Čtení na tyto dny

Vrány v zimě

Kam poděla se černá hejna
Kam Kam
Kde jste vrány

Na moje okna bílí ptáci posedali
Krajková pírka svět mi zakryla
A vám zatím někde pod lesem
Mráz pálí černá křídla svobodná

(Jan Tluka) 

Rubrika - Rozhovor

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?


č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele
O stavu naší krajiny a o hospodaření v ní si s Janem Švédou povídá Vilém Jurek.   Ačkoliv je pan Švéda ze zlínského Kudlova, setkáváme se v Brně. Můžeme si před otázkami k hospodaření na loukách a pastvinách říct, odkud...

Řeka zázraků Vladimíra Kořena


Vladimír Kořen, č. 3/2024, s. 36-37
(Knihu přečetli a otázky pro autora společně cizelovali Bohdana Fabiánová a David Veselý. Vladimír Kořen nalezl na všechny naše úvahy odpověď a žádnou z otázek neškrtl.) B.F. Stal jste se spisovatelem. Vyznal jste se ze svého života,...

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí


Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3
Drobné knížky esejů a veršů Josefa Kroutvora (*1942) mám dlouhá léta po ruce. Každý nový knižní přírůstek autora v poličce domácí knihovny je pro mě svátkem. Autor v jistém smyslu naplňuje moji představu archetypu poutníka. Sledovat...

Někdy mě prostě obraz předejde (rozhovor s Petrem Veselým)


Petr Veselý, Petr Čermáček, č. 4/2023, s. 34-37
NOCI // Rozezvonit kovadlinu / v dílně pod sebou / přečíst Heaneyho a Cadelovu Kovárnu / Přepsat dveře dovnitř tmy / na rubu papíru zprávy z urologie // 3. 9. 2015Bydlíš v domě, ve kterém měl tvůj děda kovárnu. Skončila jen pár let po...

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?


Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5
Rozhovor s ředitelem národního parku Thayatal a prezidentem Asociace národních parků Rakouska Christianem Üblem vede Tomáš Rothröckl, ředitel NP Podyjí. Můžeš se nám krátce představit? Rád. Jsem doma v Podyjí, v oblasti...

Říční kontinuum


Miroslav Kubín, Roman Barták, č. 3/2022, s. 21-22
Miro, určitě máš teď jako odborník na řeky hlavní sezonu. Čím se právě teď zabýváš? Právě teď kontroluji, jestli funguje jeden rybochod na řece Úpě, kousek od Trutnova. Takže jsi v terénu? Ne, kontroluji to z domu. V Bohuslavicích...

Svět, který končí


Ladislav Vavřík, Tomáš Vítek, Tomáš Hudeček, Dalibor Kvita, Pavel Dvořák, č. 2/2022, s. 9-11
Rozhovor s fotografy krajiny Karvinska Ladislavem Vavříkem (LV), Tomášem Vítkem (TV), Tomášem Hudečkem (TH) a Daliborem Kvitou (DK) vedl Pavel Dvořák (PD). Nejde o typický sled otázek a odpovědí, spíše o rozmluvu několika kolegů nad...

Transformace krajiny po těžbě má být spravedlivá především pro její obyvatele


Mikuláš Černík, Yvonna Gaillyová, č. 2/2022, s. 29-32
Rozhovor s Mikulášem Černíkem o možných i nemožných proměnách krajin po těžbě uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji vedla Yvonna Gaillyová. Transformace uhelných regionů souvisí s definitivním ukončením těžby, což je nutné, abychom...

Příběhy pro děti, dobrodružství pro všechny, velký kus přírody, skřítci a motýli


Bohdana Fabiánová, č. 1/2022, s. 24-25
V lednu vyšla Motýlí kniha Martiny Macháčové, dětská knížka bohatě a krásně ilustrovaná Sofií Helfert. Vydalo ji nakladatelství Barrister & Principal, má čtvercový formát 21 × 21 cm, 80 stran, pevnou vazbu a lze ji...

O pachtovních smlouvách, pachtýřích a propachtovatelích (Rozhovor s Ivanem Stříteským vede Petr Čermák.)


Ivan Stříteský, Petr Čermák (Čermáček), č. 4/2021, s. 18-19
V České republice jsou přibližně 4 miliony hektarů zemědělské půdy, které vlastní přes 3 miliony vlastníků. Tři čtvrtiny zemědělské půdy vlastníci (propachtovatelé) pronajímají - propachtovávají nájemcům (pachtýřům). Většina...

Proměny valašské krajiny (S Vojtěchem Bajerem, předsedou ČSOP Salamandr, vedl rozhovor Roman Barták.)


Vojtěch Bajer, č. 4/2021, s. 32-35
Vojto, v tomto roce bychom spolu mohli oslavit osmnácté výročí naší výstavy Velké Karlovice - Lidé a krajina. Což je snad nejpozději osídlená valašská obec založená v roce 1714, takže její krajina je velmi mladá. Když jsme se tehdy...

Tisícileté soustředění kulturního ‚svinčíku‘ v otevřené krajině prostě nevznikne


Martin Golec, Pavel Klvač, č. 3/2021, s. 46-48
(S Martinem Golcem vedl rozhovor o archeologii v jeskyních Pavel Klvač.) Jeskyně Moravského krasu mají své odvěké kouzlo. Přitahovaly pravěké obyvatele, romantické dobrodruhy i dnešní vědce. Jejich tajemství si podmanilo osobní i badatelský...

Počítáme s vodou (Michaela Koucká odpovídá na otázky Romana Bartáka.)


Michaela Koucká, Roman Barták, č. 2/2021, s. 3
Když jsem se před třemi roky setkal poprvé s Míšou Kouckou, tak to bylo za velmi příznivé konstelace. Ministerstvo životního prostředí tehdy pořádalo dvě spanilé jízdy za inspirativními projekty LIFE do zahraničí. Tahle exkurze byla do...

Záchrana českého endemitu, kuřičky hadcové (S Hanou Pánkovou a Karlem Křížem si povídá Roman Barták.)


Hana Pánková, Karel Kříž, Roman Barták, č. 1/2021, s. 36-37
Pro vás oba byl projekt prvním z programu LIFE. Proč jste se rozhodli použít pro své aktivity spojené s ochranou kuřičky hadcové (Minuartia smejkalii) právě LIFE? HP: Protože jsme hledali možnost, jak propojit vědecký přístup a ochranu...

K 30. narozeninám dostala čokoládový dort s páchníkem (Rozhovor s Evou Ježkovou vede Pavel Pechoušek.)


Eva Ježková, Pavel Pechoušek, č. 1/2021, s. 43-46
Eva Ježková vede tým, který řeší projekt CZ-SK South LIFE. Jedná se o velice košatý projekt, jehož hlavním cílem je zlepšení nepříznivého stavu ochrany 11 prioritních stanovišť a 3 prioritních druhů (se zvláštním zaměřením na...

Houbeles pictus, Houbeles musicus


Petr Maděra, Alžběta Trojanová, Jakub Salaš, č. 4/2020, 14-17
Ptá se Jakub Salaš, odpovídají Petr Maděra (básně/texty) a Alžběta Trojanová (hudba) Houby jsou fascinující svými různorodými tvary, barvami, vůněmi, chutěmi i svým tajuplným způsobem života. Co Vás vedlo k napsání tolika básní o...

Včelaření v Česku – rozhovor se zoologem Antonínem Přidalem


Antonín Přidal, Tomáš Růžička, č. 3/2020, s. 12-13
Pane docente, každý rok zemědělci a pěstitelé řeší, zda je jarní mrazíky nepřipraví o úrodu, nebo zda nebude zase velké sucho nebo naopak vlhko. Nenastane brzy doba, kdy se budeme bavit i o tom, že třeba pěstitelé ovoce nebudou mít úrodu,...

Rozhovor s Daliborem Kvitou, zakladatelem geoparku Podbeskydí


Dalibor Kvita, Roman Barták, č. 2/2020, s. 19-21
Jak vlastně myšlenka založit geopark Podbeskydí vznikla? Zajímavé je, že myšlenky se občas objevují v takových rojích, vznikají stejné nebo obdobné nápady na různých místech nezávisle na sobě. Takže ve stejné době, kdy jsem nad...

Student Sutnarky navrhl budku pro netopýry


Tomáš Starý, č. 4/2019, s. 26-27
Originalitu a ohleduplnost k přírodě prokázal student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara (FDULS) Západočeské univerzity v Plzni Tomáš Starý při zpracování ateliérové práce, jejíž zadání znělo prostě: „les“....

V čase aj nečase. Rozhovor s lovcem blesků


Jozef Dovičin, č. 2/2019, s. 44
Každý z nás určite rád trávi svoj voľný čas vonku, niekde v prírode, ak je pekné počasie. Ale čo vtedy, ak príde búrka a začnú blesky? Asi väčšina z nás sa snaží dostať čo najrýchlejšie domov alebo do bezpečia. Automaticky...

Když ublížíme přírodě, můžou nám pomoci sazínkové?


Martina Macháčová, Bohdana Fabiánová, č. 2/2019, s. 46-47
Martina Macháčová: Sazínkové a Mračná země. Půvabnými ilustracemi knihu doprovodila Jana Uhlířová. Arista, Baset, Praha 2019, 128 stran. Bylo, nebylo, ale mohlo by být. Příběh této dětské knížky plné fantazie vypráví dobrodružství...

Šumava vítězná


Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4
Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek je na Šumavě často. Boubínský prales, Prameny Vltavy, Židovský les. To je jen několik míst ponechaných samovolnému vývoji, která za dva červnové dny roku 2018 stihl navštívit Václav Cílek, se...

Něco obyčejného a zázračného zároveň. Rozhovor s milovníkem spontánního umění Pavlem Konečným


Pavel Konečný, Pavel Klvač, č. 1/2019, s. 38-40
Když jsem nedávno listoval krásně vyvedeným Atlasem spontánního umění (ArtMap 2016), toulal jsem se tak nejen duchovními světy neškolených tvůrců, ale pochopitelně i místy a krajinou jejich instalací. Originálně pojatý průvodce je plodem...

Sila liečivých rastlín


Lýdia Šimková, Jaroslav Vyhnička, č. 1/2019, s. 41-42
„Čo je burina? Rastlina, ktorej dobré vlastnosti ešte neboli odhalené.“Ralph Waldo Emerson[burina - česky: plevel] Teploty sa začínajú zvyšovať, topia sa posledné zvyšky snehu a príroda sa pomaly prebúdza. Určitý reset a...

Společnost přátel Podkarpatské Rusi


Jan Čopík, Pavel Klvač, č. 4/2018, s. 12
Pane Čopíku, jaký je Váš vztah k Podkarpatské Rusi? Jak jste se k tomu tématu dostal? Od kdy jste členem Společnosti přátel Podkarpatské Rusi? Podkarpatská Rus je země, o kterou se zajímám a kam rád zajíždím. Z počátku mě k...

Prostě je všechno takové „syrovější“


Martin Mitáš, Pavel Klvač, č. 4/2018, s. 25-26
Na Podkarpatskou Rus přijel Martin Mitáš (*1969) na začátku devadesátých let minulého století tak trochu náhodou. Se zdejším divokým krajem se rychle sblížil a začal ho navštěvovat opakovaně. Po pár letech jako turistický průvodce. Za...

Planéta Česko


Marián Polák, Jaroslav Vyhnička, č. 3/2018, s. 40-41
„Naša príroda je pestrá ako málokde na svete. Krásu a dobrodružstvo máme na dosah ruky - stačí sa len dobre dívať!“ Tieto slová sprevádzajú a dokonale vystihujú prvý celovečerný film o českej prírode Planétu Česko....

Kde domov můj


Jindřich Štreit, Pavel Klvač, č. 2/2018, s. 21
Fotograf Jindřich Štreit se od roku 2013 věnuje projektu fotografování lidí bez domova. S asistencí sociálních pracovníků z Charity a Armády spásy fotografoval v Olomouci, Praze, Brně, Bratislavě, Opavě, Krnově, Ostravě a v dalších...

Iniciatíva MY SME LES


Karol Kaliský, Jaroslav Vyhnička, č. 1/2018, s. 36-37
„Úsmevom prírody sa rozpúšťa ľudská zloba.“Friedrich Schiller Čoraz viac ľudí si uvedomuje nevyhnutnosť a potrebu ochrany prírody. Preto vznikla iniciatíva My sme les, ktorá v poslednom období získala enormný nárast...

„Chôdza je najlepší spôsob, ako splynúť s krajinou“. Rozhovor Andrey Uherkové s Jozefom Sklenárom


Jozef Sklenár, č. 4/2016, s. 12-15
Sú rôzne typy ľudí. Niekto čaká, že sa veci vyriešia samé alebo ich zahojí čas. Niekto k tomu aktívne dopomôže. Jožko sa z nich potreboval osamote „vychodiť“, a tak sa pred dvoma rokmi vybral na pešiu...

„Stratili sme schopnosť obdivovať krásu krajiny.“ Rozhovor s Mikulášom Hubom


Mikuláš Huba, č. 2/2016, s. 7-11
Keď sa hovorí o krajine na Slovensku, mnohým príde na um práve Mikuláš Huba, priateľmi prezývaný Maňo. Od detstva sa venuje oprave tradičných dreveníc, krajinou sa zaoberá ako vedec i pedagóg a posledné štyri roky pôsobil v...

„Je to prostě už hodně jinej svět!“


Vilda "Kudrna" Dvořák, č. 4/2015, s. 8-10
Vilda „Kudrna“ Dvořák je čímsi jako živým archetypem karpatského tuláka. Rumunské Karpaty a balkánské hory jsou jeho přirozeným biotopem a osudem. Poprvé jsme se setkali ve Svaté Heleně, snad někdy kolem roku 1998. To už...

Ovocné stromy vyžadujú opateru po celý rok


Jozef Struhár, č. 1/2015, s. 2-5
Jozefa Struhára volajú tí, ktorí ho poznajú, „muž, ktorí sadí stromy“. Tento ovocinár a rodák zo Zabudišovej (kataster obce Bošáca) patrí k ohrozenému druhu „potulných sadárov“. A tak je aj vďaka nemu...

Jak se žije ovocnářům v dnešní době z pohledu ovocného školkaře Radima Peška


Radim Pešek, č. 3/2014, s. 10-12
Jak se člověk stane ovocnářem? Nevím, jestli hned ovocnářem, ale školkařem se zájmem o staré ovocné odrůdy a méně známé ovoce jsem se stal vlastně z nouze. V době mých školkařských začátků (tehdy ještě okrasných) jsem si chtěl...

O ochraně přírody s ředitelem ŠLP Masarykův les Křtiny


Vladimír Dolejský, č. 4/2013, s. 18-21
Školní lesní podnik (ŠLP) Masarykův les Křtiny obhospodařuje lesní komplex brněnské Mendelovy univerzity. Nachází se severně od Brna a sahá až k Blansku a Jedovnicím. Jedna třetina je součástí CHKO Moravský kras, dalšími evropsky...

Nadšení i skepse. O vzniku národního parku Thayatal s Norbertem Kellnerem


Norbert Kellner, č. 2/2013, s. 42-43
Počátky ochrany přírody dyjského údolí v Rakousku Jaké byly první podněty k ochraně přírody v dyjském údolí? První úvahy se objevily v polovině 80. let, když vešly ve známost plány na výstavbu přehrady u Znojma. U obyvatel Hardeggu...

Obchodník má být prospěšný svému regionu. S ředitelem Konzumu Miloslavem Hlavsou


Miloslava Hlavsa, č. 5/2012, str. 18-22
Vyjíždím do šestého patra věžáku v Ústí nad Orlicí. Ve výtahu mě zaujme plakát s nabídkou farmářských bedýnek místní zeleniny a biomasa. Po otevření dveří mě vítá transparent Jsme tu doma – podporujeme regionální výrobce potravin. Ne, neocitla jsem se ve snu antiglobalizačního aktivisty, nýbrž na ředitelství obchodního družstva Konzum, které prodává v desítkách okolních obcí potraviny. Od prvních slov ředitele Miloslava Hlavsy je jasné, že Konzum je „tak trochu jiná sámoška“.

Jak vytvořit přírodní zahradu sobě na míru


č. 2/2012, str. 4-7
Marianna (1978) a Čestmír (1974) Holušovi se věnují navrhování a realizaci přírodních zahrad pro soukromníky, školy i organizace. Marianna studovala zahradní architekturu v Nitře, Čestmír čerpal zkušenosti pobytem na ekologických farmách v Česku, na Slovensku i Novém Zélandu. Společně vedou kurzy permakulturního designu pro veřejnost.

Středoevropan zapomněl, co je to les - Rozhovor s Jakubem Hruškou, předsedou stínové rady NPŠ


č. 5/2011, str. 14-15
Stínová vědecká rada národního parku Šumava má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Je složena z předních českých vědců a odborníků, její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Za cíl si dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku.

Jak se malují Lesy. Rozhovor s Petrem Pastrňákem


č. 5/2011, str. 24-25
Petře, jak maluješ? V podstatě se stále promalovávám do vnitřního stavu, ve kterém to už maluje samo. Ale jde to ztuha. Je zvláštní, že k dobrému výsledku se dá dostat nejen promalováváním se, ale také meditací. To jsou dvě cesty k...

Chceme se posunout od sporu k dialogu. O Šumavě s Hanou Šantrůčkovou


Hana Šantrůčková, č. 2/2011, str. 16-19
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., (1955) působí na katedře ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde přednáší ekologii půdy a biogeochemické cykly. Na Šumavě studuje přeměnu živin v...

Z Lucemburska na Moravu a zpět


Marco Schank, Raymond Aendekerk, č. 5/2010, str. 20-21
Začátkem září, právě v době, kdy si Praha připomínala svatbu Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, navštívil Moravu lucemburský ministr životního prostředí Marco Schank. Doprovodil ho prezident lucemburské nadace Hëllef fir d’Natur Frantz Ch. Muller, jeho kolega Raymond Aendekerk (který letos obdržel Cenu Josefa Vavrouška), lucemburský velvyslanec Jean Faltz a zástupce ministerstva životního prostředí ČR Tomáš Kažmierski. Delegace navštívila modelové projekty udržitelného rozvoje a Centrum Veronica v Hostětíně, energeticky úsporné rekonstrukce panelových domů v Brně – Novém Lískovci a Nadaci Partnerství v Brně. Cílem návštěvy bylo zhodnocení dosavadní i budoucí možné spolupráce v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje mezi oběma zeměmi. V letech 1996 až 2010 poskytlo Lucembursko ze své zahraniční pomoci prostřednictvím Nadace Partnerství a ZO ČSOP Veronica téměř 30 milionů korun na podporu projektů v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany klimatu. Podpořeno tak mohlo být přibližně 150 projektů neziskových organizací, obcí nebo škol po celé ČR.

Spolupracovat jako v orchestru. Rozhovor časopisu Veronica s britskou velvyslankyní Sian MacLeod


Sian MacLeod, č. 4/2010, str. 12-13
Velmi málo velvyslanců má příležitost během své mise připravovat program pro královskou návštěvu. Jaké to bylo pro Vás? Byla to pro nás velká čest a potěšení připravovat program pro letošní návštěvu Jejich královských Výsostí...

Andreas Beckmann z WWF o hodině, v níž svět společně zhasne


Andreas Beckmann, č. 2/2010, str. 9
Největší světová organizace pro ochranu přírody, WWF, vyzvala celý svět, aby se 27. března ve 20.30 hod. připojil ke klimatické akci Hodina Země 2010. Co je hlavním cílem Hodiny Země? Akce Hodina Země má za cíl propojit co nejvíce lidí...

