch a záhradách, no úspešne sa rozšíril aj do lesných porastov ako melioračná a medonosná drevina. V posledných rokoch sa zdravotný stav gaštana jedlého na...

Sušírny ovoce na východní Moravě a jejich osudy


Věra Kovářů, č. 1/2015, s. 22-23
Už je zima, mráz… zpívá se v jedné z valašských koledních písní. Zimní čas, advent a po masopustu předjarní čas s nedostatkem čerstvého ovoce a zeleniny byl na moravském venkově spojen s pojídáním sušeného ovoce. To...

Příběh starého ořechu


Jan Lacina, č. 1/2015, s. 24
Tam, kde je dnes na naší zarostlé zahrádce světlina, do které se naklánějí zvonky a růže, tyčil se donedávna vlašský ořech. Dožíval jako poslední z dvaceti ovocných stromů - jabloní, hrušní, rynglí, třešní, višní a švestek,...

Houština


Miloš Šejn, č. 1/2015, s. 25
Když se mohu procházet nebo spíše prodírat hustým bažinatým porostem, jsem asi nejšťastnější. Je těžké vysvětlit jasně proč. Snad to je ta nesnadnost kroků, kdy půda je tak živá a proměnlivá. Větve se otírají o tělo, praskají,...

Z textů


Miloš Šejn, č. 1/2015, s. 26-27
údolí / dovnitř zeměvytváří krajinu / bažinaté údolí, tím, že jeneobyvatelnézachovává původní vztahyfungujícího povrchuotevřeného člověku svým tajemstvímsídlo oheň / nad hlavou měsícpod nohama tráva a voda / s hvězdamimizí...

Česká krajina pod Štědrým


Václava Hazuková, č. 1/2015, s. 28-30
V prostoru mezi Šumavou a Brdy se nachází přírodní park Pod Štědrým, kde si stále ještě můžeme plnými doušky vychutnávat pohled na malebnou, českou, rozvlněnou krajinu. Za klidovou oblast byl park prohlášen už v roce 1979 a...

Existuje divočina?


Mojmír Vlašín, č. 1/2015, s. 29-30
V roce 2009 přijal Evropský parlament rezoluci o Evropské divočině (Wilderness in Europe), ve které jsou vyzdviženy ekonomické, kulturní a environmentální přínosy divočiny pro společnost. Co to vlastně ale ta divočina je? No, s tím si...

Resilience aneb Proměňme hrozbu v příležitost


Hana Machů, Yvonna Gaillyová, č. 1/2015, s. 31
Nejen ve světě, ale i v České republice přináší klimatická změna již nyní dopady, na které se musíme připravit. I když se u nás neprojeví třeba zvýšená hladina oceánů, můžeme jistě očekávat větší sucha, vlny veder a extrémní...

Vcházení do obrazů III


Jan Lacina, č. 1/2015, s. 32-35
Po Josefu Jamborovi (1887-1964) a Emanuelu Ranném (1913-2008), do jejichž obrazů jsme pomyslně vstupovali v minulých letech (Veronica č. 4/2013 a 3/2014) přichází na řadu věhlasný krajinář Oldřich Blažíček (1887-1953). Narodil se ve stejný...

Zase o brněnských havranech


Karel Hudec, č. 1/2015, s. 36-37
O havranech zimujících v Brně jsem už napsal několikrát - snad až příliš mnoho na jeden časopis. Ale jejich zimování v Brně a zejména jeho změny jsou natolik zvláštní a nevysvětlené, že by mohly být zajímavé pro všechny, kdo...

Mojmír Vlašín oslavil šedesátku. Blahopřejeme…


Aleš Máchal, č. 1/2015, s. 38-39
Napsat o principálovi Veroničího divadelního souboru VERDIS je nesnadné, neb na sebe už na stránkách časopisu mnohé prozradil. Nicméně mi dovolte, abych se o to přece jen pokusil jako člověk, kterého s Mojmírem Vlašínem spojuje dlouholeté,...

Běžte sbírat odpadky!


Mojmír Vlašín, č. 1/2015, s. 38-39
Jedno z běžných klišé, která slýchám, je, že ochránci přírody jsou tady od toho, aby sbírali odpadky. Svědčí to o tom, že mnoho lidí nechápe, co ochrana přírody vlastně je. Je zajímavé, jak často se dozvídám, co by měl dělat...

Vrtule aneb Cesta do Banátu a zase zpátky


Ivo Dostál, č. 1/2015, s. 40
Veroničin divadelní soubor (VERDIS) premiérou a současně i derniérou divadelního kusu Vrtule s podtitulem cestopisný trajler částečně v jazyce banátských Čechů autorů Mojmíra Vlašína a Pavla Klvače dne 21. 2. opět naplnil už předem...

Vstoupit do obrazu


Ivo Dostál, č. 1/2015, s. 41
Stejnojmennou výstavu z pohledu krajinného ekologa připravil Jan Lacina Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, 29. 1. - 24. 5. 2015 Krajinomalba ve slova smyslu, jak ji chápeme, jako odvětví výtvarného umění, byla oblíbeným žánrem v 19....

Vrabec domácí – proč mizí a jak to zjistit?


Jan Havlíček, č. 1/2015, s. 42-43
Vrabec domácí (Passer domesticus) je bezesporu nejznámějším ptačím druhem. V poslední době bývá nejčastěji zmiňován v souvislosti se zprávami o snižujících se počtech běžných druhů ptáků. Jeho úbytek v posledních desetiletích je...

Fauna ve světě vlastních jmen


Jiří Poláček, č. 1/2015, s. 44
Když se mluví o užitečnosti různých druhů fauny, svět vlastních jmen neboli proprií se většinou opomíjí. Lidé se přitom pojmenovávali podle ptáků a zvířat odedávna. Dokládají to i knihy o pravěku od Eduarda Štorcha (hlavně Lovci...

Josef Vavroušek


Tomáš Růžička, č. 1/2015, s. 45-47
DO 30. 4. 2015 MůžETE NOMINOVAT NA CENU JOSEFA VAVROUšKA! (více na www.cenajosefavavrouska.cz)

Lokální topeniště a obce


Eliška Bartošová, Eva Pavlorková, č. 1/2015, s. 48
Pokud váš soused doma pálí plasty, pneumatiky a podobné věci, můžete se jako soukromá osoba bránit buď přes úřady, nebo soukromoprávně. To znamená podáním podnětu na obecní úřad obce s rozšířenou působností a na Českou inspekci...

Omluva


č. 1/2015, s. 49
V každém časopise občas dojde k určitým zkratům, které, ač dobře míněny, nakonec způsobí pravý opak. Autor článku Díky Ježíšku, že jsi zařídil, aby nepokáceli ten strom, uveřejněného v č. 4/2014 na třetí straně obálky, brojí...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu