Vstup pro předplatitele: |
Na pně kolměji
slunce dopadá
Zvedá ke kamni kámen
Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů
Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami
Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst
Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat
Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu
(Jindřich Zogata)
Jeden z autorů nám napsal: „Je mi osobně velmi sympatické, co děláte, díval jsem se i na obsahy předchozích čísel Veroniky, a tak bych rád využil soukromě možnosti drobného sponzorského předplatného 2× za 1 000 Kč na 1 rok, tj. celkem 2 000 Kč. Vím, že je to jako kapka v moři, ale vnímám to spíše jako morální podporu, protože děláte dobré a zajímavé věci.“
Nejsem nacvičená říkat si o peníze a sama sebe se ptám, jak to, že malonákladový časopis ještě vydáváme. Během posledních let výrazně ubyly finanční zdroje, které jsme čerpali ze státního rozpočtu prostřednictvím dotací. Jsme v podivné situaci: cena časopisu překračuje kupní možnosti většiny současné české společnosti, přitom ale nezaplatí ani jeho výrobu. Jako nezisková organizace na svoji činnost však potřebujeme peníze získat. Vydáváme ho s přesvědčením, že o něj někdo stojí, že má ve společnosti svoje místo, že se může prosadit i v době tolik probírané ekonomické krize.
Toto číslo věnujeme lidem hospodařícím s ohledem k půdě. A také těm, kteří jim pomáhají najít přímou cestu ke spotřebitelům. Tedy obyčejným lidem, kteří chtějí něco víc. Pokud Vám náš časopis přináší něco, co jinde nenajdete, můžete nás podpořit. Jde to různými způsoby, nejjednodušší je navýšit předplatné podle Vašich možností o dar na podporu časopisu. Podporujme se. Jsme síť, v níž jeden ovlivňuje druhého.
Povzbudivé čtení přeje
Dana Zajoncová