Tři otázky pro Wolfganga Fremutha z Frankfurtské zoologické společnosti o včelařství


Wolfgang Fremuth, č. 3/2009, str. 22
Jak jsou včelaři u vás organizováni? Jaký je podíl profesionálních a amatérských včelařů? Pro většinu německých včelařů jsou včely koníčkem. Chovají méně než 10 včelstev a med vyrábějí především pro vlastní potřebu. V...

Britský konzervativec o krajině a odpovědnosti


Miroslav Kundrata, č. 1/2009, str. 17-19
Rozhovor s Rogerem Scruttonem

Čtyři otázky pro Martina Robeše, specialistu pro dopravu ministerstva životního prostředí


Martin Robeš, č. 6/2008, s. 2-3
Mohl byste shrnout postoj ministerstva životního prostředí k omezení kamionové dopravy? Časové omezení jízd kamionů není pro silniční dopravu žádnou velkou diskriminací, v železniční dopravě jsou taková omezení dána kapacitou...

* * *


Čestmír Klos, č. 6/2008, s. 10-12
Kolik lidí u nás tuší, jakým tempem se v Evropě rozvíjí kombinovaná přeprava silnice - železnice? Náš kontinent denně křižuje 170 přímých vlaků s naloženými kamionovými návěsy, přívěsy či cisternovými kontejnery. Z Česka...

Více peněz malým obcím. Náš rozhovor se senátorkou Janou Juřenčákovou


Jana Juřenčáková, č. 5/2008, s. 28
V Senátu prosazujete, aby malé obce dostávaly z daní stejné množství peněz na jednoho obyvatele jako velké obce. Jaké Vás k tomu vedly argumenty? Nejde o stejné množství peněz, protože se to nedá paušalizovat, malá obec nepotřebuje na...

Přírodě musíme ustoupit. Rozhovor s filozofem Josefem Šmajsem


Josef Šmajs, č. 4/2008, s. 18-20
Co může filozofie, vysoce abstraktní, praxi vzdálená disciplína, nabídnout současnému člověku? Jak může ovlivnit vztah dnešních lidí k přírodě? Filozofie není tak zcela nepraktickou disciplínou. Dnes by měla lidem nabízet to, co jim...

Náš rozhovor s Radimem Šrámem, jak znečištění ovzduší ovlivňuje lidské zdraví


č. 3/2008, s. 7-8
Posunuly se významněji vědecké poznatky o vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví oproti osmdesátým a devadesátým letům? Ano, zcela zásadně. Zatímco v osmdesátých letech se měřil především oxid siřičitý a spad prachu, dnes...

Cementárny a životní prostředí. Rozhovor s Janem Hrozkem, ředitelem Českomoravského cementu


Jan Hrozek, č. 3/2008, s. 13
Českomoravský cement se ještě v polovině devadesátých let potýkal s kritikou obyvatelstva z bezprostředního okolí cementáren a lomů v Mokré a Berouně. Dnes se už stížnosti obcí na znečištění a prašnost neobjevují. Co všechno...

Náš rozhovor s Františkem Pelcem o identifikaci s krajinou a krajinných plánech


František Pelc, č. 2/2008, s. 10-11
Kácení stromořadí svým plošným rozsahem v zimě 2007 zalarmovalo občany a posléze i média. Odezva vedla od občanů přímo na ministerstvo. Nemohly to řešit nižší články státní ochrany přírody? Samozřejmě by to dokázaly řešit...

Magda Pazderová: Výsadbou stromů jsem si splnila svůj sen


Magda Pazderová, č. 2/2008, s. 29
V minulém čísle Veroniky jsme otiskli rozhovor s vítězkou soutěže diplomových prací se vztahem k životnímu prostředí Jihomoravského kraje. V kategorii bakalářských prací zvítězila Magda Pazderová s prací Optimalizace využití území z...

Lenka Kulišťáková: Studovala jsem krajinu Mikulovska-Falkensteinska


Lenka Kulišťáková, č. 1/2008, s. 29
Pátý ročník soutěže diplomových prací se vztahem k životnímu prostředí Jihomoravského kraje vyhlásil pro Jihomoravský kraj Ekologický institut Veronica v roce 2007. S prací Krajinářská studie komponované krajiny Mikulovska-Falkensteinska...

Vypouštět vodu není racionální. Rozhovor s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem


Petr Gandalovič, č. 6/2007, s. 2-3
Před lety jste byl náměstkem ministra životního prostředí. Za vašeho působení se hladina Nových Mlýnů spouštěla, aby se po obnažení břehů udělal prostor pro biokoridory. Nyní, když jste ministrem zemědělství, je váš přístup k...

Zelený špás za milion. Rozhovor se starostkou Milenou Brzobohatou o šakvickém biokoridoru


Milena Brzobohatá, č. 6/2007, s. 4
Co jste museli udělat pro to, abyste mohli začít sázet? V územním plánu zůstalo území určené pro biokoridor a o tom jsme začali hledat informace. Nejprve jsme zjistili, kolik by to stálo, a pak kde na to vzít. To je základní kámen....

Vzniknou nové biotopy


Pavla Hobstová, č. 4/2007, s. 6-8
Otázky pro Pavla Punčocháře(ředitele sekce lesního a vodního hospodářství MZe) MZe plánuje nová opatření k omezení dopadu změny klimatu na vodní hospodářství. O jaká opatření jde? Kde by měly být nové přehrady a kolik a jaký je...

Náš rozhovor s Pavlem Francem


Pavel Franc, č. 4/2007, s. 23-24
Jak se stalo, že jsi se ve dvaceti jako student právnické fakulty dostal k Ekologickému právnímu servisu, tedy k ekologickému prá­vu, k obhajování občanů v kauzách proti velkým společnostem a podobně? Myslím, že v tvé generaci byla...

Všichni máme jen povědomí. Rozhovor s Hanou Librovou


Hana Librová, č. 1/2007, s. 10-11
Pokud platí názor Igora Míchala, že máme geneticky zakódovanou potřebu lesostepní krajiny, vzniká otázka, proč už delší dobu členitou lesostepní krajinu, pro kterou bývalo typické střídání a prolínání menších celků (polností,...

Pod mannerskou zástavou…


Jiří Novotný, č. 6/2006, s. 8-10
Ochrana územního systému ekologické stability (ÚSES) je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát (§ 4...

O "úklidu" veřejných prostranství


Zdeněk Sendler, č. 5/2006, s. 7-9
Máme-li uvažovat o kvalitě života ve městě či hodnotit stav např. místní zeleně, musíme se zamyslet nad podmínkami, které jsme v tom kterém městě vytvořili, i nad možnostmi, jak je zlepšit. Vydali jsme se proto na rozhovor za zahradním...

Proti záplavám jsou přehrady nejlepší


Pavel Mylbachr, č. 3/2006, s. 18-19
Sotva jsme se vzpamatovali z minulých povodní, letos jsme opět zažili další velkou vodu. Téměř všichni si začínáme pomalu přiznávat, že vlivem změn v krajině a následkem globálního oteplování se povodně mohou u nás vyskytovat každý...

O zemi, kde zítra znamenalo včera


Vladimír Buřt, č. 1/2006, s. 8-12
Již v polovině loňského roku jsme se na redakční radě domluvili, že první letošní číslo zaměříme na téma Rekultivace devastovaných území. Netušili jsme, že premiér nám nadělí vánoční "dárek" v podobě úvah o prolomení...

O poľane a jejím lidu špatnokrásném. Na besedě s Milanem Križem


Václav Štěpánek, č. 1/2005, str. 11-12
Prof. Ing. Milan Križo, DrSc., si získal ve vědeckém světě věhlas svým bádáním v oblasti lesnické botaniky, kde se zaměřoval především na pylovou analýzu a květy dřevin. Při vší úctě k tomuto vědnímu oboru ovšem lze říci, že by...

My v krajině a krajina v nás


Věra Fojtová, č. 4/1995, str. 9-12
Jednou z největších inspirací je pro člověka v umění i v životě krajina a příroda. Vidíme v ní možná sebe očima mladýma, to je krajina dětství, která velmi často splývá a souzní s krajinou srdce. Jenom návraty na místa, jejichž...

Jaká turistika?


Miroslav Kundrata, č. 4/1995, str. 28
O možnostech, způsobech a limitech turistického ruchu u nás rozmlouvala Veronica s Larry M. Stumppem, poradcem americké organizace Citizens Democracy Corps (Občanské demokratické sbory). - Jaký byl cíl Vašeho pobytu v ČR, s kterými organizacemi...

Americké peníze pro neziskový sektor


Miroslav Kundrata, Tomáš Růžička, č. 3/1994, str. 7-13
Environmental Partnership - zdroj financování a partner nevládních ekologických organizací Cílem nadace Environmental Partnership je přispívat k formování občanské společnosti tím, že podporuje nevládní „ekologické“...

Nestát se institucí


Theid Faber, č. 1/1994, str. 14-16
Interview s THEIDEM FABEREM, prezidentem lucemburské asociace MOUVEMENT ÉCOLOGIQUE, jsme získali při příležitosti 3. evropského semináře ekologických poradců a ekologického veletrhu v Lucemburku. Za Veroniku vedli rozhovor Yvonna Gaillyová a Miroslav Kundrata.

Co přinesl Summit Země


Miroslav Kundrata, č. 3/1992, str. 1-7
O ohlédnutí za světovým summitem o životním prostředí v Rio de Janeiru požádala Veronica v rozhovoru účastníka čs. vládní delegace RNDr. Jana Káru, CSc. V: Přišlo Československo do Ria s vlastními iniciativami nebo se jen...

Ministr Dejmal k Novým Mlýnům


Miroslav Kundrata, č. 2/1992, str. 5-6
Ministr Ivan Dejmal navštívil u příležitosti Dne Země Brno. Spolu s autorem Igorem Míchalem podepisoval při slavnostním uvedení na trh právě vytištěnou publikaci Ekologická stabilita, kterou Veronica vydala pro ministerstvo ŽP ČR....

Nepochopená federace


Miroslav Kundrata, č. 2/1992, str. 12-15
Rozhovor s Josefem Vavrouškem

Na cestě (Rozhovor: Adri van Westerop)


č. 1/1992, str. 12-14
Kdyby Kdyby v našich řekách tekly čisté vody, v našich lesích rostly zdravé stromy, kdyby nás z času na čas nepřiklápěl neprodyšný zvon inverze, kdyby náš strach z jaderné energie byl jenom teoretický, kdybychom si uměli víc vážit i...

Úskalí průmyslové civilizace


Miroslav Kundrata, č. 4/1991, str. 23-24
Rozhovor s Edwardem Goldsmithem, hlavním editorem časopisu The Ecologist

Dočkáme se ekologické lobby?


Miroslav Kundrata, č. 3/1991, str. 6-9
Rozhovor s předsedou Ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody Bedřichem Moldanem.

Realizovat se idejemi


Miroslav Kundrata, č. 2/1990, str. 17-21
Rozhovor s Petrem Oslzlým, dramaturgem Divadla Na provázku a poradcem prezidenta Václava Havla

Autointerview Veroniky na úvod nového ročníku


Miroslav Kundrata, č. 1/1990, str. 1-4
V: Co přinese nová politická situace ekologickému hnutí? V: Především informovanost a prostor rostoucímu zájmu o ekologické problémy, které už značná část populace začíná chápat jako existenční. Dnes pracuje minimálně...

Nezapomínejme na prameny!


Miroslav Kundrata, č. 2/1989, str. 9-12
Nic z toho, co naši dobu odlišilo od doby před sto lety minulénemůžeme zrušit, naopak všechno musíme povznésti do úrovnědokonalejší.                   ...

O důvěru lidí


Miroslav Kundrata, č. 1/1988, str. 15-17
(Rozhovor s ing. Josefem Velkem, redaktorem Mladého světa)
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu