Čtení na tyto dny

Idyla na minerální vody

Mám rád minerální vody
pro jejich zemitost

A kdykoliv je piju
tak si představuji
jak vyvěrají z Běloves
z Korytnice
či z Moravského Berouna…

A jak mě cévy zanáší
nejvzácnější kovy

Mám rád minerální vody
po kterých nikdy nejsem
ani vážnější
ani šťastnější
než doopravdy jsem

(Zdeněk Volf)

 

Rubrika - Zajímavosti z přírody a krajiny

Pták s pirátskou maskou


Jaroslav Monte Kvasnica, č. 3/2025, str. 42, pro předplatitele
Už je tomu mnoho let, kdy jsem se poprvé snažil objevit ukryté hnízdečko ťuhýka obecného. Na Hádecké planince připalovalo májové slunce a já nemohl spustit oči z ptáka s černou páskou přes oči, který každou chvíli zaletoval do nitra...

Obyvatelé dvou živlů


Richard Kabelka, č. 3/2025, str. 44
Jen málokterá prostředí jsou tak odlišná jako voda a souš. Každé z nich vyžaduje zcela odlišné adaptace a strategie přežití. S tímto kontrastem si dokázali nejlépe poradit obojživelníci. Přesto však zůstávají úzce spjati s vodou. A...

Třetí třicítka dnů pro mokřady – pozorujeme ptáky!


Zuzana Kučerová, č. 3/2025, str. 46
Po obojživelnících a vážkách pořádá Český svaz ochránců přírody od 15. září do 14. října třetí etapu 3x zaměřenou na vodní a mokřadní ptáky. Ve hře je další výkonná fotopast a návštěva záchranné stanice pro volně...

Vášnivé námluvy obojživelníků


Richard Kabelka, č. 2/2025, str. 30
Během teplých jarních a letních večerů se krajinou rozléhá roztoužené sborové volání v takové intenzitě, že utiší i zpěv ptáků. Takto si žáby každoročně projevují lásku ve velkém stylu. Jiné druhy zase nesázejí na hlasitost,...

Jak je to se svatojánskými muškami


Roman Barták, č. 2/2025, str. 37, pro předplatitele
Na jiném místě v tomto čísle píšu o světluškovém reji na Korfu, probíhajícím už začátkem května. Proč si tedy o tomto zajímavém hmyzu neříci více, vždyť je to i takové hezké svatojánské téma aktuální v době, kdy druhé číslo...

Divné kapradiny


Roman Barták, č. 1/2025, str. 35
Kapradiny má snad každý spojeny s vlhkými stinnými lesními zákoutími, odkud na nás běžně vykukují jejich členité listy velikosti jedné až třeba sedmi lidských dlaní. Ovšem ne všechny kapradiny jsou právě takové, a dokonce vše může...

Kdy se vrátí mandelík hajní do české krajiny?


Zuzana Siudová, č. 3/2024, s. 40-41, pro předplatitele
Mandelík hajní (Coracias garrulus), pestře zbarvený tažný pták z čeledi mandelíkovití (Coraciidae), je celosvětově ubývajícím druhem. V České republice byl od posledního prokázaného hnízdění v roce 1991 na jižní Moravě sice...

Chvála říčních skalek


Roman Barták, č. 2/2024, s. 43, pro předplatitele
Třebíčsko - meziříčský syenitový pluton je takové geologické srdce Česka, a to díky svému tvaru, díky červené barvě na geologických mapách i díky poloze blízko česko-moravské hranice. Pluton, pro připomenutí, je velké těleso lávy...

Kamenáčci pestří se nečekaně objevili na Přerovsku


Jiří Šafránek, č. 2/2024, s. 46, pro předplatitele
Začátkem května se na podmáčeném poli u obce Vlkoš objevilo hejnko osmi kamenáčků pestrých (Arenaria interpres). Jde o bahňáky, kteří žijí v arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se objevují v době tahu ve...

Rostlina roku 2024


Roman Barták, č. 1/2024, s. 32
Silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica) byl Českou botanickou společností vyhlášen rostlinou roku 2024. Jde o druh, který ač se zabydlel i ve vojenských újezdech, je na svých stanovištích dlouhodobě ohrožován. Má rád vlhké...

Ouhorlík, chaluha a orel stepní se objevili na Moravě


Jiří Šafránek, č. 4/2023, s. 52
Ornitologové na Moravě letos pozorovali tři velmi vzácné ptačí druhy, které málokdo z nich někdy předtím viděl. Jde o orla stepního, ouhorlíka černokřídlého a chaluhu malou. Orel stepní je doma rozlehlých pláních na sever od...

Nadšení pozorovatelé ptáků


Jiří Šafránek, č. 3/2023, jen na webu jako foto

Bílý jedinec užovky stromové


Mojmír Vlašín, č. 3/2023, s. 42
Albinismus se vyskytuje u všech obratlovců, ale u volně žijících populací bývá poměrně vzácný. Je způsoben genetickou anomálií - nedostatkem enzymu tyrosináza, který je zodpovědný za tvorbu melaninu. Nedostatek či úplná absence melaninu...

Netopýr rezavý lapený do ostnů kaktusu aneb Příhoda s dobrým koncem


Eduard Stuchlík, č. 3/2023, s. 48
Dopis adresovaný 17. června tohoto roku e-mailem dr. Mojmíru Vlašínovi: Vážený pane doktore, jelikož jste známým specialistou na netopýry, dovoluji si Vám sdělit vlastní trapnou historku s netopýrem. Když jsem dnes ráno kontroloval svoji...

Berneška velká zahnízdila s husou velkou a mají osm housat


Jiří Šafránek, č. 2/2023, s. 48
Berneška velká není původním evropským druhem, ale v posledních letech se občas objevuje i u nás. Je příbuzná s husou velkou, se kterou se výjimečně i kříží. A právě k tomu asi letos došlo na štěrkovně v Hustopečích nad...

Lidé, po nichž zůstávají stromy


Antonín Martiník, č. 1/2023, s. 13
Je známo, že nás a náš „přínos“ zhodnotí až ti, co přijdou po nás. Myslím, že to platí především v dnešní „tekuté“ době. Letos je tomu pět let, co nás navždy opustil lesník a krajinný ekolog...

Poštolky rudonohé na Hané


Jiří Šafránek, č. 4/2022, s. 44
Letos jsme se mohli v polích na Olomoucku, Prostějovsku a Vyškovsku setkat s neobvykle zbarvenou poštolkou. Jde o poštolku rudonohou, která k nám vzácně zalétá koncem léta. Díky kroužkování se zjistilo, že někteří ptáci pocházejí z...

O strnadích nářečích


Petr Procházka, č. 2/2022, 60
Strnad obecný (Emberiza citrinella) odjakživa vyzpěvoval lidem na venkově při práci v polích a lukách. Je to neúnavný zpěvák, který svoji jednoduchou písničku přednáší z vhodného vyvýšeného místa od února až do pozdního léta....

Houby pozdní zimy a časného jara


Vladimír Antonín, č. 1/2022, s. 36-37
Houbám, ani těm tvořícím pomíjivé, nevytrvávající plodnice, sezona nikdy nekončí; kromě období se silnými mrazy můžeme některé druhy nacházet celou zimu. V současnosti můžeme stále najít oblíbenou hlívu ústřičnou (Pleurotus...

Papoušci v české přírodě?


Roman Barták, č. 1/2022, s. 38
Invazní druhy rostlin a živočichů jsou již bohužel pevnou součástí české přírody. V médiích i z doslechu zaznamenáváme úspěšné boje ochranářů s křídlatkami, bolševníkem velkolepým nebo akáty, ač tyto úspěchy jsou spíše...

Copak jmelí, ale ochmet…


Vít Grulich, č. 4/2021, s. 36
V naší přírodě nenajdeme mezi cévnatými rostlinami mnoho epifytů, tedy rostlin, které nekoření v půdě, ale k životu potřebují jinou rostlinu. Epifytů najdeme mnohem více ve vlhkých tropech, protože tyto rostliny jsou vlastně omezeny v...

Chřástal polní rušil noční klid


Jiří Šafránek, č. 4/2021, s. 52
Tato zajímavost zaplnila sociální sítě a zajímala média, ale nás potěšil a možná i trochu překvapil dobrý konec příběhu chřástala polního, který zahnízdil a vyvedl mladé u Penčic na Přerovsku. Zdá se, že to s námi lidmi není...

Husice nilské vodí mláďata v největších mrazech


Jiří Šafránek, č. 1/2021, s. 67
Pár husic nilských vyseděl v mrazivých lednových dnech mláďata na rybníce v Majetíně na střední Moravě. Pravděpodobně je zmátlo poměrně teplé počasí v prosinci. Jde o nejčasnější hnízdění tohoto druhu v České republice. Husice...

Lelek z Lelek


Tomáš Růžička, č. 4/2020, s. 46
V každé profesi se najdou spojení příjmení krásně souznící s vykonávanou činností. Pan Kovář si jistě potrpí na své řemeslo vonící kouřem a na zvonivé údery kladiva do rozžhaveného železa. Naproti tomu třeba pan Císař nebo Král...

Fragipan: skrytý taj půd oplývající charismatem


Aleš Kučera, č. 2/2020, s. 27-29
I cesty půdoznaleckého bádání bývají nevyzpytatelné. Z vlastní praxe bývám překvapen pestrostí a proměnlivostí půd namnoze tak často, jak často hledím na jejich profily. A také časoprostorové badatelské souvislosti bývají neméně...

Záhadný visící strom


Ladislav Hanuš, č. 2/2020, s. 51
V přírodním parku Podkomorské lesy jsem objevil záhadný visící strom. Před pár lety uříznutá jedle je kupodivu stále živá. Jak to, že patnáct centimetrů tlustý kmen uříznutý metr nad zemí má pořád zelené větve? Kde bere vodu?...

Drop velký se objevil na Hané


Jiří Šafránek, č. 1/2020, s. 39
Ve třetím loňském čísle jsme informovali o občasném výskytu dropa na jižní Moravě. Od konce léta se objevuje i na Hané. Rovněž na Znojemsku, kde hnízdil do roku 1996, se nyní opět vytvářejí podmínky, aby se mohl vrátit. Jeho...

Krajta, aj ta


Roman Zajíček, č. 1/2020, s. 43
Před časem jsem v Brně odchytil krajtu, která někomu utekla. Krajtu královskou, domovem z Afriky, která dorůstá délky kolem jednoho metru. Tato zpráva se dostala hned druhý den i do tisku, kde titulek pouze hlásal, že v Brně-Bystrci byla...

Tetřívek včera, dnes a zítra


Jiří Flousek, č. 4/2019, s. 28-29
Poslední dobou z různých stran docházejí stesky do ubývání zvěře tetřívčí a je tomu skutečně tak, ačkoli není ptákem kulturním, naopak spíše si libuje i v zanedbaných, málo hleděných polesích (selských) se smíšenými porosty....

Datlík tříprstý v Brdech


Bohumil Fišer, č. 4/2019, s. 46
Opeřenec, kterého vzácně můžeme potkat v našich pohraničních horách, žije i v jižní části chráněné krajinné oblasti Brdy, kde se hospodaří přírodě blízkým způsobem. V lesích tu jsou stromy různého stáří, ponechávány jsou...

Dva největší ptáci Evropy navštívili jih Moravy


Jiří Šafránek, č. 3/2019, s. 37
Uprostřed prázdnin se objevil pelikán bílý na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny. Ornitologové zjistili, že k nám přiletěl až z Izraele. Dalším výjimečným ptačím návštěvníkem je drop velký, který před lety hnízdíval na...

Safari na klíšťata v roce 2018


Ivo Dostál, č. 3/2019, s. 46-47
Když jsem v roce 2017 ukončil na své zahradě náročnou loveckou sezonu lovu klíšťat, o kterém jsem psal ve Veronice 2/2018, ani jsem nepočítal, že v tom budu v dalším roce pokračovat. Ba až do dubna loňského roku jsem žil v domnění, že...

Exotičtí, vítaní, ale i nezvaní hosté


Roman Zajíček, č. 2/2019, s. 35
Město Brno je rozlehlé, protékají jím dvě velké, krásné řeky, má na svém území lesy i stepní biotopy, takže se nelze divit, že zde trvale žije celá řada zvláště chráněných druhů živočichů. Pestrá škála různých biotopů pro...

Žabí sezona v Podyjí letos začala dříve než obvykle


David Grossmann, č. 2/2019, s. 43
Kromě ptačího zpěvu je jedním z nejvýraznějších hudebních doprovodů přicházejícího jara i kvákání žab. Pokud jste v dubnu vyrazili k podyjským tůním a rybníkům, mohli jste ho slyšet i vy. Žabí námluvy letos začaly dříve než...

Stádo exmoorských koní se v Podyjí rozrůstá


David Grossmann, č. 2/2019, s. 47
Stádo exmoorských koní spásajících vřesoviště v národním parku Podyjí se rozrostlo o první mláďata. Jedné z klisen se na začátku dubna narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata přicházela a...

Kauza medvěd


Roman Zajíček, č. 1/2019, s. 16
Sotva přestala plnit titulní stránky bulvárního tisku uprchlá mamba zelená v Praze, nahradila ji kauza „medvěd na Vsetínsku“. Smrtelně jedovatá mamba zelená měla u široké veřejnosti daleko méně sympatií než odrostlý...

Životní prostor


Radek Höfer, č. 1/2019, s. 17-19
Mým koníčkem, který předčil všechny ostatní záliby, je pozorování a fotografování přírody a života v ní, hlavně života divoké zvěře. V loňském roce jsem proto absolvoval dvě noci venku, nepříliš daleko od domova. Druhá noc byla...

Hřiby rostoucí na náměstí


Ivo Dostál, č. 4/2018, s. 36
Touto atrakcí se pyšní obec Stachy na Prachaticku. V nevelkém parku lichoběžníkového tvaru a velikosti asi 150 × 50 × 20 m přímo na náměstí, který je obklopen rušnou komunikací a prochází jím zpevněné promenádní...

Moje safari (na klíšťata)


Ivo Dostál, č. 2/2018, s. 42
Zahradu mám ve střední části Moravského krasu poblíž lesa nevelkou (30 × 10 m), zato přírodní certifikovanou. Mám ji rád a užívám si pěstování všeho možného i nemožného a myslím, že je někdy i krásná. Ale jak už to...

Zpěvanka zahnízdila


Jiří Šafránek, č. 4/2017, s. 10-11
Labutě zpěvné (Cygnus cygnus) hnízdí na malých jezerech v tundře na severovýchodě Evropy. U nás se občas objevují v době tahu, velmi vzácně zimují. Výjimkou je labuť zpěvná, která se již 11 let zdržuje celoročně převážně na...

Co se děje s vodou v přehradách?


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 3/2017, s. 13
„Konec žízně v kraji pod Pálavou“ - ale opravdu jsou přehradní nádrže záchranou proti žízni krajiny i člověka, jak v dobré víře napsal Jan Skácel (a jeho jméno bylo zprofanováno vytesáním tohoto citátu do hráze...

Rys v Moravském krasu


Martin Duľa, Petr Jelínek, Miroslav Kutal, č. 3/2017, s. 35
V loňském roce se do Moravského krasu vrátil nejdříve sokol stěhovavý a posléze také rys ostrovid. Sokol již druhým rokem hnízdí, rys zatím hledá vhodné prostředí k trvalejšímu pobytu. Na území Moravského krasu a Drahanské vrchoviny...

Vlci v české krajině


Miroslav Kutal, č. 2/2017, s. 30
Rok 2016 byl za posledních čtrnáct let, kdy se věnuji monitoringu velkých šelem, výjimečný. Společně s kolegy z Hnutí DUHA a z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se nám podařilo zdokumentovat rozmnožování dvou vlčích smeček a...

Husice nilská se zabydluje v České republice


Jiří Šafránek, č. 4/2016, s. 44
Husice nilská byla donedávna u nás považována za velmi vzácného zatoulance z Afriky. V posledních letech se ale s nimi setkáváme ve volné přírodě stále častěji, dokonce i s mláďaty. V minulém století se již úspěšně aklimatizovaly v...

Výreček malý


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 3/2016, s. 4
Mezi naše ptáky patří i jedna z nejmenších sov - výreček malý. Je to vlastně jihoevropský druh a kdo někdy cestoval ve Středomoří, patrně se s ním mohl běžně setkat v řídkých stromových porostech nebo i v zahradách. Jeho melodické...

Morské oko (a další sopečná jezírka) v pohoří Vihorlat


Olga Lepšová-Skácelová, roz. Bauerová, č. 2/2016, s. 44-45
V rámci dobrovolnického tábora Východoslovenských ochrancov prírody (39. VS TOP, Vyšné Remety 1.-7. 8. 2015) jsem uprostřed loňského léta navštívila vodní klenoty sopečného pohoří Vihorlat. Skvělé ochlazení při týdenním táboření na...

Dvě úrody do roka


Ivo Dostál, č. 1/2016, s. 34
Loňské sucho pozoruhodně zapůsobilo na vegetaci svou délkou trvání a znovu potvrdilo, že mnohé rostliny upadnou do jakéhosi vegetačního klidu, někdy včetně úplné ztráty olistění, pokud rovnou neuschnou. Loni trvalo takřka bezesrážkové...

Vážkařské aktivity ČSOP


Martin Waldhauser, č. 4/2015, s. 29
Vážky jsou díky dokonalým leteckým schopnostem, nádhernému zbarvení a dramatickému způsobu rozmnožování jednou z nejpozoruhodnějších skupin hmyzu. Všechny vážky prodělávají část svého vývoje (stadium vajíčka a larvy) ve vodě....

Štola Maršovská vodní jako zimoviště netopýrů a vrápenců


Mojmír Vlašín, č. 4/2015, s. 50-51
Štola se nachází v katastrálním území obce Maršov u Tišnova v Jihomoravském kraji. V evidenci České geologické služby (ČGS) je vedena jako štola Maršovský žleb (číslo 8141). Tato štola byla ražena (podle údajů ČGS) od Maršovského...

Mechorosty v Botanické zahradě PřF MU v Brně


Daniela Wallnerová, Svatava Kubešová, č. 3/2015, s. 47-48
V brněnské botanické zahradě na Kotlářské ulici, která byla založena roku 1922 a patří k Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, můžeme vedle pěstovaných bylin a dřevin nalézt na mnoha místech také mechorosty. Jejich drobné...

Ochrana raků v rámci aktivit ČSOP


Miloš Holzer, č. 3/2015, s. 51-52
Hned v prvních rocích působení ČSOP na nepopsané mapě ochrany přírody v Čechách a na Moravě se ukazuje nutnost přivést členskou základnu k určitému konkrétnímu problému. Vyhledával se nějaký jasný živočich nebo rostlina, který by...

Relikt z doby ledové


Jiří Poláček, č. 2/2015, s. 46
Spisovatel Jiří Mahen (1882-1939) měl vřelý vztah k Slovensku. V roce 1924 ho nazval „hrdinskou zemí“ a „zemí zaslíbenou“, v níž viděl svou „druhou vlast“. Strávil tam několik...

Zase o brněnských havranech


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2015, s. 36-37
O havranech zimujících v Brně jsem už napsal několikrát - snad až příliš mnoho na jeden časopis. Ale jejich zimování v Brně a zejména jeho změny jsou natolik zvláštní a nevysvětlené, že by mohly být zajímavé pro všechny, kdo...

Tuleň středomořský


Ivo Dostál, č. 4/2014, s. 41
Při naší letošní cestě za středomořskými orchidejemi vedla začátkem května naše cesta s přáteli na Istrii, která jimi přímo pohádkově oplývá. Předposlední den našeho pobytu jsme se v pozdním odpoledni s manželkou vraceli podél...

Nové lokality užovky stromové na Moravě


Vojtěch Mrlík, Mojmír Vlašín, č. 4/2014, s. 42-43
Užovka stromová (Zamenis longissimus) se v Česku vyskytuje vzácně a životaschopná populace je doložena pouze ve třech oblastech. Moravské populace v Podyjí a v Bílých Karpatech jsou okrajovými výběžky souvislého areálu v sousedních...

Obříci z El Hierro


Mojmír Vlašín, č. 4/2014, s. 44-45
V přístavu Los Cristianos na ostrově Tenerife panuje klid a mír. Na dotaz, zda je možno zakoupit lístek na loď plující zítra ráno na ostrov El Hierro, odpovídá paní v pokladně souhlasným kývnutím. Chceme i zpáteční, nemá námitek....

Vzácný host z Arktidy se zastavil na jihu Moravy


Jiří Šafránek, č. 3/2014, s. 37
Před několika dny objevili ornitologové u Strachotína na břehu dolní Novomlýnské nádrže vzácně se u nás vyskytujícího severského bahňáka jespáka písečného. Jde o mladého ptáka, který se nebojí lidí a nechá se pozorovat a...

Želva nádherná


Mojmír Vlašín, č. 2/2014, s. 35
Želva vodní nádherná (Trachemys scripta elegans) je uváděna v seznamu evropských invazních druhů jako organismus, který je schopen narušit rovnováhu sladkovodních ekosystémů. Přitom se v jejím případě nepředpokládalo, že by byla schopna...

Motýli a noční světlo


Milan Králíček, č. 1/2014, s. 34-35
Motýli pro svou velikost, pestrost barev, jejich sladění a celkovou estetickou hodnotu patří v širším povědomí mezi nejpopulárnější hmyzí řády. Většina lidí si jejich výskyt spojuje s představou slunného letního dne a rozkvetlou loukou...

Vzácné bernešky bělolící se objevily na Opavsku


Jiří Šafránek, č. 1/2014, s. 35
V pátek 27. prosince objevili ornitologové na štěrkovně u Dolního Benešova hejno bernešek bělolících. Jde o drobné severské husy, které k nám zalétají velmi vzácně v zimním období. Výskyt hejna patnácti bernešek bělolících na...

Výzva čtenářům. Ornitologové hledají vzácnou sovici krahujovou, neviděli jste ji?


Václav John, č. 1/2014, s. 36
Sovice krahujová se u nás objevuje jen velmi výjimečně. V letošní zimě ale došlo k mimořádné invazi těchto severských sov do střední a západní Evropy, kde se objevují jen velmi vzácně. Ornitologové proto žádají o pomoc veřejnost a...

Žížaly v jihomoravských vinicích


Václav Pižl, č. 1/2014, s. 36
Žížaly jsou nejvýznamnější složkou půdní fauny, neboť, zejména tvorbou chodeb, produkcí výkalů a vzájemnými vztahy s rostlinami, mikroorganismy a ostatními půdními živočichy, výrazně ovlivňují půdní strukturu a mikrostrukturu,...

Do pískoven – za vlhami


Lukáš Viktora, č. 5/2013, s. 48-49
Je teplý květnový den. Slunce už vystoupalo vysoko nad obzor a personál jedné z povltavských pískoven již vyhledal místa, skýtající naději na aspoň kousek stínu. Také šéf zdejšího provozu už je myšlenkami v přítmí kanceláře. V...

Bochnatka americká – už jste ji potkali?


Zuzana Balounová, č. 5/2013, s. 49
Pectinatella magnifica, česky bochnatka americká (protože její kolonie nejčastěji připomínají bochník chleba, pohozený do vody), je tak překvapivou formou života, že mnozí z těch, kteří objevený „bochník“ z vody...

Bobří chvála štěrkoven


Vlastimil Kostkan, č. 5/2013, s. 50-51
Štěrkovny, pískovny, pískáče, štěrkáče… říkáme jim různě, ale mají jedno společné. Jsou to větší či menší jezera vzniklá po těžbě štěrkopísku v nivách řek. Nejvíce jich je kolem řek Moravy, Labe a Lužnice. V...

Skoro neznámý ovocný druh – tatarka


Ivo Dostál, č. 5/2013, s. 51
V poslední době se stále více mluví o oskeruši zásluhou jejího nadšeného propagátora Víta Hrdouška. Je to zajímavý strom s ne zcela vyjasněnou historií svého původu, která sahá snad až do oblasti bájí. Kde je pravda sice nevím, ale...

Břehule říční – pták roku 2013


Zdeněk Vermouzek, č. 5/2013, s. 52
Ptákem roku 2013 vyhlásila Česká společnost ornitologická břehuli říční. Břehule je naší nejmenší vlaštovkou a se svými známějšími sestřenicemi jiřičkou a vlaštovkou sdílí většinu základních životních projevů: živí se...

Vzpomínka na netopýří tragédii


Dalibor Povolný, Jaroslav Urban, č. 5/2013, s. 53-54
Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) patří při obecném úbytku početnosti netopýrů k našim nejběžnějším druhům. Těžištěm jeho výskytu jsou především lidská sídliště městského a venkovského typu, kde se podle...

Rosnička živí komáry


Ivo Dostál, č. 4/2013, s. 33
V letošním mokrém roce se namnožili v nebývalé míře i komáři. Sužují nejen lidi a teplokrevné živočichy, ale jak vidíte na unikátních snímcích, i např. žáby. To se pohotovému fotografovi Filipu Jelínkovi podařilo zachytit při...

Vodní a mokřadní rostliny suchou nohou


Andrea Kučerová, č. 4/2013, s. 33
Pokud někdy zavítáte do jihočeské Třeboně, srdečně vás zveme na návštěvu Sbírky vodních a mokřadních rostlin v areálu Botanického ústavu AV ČR nedaleko historického centra. Sbírka má charakter malé botanické zahrady, která je...

Tajemství Ledových slují


Lenka Reiterová, č. 2/2013, s. 51
Stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor unikátních podyjských Ledových slují pomáhá odhalit nová metoda pozemního laserového skenování. Odborníci s ním začali v roce 2012 a letos budou pokračovat a provedou i několik...

Nová muška z Podyjí


Robert Stejskal, č. 2/2013, s. 51
Entomologové z Masarykovy univerzity, z České zemědělské univerzity a Národního muzea v Praze při výzkumu prováděném na počátku tisíciletí získali mj. vzorek hmyzu, který nyní identifikovali jako nový druh mouchy koutule, která žije...

Užovka stromová v národních parcích Podyjí a Thayatal a jejich okolí


Mojmír Vlašín, Blanka Mikátová, č. 2/2013, s. 52-53
Užovka stromová (Zamenis longissimus) bývá ve starší literatuře nazývána také užovka Aesculapova. Podle staré legendy zachvátila Řím ve 3. století př. Kr. velká smrtící epidemie. Město před pohromou zachránil bůh lékařství Aesculap,...

Šikoušek zelený – mech se zvláštním životním cyklem


Eva Holá, č. 2/2013, s. 53
Mechorosty, nejjednodušší vyšší rostliny, mohou při vší své nenápadnosti překvapit nejen druhovou bohatostí, ale také zajímavým způsobem rozmnožování. Na tom je nejzajímavější skutečnost, že v jejich životním cyklu jako u jediných...

Svědectví mrtvých lišek


Vladimír Fišer, Marie Borkovcová, č. 1/2013, s. 26
Na počátku byl výzkumný úkol. Ověřit vliv parazitárních nemocí na hromadění těžkých kovů v tkáních divoce žijících zvířat. V našem případě jsme pozornost zaměřili na lišky ze severních a východních Čech. Vše probíhalo...

Racek polární na Ostravsku


Jiří Šafránek, č. 1/2013, s. 26
Racek polární hnízdí v severní Kanadě a v Grónsku a jen velmi vzácně se jednotliví ptáci objevují u mořského pobřeží v severozápadní Evropě. S rozpětím křídel mezi 125 až 135 cm je menší než racek bělohlavý. Na rozdíl od...

Legendární Šobes


Martin Škorpík, č. 1/2013, s. 27
Legendární vinici Šobes najdeme asi deset kilometrů před koncem dyjského údolí blízko východního okraje národního parku Podyjí a bývá řazena k deseti nejceněnějším vinařským polohám v Evropě. Vyplňuje jižní svah jádra říčního...

Kupsova skála v péči ČSOP Vlašim


Martin Klaudys, č. 6/2012, str. 26
V naší krajině jsou místa nenápadná a oku skrytá, která přitom představují poslední útočiště vzácných druhů. Jedním z nich je Kupsova skála na Podblanicku, jihozápadně od Vlašimi v údolí Poláneckého potoka. Je pozoruhodným...

Záchrana posledních hnědásků osikových


Antonín Krása, č. 6/2012, str. 26-27
Hnědásek osikový je jedním z našich nejohroženějších motýlů, přežívá už jen na posledním místě v Polabí. Středně velký kontrastně hnědo-oranžově zbarvený motýl potřebuje světlé lesy s dostatkem světlin a nektaronosnými...

Co přilétá s husami


Vlasta Škorpíková, č. 5/2012, str. 28-29
Vstup do Evropské unie nám přinesl kromě nových práv i nové povinnosti. Jednou z nich bylo vyhlášení lokalit významných z hlediska ochrany přírody, které spoluvytvářejí celoevropskou soustavu přírodně cenných území Natura 2000. Dělí...

Jedovničtí čápi


Veronika Žižková, č. 5/2012, str. 29
Jedovnice na okraji Moravského krasu patří k vesnicím, kde se rok co rok do svého hnízda vrací pár čápů bílých. Nejdříve měli své hnízdo na komíně staré kamnárny, po jeho zbourání se přestěhovali na nepoužívaný komín v mateřské...

Jarní plavení dříví pod Velkou Fatrou


Jiří Junek, č. 3/2012, str. 31
Podél dřevěného žlabu navrší lesníci hromady metrového dříví, prohlédnou koryto, jestli není někde porušené, připraví tyče s kovovými háky - lehčí sapiny - a jednoho dubnového rána se sejdou u polesí v Dolním Harmanci, odkud vyjdou...

Úžasný rakytník


Olga Skácelová, č. 2/2012, str. 30
O léčivých účincích tohoto podivuhodného keře (rakytník řešetlákový) mají čtenáři jistě plno informací. Já chci zavzpomínat na setkání s ním v terénu a soužití v zahrádkářské kolonii....

Bílé nosy netopýrů


Jan Zukal, č. 1/2012, str. 28
Syndrom bílého nosu je pojmenován po typické bílé plísni na čenichu zimujících netopýrů. Poprvé ji objevil u netopýrů hnědavých v únoru 2006 speleolog v jeskyni na severovýchodě USA. Netopýři zmateně poletovali nebo leželi mrtví na...

Letošní otazníky kolem havranů


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2012, str. 28
Pravidelně mezi polovicí října a polovicí března zimují na jižní Moravě desetitisíce havranů, někdy se jejich počet odhaduje až přes sto tisíc. Jako výrazně společenští ptáci se zdržují po celou dobu v hejnech, ojediněle...

Lidová kultura v dnešní krajině?


Jiří Woitsch, č. 4/2011, str. 20-21
Pátrání po tradiční kultuře v krajině může být svéráznou cestou, jak se dobrat autentické podoby alespoň její malé části.

Mizející hranečníky


Václav Štěpánek, č. 4/2011, str. 21
V padesátých letech ve víru komunistické kolektivizace se velkým „nepřítelem pokroku“ staly jakékoli hranice vymezující majetkovou držbu půdy. Patřily k nim především meze, ale také kameny označující hranice katastrů...

Sněženka na Hané


Jarmila Matoušková, č. 3/2011, str. 31
Němčice nad Hanou jsou nevelkým městem v prostějovském okrese. Jelikož spadají do úrodné oblasti, vyznačuje se jejich katastrální území prakticky úplným odlesněním a dominancí orné půdy. Přestože dnešní biota němčické krajiny je...

V mokřadech už nebude olovo


Mojmír Vlašín, č. 2/2011, str. 31
Česká republika patřila k posledním zemím EU, v nichž byly pro lov vodního ptactva ještě povoleny olověné broky. Podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění novely z roku 2009 je použití olověných střel při lovu vodní pernaté...

Jak jsem potkával křečka


Antonín Kintl, č. 1/2011, str. 26-27
Když vyjdu ze svého bydliště do polí, začínám vnímat změny v naší krajině. Kam oko dohlédne samá monokultura, žádná mez a žádná strouha. Nic, kde by se mohl objevit malý kvítek, kde bych mohl spatřit odpočívajícího motýla....

Vzácný hmyz v lesnickém dilematu


Mladen Kaděra, č. 1/2011, str. 27
V jihomoravském luhu výrazně převažují různověké dubové porosty, o jejichž vzácné zvířeně mrtvého dřeva se již leccos publikovalo. Mnohem méně ale o druzích starého dřevního materiálu jiných stromů, zejména jilmů, habrů, babyk,...

Nové začátky lososů v Česku


Tomáš Salov, č. 1/2011, str. 28
„Losos? A co je na něm tak zvláštního?“ reagoval by možná před sto lety na dotaz zvídavého návštěvníka Českého Švýcarska rybář. O půl století později by patrně jen smutně pokrčil rameny. Je až zarážející, jak...

Drnovické lípy včera a dnes


Pavel Klvač, č. 6/2010, str. 25
Památné stromy se odedávna těšívaly všeobecné úctě. Jejich výsadba patřila k důležitým rituálům života na venkově. Svým stářím a majestátností nás upomínají na pomíjivost a omezenost našich lidských epizod, jsou součástí...

Nález rudohlávku v Brně


Jindřich Šmiták, č. 5/2010, str. 26
Jeden z nejpozoruhodnějších nálezů z poslední doby ze světa našich orchidejí je nález rudohlávku jehlancovitého v NPR Hádecká planinka z letošního června. Jde o orchidej s nápadně fialovorudě zbarveným květem, kterou tam neobjevil...

Krasec v ohrožení


Mladen Kaděra, č. 5/2010, str. 26-27
Před časem jsem se v jihomoravském luhu zabýval etologií krascovitého brouka Eurythyrea quercus, památného pralesního reliktu, jenž by si zasloužil nevšední ochranné opatření: vytvořit pro jeho larvy nová stanoviště. Vše ale svědčí o...

Ze života čápů


Stanislav Chvapil, č. 5/2010, str. 27
ZO ČSOP Ciconia nasbírala zajímavá zjištění ze života čápů bílých. V době velkého vedra a slunečního žáru si dospělí ptáci pokálejí svým vlastním řídkým trusem nohy. Po jeho zaschnutí běháky nejsou červené, ale bílé a lépe...

Oskeruše v Českém středohoří


Rudolf Dundr, č. 4/2010, str. 28
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.) je vzácný strom. Je po staletí pěstován v teplejších oblastech jako kulturní dřevina, která poskytuje drobné ovoce - malvičky, ale i tvrdé kvalitní dřevo. V současné době ještě roste na jihovýchodě...

Ibis posvátný u Ponětovic


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 4/2010, str. 29
Především mezi zájemci o ptactvo, ale i v širší veřejnosti kolem Brna vzbudily zájem zprávy o výskytu ibisa posvátného v Ponětovicích, komentované i v denním tisku. U Ponětovického rybníka se jeden ibis zdržuje nejméně od 11. června, a...

Nejvyšší výskyt bobra na Moravě


Pavel Kříž, č. 4/2010, str. 29
Dne 3. 5. 2009 se objevil bobr ve výšce 750 m n.m. na zahradě hájenky v Koníkově, což je místní část obce Věcov (9 km severovýchodně od Nového Města na Moravě), kde se posiloval na jahodách. Po konzultaci s AOPK v Havlíčkově Brodě byl...

O myších a lidech


Antonín Kintl, č. 3/2010, str. 26
Jako každý včelař ani já jsem se nemohl dočkat prvních jarních dnů, kdy budu moct vyrazit za humna na svoji včelnici zkontrolovat stav přezimovaných včelstev. Vzal jsem to oklikou přes potok, abych očíhnul jehnědy na olších a lískách....

Fontánka připravená osvěžit každého


Jiří Roupec, č. 3/2010, str. 27
Vodní zdroj byl odjakživa jedním ze základních vybavení lidských sídel a nezřídka se lidé usazovali právě v místech, kde pramen vody byl nebo se tam alespoň předpokládal. V takových případech osídlenci kopali studny. S rostoucím počtem...

Kam až vylezl bobr


Mojmír Vlašín, č. 3/2010, str. 27
Areál bobra evropského se rychle mění. Aby dostál svému jménu, obsazuje téměř všechny evropské země. V České republice se nejvýše dostal na Šumavě na Mrtvý luh (kolem 800 m n.m.), zřejmě sem přešel přes hřebeny z Bavorska. Na Moravě...

Znáte drvodělku?


Hana Šefrová, Zdeněk Laštůvka, č. 2/2010, str. 26
V posledních letech se množí dotazy milovníků přírody, co že to je za velký modrý hmyz nebo brouka, který nám létá po zahradě? Je dlouhý asi 3 cm s rozpětím křídel kolem 4 cm. Brouk to není, mezi hmyz patří, konkrétně mezi...

Dezorientovaní ptáci


Dalibor Povolný, č. 2/2010, str. 27
Světelné přesycení noční tmy, jak je známe např. z Britských ostrovů, Holandska, okolí Prahy, Innsbrucku, Vídně, rekreačních přímořských oblastí (kolem kanálu La Manche a zejména kolem celého evropského Středomoří) ohrožuje také...

Odvážný hladový chřástal


Jiří Bartl, č. 2/2010, s. 26
Chřástal vodní je pták, který žije v husté mokřadní vegetaci v rákosinách a zarostlých březích rybníků. Přestože tisíce ptáků táhne na zimoviště v jihozápadní Evropě a severní Africe, někteří jedinci u nás přezimují. Za...

Otakárci překvapili


Hana Šefrová, Zdeněk Laštůvka, č. 1/2010, str. 17
Na našem území a v celé střední Evropě žijí dva druhy otakárků - o. fenyklový (Papilio machaon) a o. ovocný (Iphiclides podalirius). Při troše zkušenosti je rozlišíme i za letu. Otakárek ovocný má základní zbarvení skoro bílé, na...

Dvojí úroda a Havrani myslí na horší časy


Ivo Dostál, č. 1/2010, s. 16
Dvojí úroda V minulém roce byla zaznamenána dvojí úroda jablek. Stalo se tak ve Svitávce mezi Blanskem a Letovicemi u odrůdy Průsvitné letní. Můj přítel po opadu listů objevil ve větvích nové plody, ačkoli úrodu sklidil již v létě....

Co nás letos zaujalo v přírodě


Zdeněk Laštůvka, Hana Šefrová, č. 6/2009, str. 27
Živočichové, zvláště ti drobní, bezobratlí, mají rozmanité ekologické nároky. Některým vyhovuje spíš vyšší, jiným nižší teplota, jedni nesnášejí příliš horký a suchý květen, druzí zase deštivý červenec a další třeba...

Co říká táborový deník o globálních ekologických změnách


Petr Maděra, č. 5/2009, str. 25
Táborový zdravotní deník slouží k zaznamenávání všech úrazů a nemocí, které se přihodily účastníkům letních dětských táborů v průběhu rekreace. Účastním se jednoho nejmenovaného tábora na Vysočině již více než 25 let...

Zapleveleno


Václav Štěpánek, č. 5/2009, str. 25
Díváme-li se na staré fotografie venkovské kulturní krajiny, většinou z nich máme pocit jakési libosti. Krajina se nám zdá být upravená, harmonická, s jakýmsi lidským rozměrem. I nejstarší pamětníci většinou vzpomínají na to, že...

Balkán na Moravě


Zdeněk Vermouzek, č. 4/2009, str. 25
Ve Veronice 3/2009, s. 14 je na snímku z Rumunska mrtvý špaček zavěšený za nohu jako strašák k zaplašení jiných špačků. Popisek říká, že na podobné strašáky již narazíme „pouze výjimečně, v Evropě nejspíš v...

Postřeh z prázdnin


č. 4/2009, str. 25
Stejně jako mnoho dalších studentů i já jsem strávil prázdniny na brigádě. Jednoho dne jsem vyrazil k městu Uničovu s pracovním úkolem odvoz brambor z pole od sklízecího kombajnu k třídičce. Zde jsme brambory přebrali a co možná nejvíce...

Agrární valy a haldy Jeseníků


Jiří Riezner, č. 3/2009, str. 26
Při toulkách Jeseníky a stejně tak sousedními Rychlebskými horami a Zlatohorskou vrchovinou upoutají pozornost početné kamenice a hromadnice, které geomorfologové nazývají agrární valy a agrární haldy. Tyto historické krajinné prvky se zde...

Babočky na tahu


Zdeněk Laštůvka, č. 3/2009, str. 27
Ve dnech 17. až 20. května 2009, v menší intenzitě v následujících dnech a znovu velmi početně 24.-26. května byl na mnoha místech našeho území pozorován neobvykle početný tah baboček bodlákových (Vanessa cardui). Tato babočka má...

Neobvyklý nález kruštíku širolistého


Antonín Krása, č. 2/2009, s. 25
Orchideje jsou vnímány jako klenoty mezi rostlinami. Jejich tvarově i barevně neobvyklé květy nevídáme v naší přírodě příliš často, většinou jen v nejcennějších územích. Jaké tedy bylo moje překvapení, když jsem na několik...

Včelárska paseka


Jana Ružičková, č. 2/2009, s. 25
Z Bratislavy mierime smerom na Sládkovičovo, päť kilometrov od rázcestia do Kráľovej pri Senci sa nachádza informačná tabuľa a odbočka doprava na Včelársku paseku (http://www.vcelarskapaseka.sk). Prejdeme mostom ponad Čiernu vodu, pár...

Mobilní telekomunikace a včely


Zdeněk Klíma, č. 2/2009, s. 25
Před časem se ve sdělovacích prostředcích objevily zprávy typu: „Mobily pečou včelám mozky.“ I když titulek byl poplatný bulvárnímu stylu některých našich periodik, téma se hodně diskutuje i mezi včelařskými...

Je Dunaj vůbec Dunajem?


Jiří Roupec, č. 1/2009, s. 26
S určením pramenů řek to nebývá snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. A nemusí být ani řeč o dlouhém a strastiplném hledání počátku Nilu nebo donedávna jednoznačně neurčeném prameni Amazonky. Také Dunaj může v tomto ohledu...

Sinice a řasy západokarpatských prameništních mokřadů


Markéta Fránková, č. 1/2009, s. 26-27
Co je skryto v mokřadech Kromě pestré mozaiky organismů, které můžeme na karpatských prameništích shlédnout při toulkách přírodou, existuje na těchto místech život, který zůstává pouhému lidskému oku skrytý nebo se jeví jako...

Smrky pichlavé přilákaly hejna severských křivek


Milan Hrabovský, č. 1/2009, s. 27
Poměrně mírné zimy v naší krajině mají pro některé ptáky dalekého severu snad stejný význam jako pro naše stěhovavé ptactvo teplé Středomoří, nebo dokonce i rovníková oblast. Zima nemusí být pro všechny živočichy časem nedostatku....

Zavilí šakali teskně vyli…


Mojmír Vlašín, č. 6/2008, s. 25
Tuto větu z úst stařičkého profesora hraného ještě starším hercem Kovaříkem si asi každý vybaví ve spojení se slovem šakal. Donedávna byl šakal spíše symbolem čehosi exotického, zvíře z románů a filmů o přírodě. A už je to...

Panská zahrada v Pozořicích


Aleš Tinka, č. 6/2008, s. 25
Pozořice byly v minulosti významným hospodářským centrem Liechtensteinů. K panskému dvoru přiléhala rozsáhlá zahrada, které lidé dodnes říkají Panská. Významnou část této lokality v centru městyse získala obec po roce 1989 od státu...

Vápence v roklinách Slovenského raja – bohatý mikroekosystém


Bohuslav Uher, č. 5/2008, s. 26-27
Rajský mikrosvet Národný park Slovenský raj je predovšetkým známy svojimi výnimočnými krajinnými prvkami (krasové, riečno-krasové a riečne) a biodiverzitou (západokarpatská flóra a fauna). Väčšine z vás by ani nenapadlo, že tu...

Bystruškovité (střevlíkovití) vo veľkomeste


Zbyšek Šustek, č. 5/2008, s. 27
Bystrušky sú v mestách zastúpené pozoruhodne bohato. V intraviláne možno nájsť okolo 100 druhov, teda zhruba toľko, čo v okolí mesta. Umožňuje to rozmanitosť mestského prostredia, ktorá poskytuje vhodné podmienky pre druhy s veľmi...

V loňském roce bylo hodně smrtihlavů


Zdeněk Laštůvka, č. 4/2008, s. 28-29
Při kopání nebo vyorávání brambor občas narazíme na zvláštní, mohutné, hnědě zbarvené válcovité útvary. Můžeme si je vzít do ruky a dobře prohlédnout. Jde o mumiové kukly lišaje smrtihlava (Acherontia atropos). Nemusíme z nich mít...

Zmije


Mojmír Vlašín, č. 4/2008, s. 30
Zakořeněný odpor k hadům Odpor k hadům je v euroamerické civilizaci silně zakořeněn. Do značné míry je to ovlivněno křesťanským náboženstvím, zejména Biblí. „Tedy řekl Hospodin Bůh k hadu: Že jsi to učinil, zlořečený...

Čolci v koupališti


František Faktor, č. 3/2008, s. 29
Když jsem se vloni koncem června dozvěděl od svého známého, že v koupališti v obci Polom (místní část obce Sulkovec, ležící na severovýchodním okraji bývalého okresu Žďár nad Sázavou) jsou čolci, myslel jsem si, že se jedná jen o...

Rezaví netopýři


Mojmír Vlašín, č. 3/2008, s. 29
Koncem března letošního roku mě kontaktoval správce golfového hřiště Automotoklubu v Brně-Žebětíně kvůli netopýrům, které našli v dutině padlého dubu. Ihned jsem se tam rozjel a skutečně, v krabici měli pro mne nachystanou skupinku...

Sněženka předjarní – populace přesazených rostlin


Martina Brodská, č. 2/2008, s. 27
Již před výstavbou novomlýnských nádrží bylo zpracováno mnoho studií a odborných posudků, v nichž si neodpovídají ani závěry odborníků stejných vědních disciplín. Nebylo jednoduché vytvořit ucelený názor na budoucí vliv nádrží...

Sinice a řasy na kůře stromů


Lenka Caisová, č. 2/2008, s. 27
Řasy, lišejníky a mechorosty, které je možné vidět na kůře stromů, se označují jako vegetace aerofytní (rostliny, které mají všechny orgány ve vzdušném prostředí) nebo epifytická (rostliny, které žijí přichycené na jiné rostlině)....

Jakou povahu má rys ostrovid


Ludvík Kunc, č. 1/2008, s. 26
V časopisech i některých knížkách jsem se dočetl o rysovi jako lesním démonovi, kruté šelmě, která ze stromu skáče na nic netušící oběť a vypíjí z ní krev, i to, že srnčí zvěři utrhává hlavu. Je pravda, že rysem stržené...

O hromadných nocovištích ptáků


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2008, s. 26-27
Každodenní přelety hejn zimujících havranů ráno odkudsi do měst a odpoledne kamsi z měst jsou známé běžně. Mnohem menšímu počtu lidí zvědavost nedala a jeli i desítky kilometrů podívat se, kam havrani navečer v těch tisícových...

V drnovickém mokřadu Žumpy se objevil čolek velký


Pavel Klvač, č. 6/2007, s. 25
Drnovická bažina Žumpy je regionální veřejnosti známa osvětovými akcemi občanského sdružení Drnka, především pak jarními ekologickými poutěmi. Méně se však ví o její přírodní hodnotě. Přitom se tato lokalita může z ekologického...

Ryzec lilákový – vzácná houba olšin


Vladimír Antonín, č. 5/2007, s. 25
Olšiny bývají pro člověka často dosti nehostinným prostředím - mokro, kopřivy, svízel přítula a další „nástrahy“ mu zde ztrpčují život. Proto nejsou ani častým cílem houbařů. Můžeme zde však nalézt mnohé...

Zlatohlávek Oxythyrea funesta v Jeseníkách


Josef Chybík, č. 5/2007, s. 25-26
V posledních letech zaznamenáváme pozoruhodné příklady šíření hmyzu. Jednou ze zajímavých ukázek je diverzita zlatohlávka Oxythyrea funesta. Druh se zvláště v současnosti zjevně šíří nejen v teplých oblastech Čech a Moravy, ale...

Dravec ve městě


Jan Majer, č. 5/2007, s. 26
Již tři roky po sobě v zimním období zalétá do zahrad rodinných domů v Brně-Žabovřeskách zimní host, krahujec obecný. Zahrady sousedí s poměrně rozlehlými lesoparkovými porosty na svazích. Na naší zahradě ho nejvíce lákají andulky,...

Devonské moře na Hané


Ivo Machar, č. 5/2007, s. 26
„Hanácký Mont Blanc“ - vrch Kosíř (422 m n.m.), jehož zalesněný táhlý hřbet je krajinnou dominantou ploché hanácké roviny kolem Olomouce, chrání stejnojmenný přírodní park. S krajinou a přírodou Kosíře se může...

Vodní květy na Jihlavce (v časech mlýnů)


Olga Skácelová, č. 5/2007, s. 27
V příspěvku do Veronicy (2004/3) Život na mlýnských kolech popisuji bohatost života na těchto zvláštních, člověkem vytvořených mikrobiotopech na pomezí vody a vzduchu, tak jak je zachytili doboví badatelé (učitelé R. Dvořák z Mohelna a...

Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens)


Jiří Gaisler, č. 4/2007, s. 28-29
Bělozubky (podčeleď Crocidurinae) patří do čeledě rejskovitých (Soricidae), která má více než 300 druhů a je rozšířená na všech kontinentech kromě Austrálie a většiny Jižní Ameriky. Od vlastních rejsků (Soricinae) se bělozubky...

Hřib satan – vzácný jedovatý hřib


Vladimír Antonín, č. 4/2007, s. 29
Hřib satan (Boletus satanas), alespoň co se týká jména, patří mezi nejznámější houby. Velká část houbařů se s ním však v lese vůbec nesetkala. Patří totiž mezi velmi vzácné houby rostoucí pouze v nejteplejších oblastech naší...

První nález vážky jižní na Valašsku


Jaroslav Koleček , č. 3/2007, s. 26
Vážka jižní (Sympetrum meridionale) je na území ČR vzácným mediteránním prvkem zařazeným do červeného seznamu bezobratlých mezi druhy ohrožené (EN) (Farkač et al. 2005). Na území ČR není z posledních let známo mnoho nálezů....

Babočka vrbová po 54 letech znovu na našem území


Petr Tomáš, Zdeněk Laštůvka, č. 3/2007, s. 26-27
Mizení druhů živočichů z našeho území i celkový pokles biodiverzity začíná být alarmující, proto opětovný nález druhu, který byl považován dlouhá desetiletí za vymizelý, jistě potěší milovníky i ochránce přírody a v tomto...

Ochranné síťky na korunách stromů v brněnských ulicích


Jozef Kasala, č. 3/2007, s. 27
V letošním roce přistoupila Veřejná zeleň města Brna k instalaci ochranných sítěk na koruny vybraných druhů nově vysazených listnatých stromů. V předešlých letech docházelo v prvním roce po výsadbě navzdory závlaze či přihnojení...

Pomníky světových válek 20. století


Antonín Okleštěk, Zdeněk Surýnek, č. 3/2007, s. 27
Při vstupu do nového období života - věku důchodcovského, byla snaha zaplnit relativně nabytý čas novou činností. Přišel čas digitalizace fotografie a současně i možnost navštěvovat kurzy práce s počítači pro seniory. Z tohoto spojení...

V sídlišti přibývá ptáků


Jiří Bartl, č. 1/2007, s. 25
Bydlím v sídlišti v Rousínově, které je bohatě zastavěno panelovými domy, kde žije velká část obyvatel města. Vede tudy velmi frekventovaná silnice směr Habrovany - Olšany. V sídlišti je roztroušená zeleň, bříza, lípa, smrk, jeřáb...

O černých a šedých vranách


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 6/2006, s. 24-25
Že jsou u nás šedé a černé vrány, ví již mnoho lidí od mateřské školky. Stejně tak ví o havranech, krkavcích a kavkách. Ale méně známé jsou již vzájemné vztahy těchto druhů, sobě značně podobných a patřících do čeledi...

Zelení hosté v historickém podzemí měst


Svatava Kubešová, č. 6/2006, s. 25-26
Návštěvníci zpřístupněného podzemí, jak jeskyní, tak historických podzemí ve městech, si často povšimnou zelených skvrn či dokonce porostů v blízkosti svítidel. V tomto temném prostředí zelené rostliny zpravidla nenacházíme. Je však...

Mločí katalog


Alena Pončová, č. 6/2006, s. 26
Ani nevím jak jsem k tomu přišla, ale záhadně se u mě, v pozdním věku, vyvinul kladný vztah k obojživelníkům. Pokud to neřeknete žábám, přiznám se, že trochu víc nadržuji obojživelníkům ocasatým. Z výše uvedeného důvodu jsem si...

Tisy v údolí Labe na území CHKO Labské pískovce


Iva Roubíková, č. 5/2006, s. 26
V údolí Labe a v ústí jeho přítoku říčky Kamenice je možné najít pět zajímavých exemplářů tisu červeného. Tisy byly objeveny při zpracování zakázky pro Správu chráněné krajinné oblasti (SCHKO) Labské pískovce. Cílem práce bylo...

Jak se dělá biocentrum


Lenka Šprtová, č. 4/2006, s. 25
Asi v půli cesty po dálnici D1 z Brna do Vyškova si po pravé straně jistě leckdo povšiml vesnice, u které se před třemi lety objevily dva rybníky. Jsou to Velešovice. Velký rybník a menší mokřad jsou součástí rozsáhlého biocentra o...

Záchrana obojživelníků u rybníka Halda


č. 4/2006, s. 25
Na jaře minulého roku jsme poprvé zjistili, že v Dolních Borech (u Vel. Meziříčí) byly na silnici u rybníka Halda přejety desítky žab. Je to asi proto, že před několika lety byl rybníček citlivě odbahněn a opraven. Letos jsme se rozhodli,...

Nížinné smrky v PR Údolí Oslavy a Chvojnice


Pavel Červinka, č. 3/2006, s. 27
Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice se nachází na jihozápadní Moravě poblíž Náměště nad Oslavou. Byla vyhlášena roku 1974 z důvodu záchrany jedinečného údolí Oslavy před plánovanou výstavbou přehrady, která měla mít...

Operace rorýs


Petr Rejzek, č. 3/2006, s. 27
Takový název nese nová ochranářská kampaň, která má za cíl pomoci v ochraně hnízdišť rorýse obecného (Apus apus). Tento druh je dnes nejvíce ohrožen stavebními úpravami především panelových domů, kde hnízdí až 95 % současné...

Velké vrby Evropy


František Kala, č. 2/2006, s. 25
Kiliánova vrba v Bosonohách, která byla vyhlášena brněnským Stromem roku 2005 (viz Veronica 1/2006), patří mezi největší stromy svého druhu v Evropě, co do obvodu (815 cm) ji však přinejmenším dvě vrby překonávají. Vrba bílá u...

Psík mývalovitý na dálnici


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 2/2006, s. 25
14. srpna 2005 ležel na kraji dálnice před Drysicemi (mezi Vyškovem a Prostějovem, mapovací kvadrát 6668) zřejmě autem sražený psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). Vypadal jako nedávná oběť, bohužel nebylo možné se pro něho na...

Pěvuška podhorní v Podyjí


Vladimír Klepáč, č. 2/2006, s. 25
Velmi vzácnou pěvušku podhorní objevili v uplynulých dnech ornitologové při toulkách národním parkem Podyjí. Pták velikosti vrabce žije jen na nejvyšších vrcholech Krkonoš, kde lze podle odborníků najít pouze asi deset párů tohoto druhu....

Za mořskými orly


Jiří Šafránek, č. 2/2006, s. 25
Více než šedesát zájemců o pozorování orlů mořských se v únoru sešlo v Záhlinicích na Kroměřížsku. Ornitologickou exkurzi zde pořádal Moravský ornitologický spolek ve spolupráci s ZO ČSOP VIA Hulín. Orli mořští u nás vzácně...

Užovka stromová


Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 24
Ve Veronice 2/2002 byly publikovány některé nové nálezy užovky stromové (Elaphe longissima). Jak taková užovka vypadá? Je to štíhlý dlouhý had, dosahující 160 cm, vzácně až dva metry. Svrchní strana těla je světle hnědá až...

Brněnský strom roku má světový primát?


Petr Maděra, č. 1/2006, s. 24-25
Pro rok 2005 byla brněnským stromem roku vyhlášena vrba bílá (Salix alba L.) místně zvaná Kiliánova vrba, rostoucí na soukromém pozemku v Bosonohách. Díky rozměrům se jedná o úctyhodný strom; posuďte sami: 815 cm v obvodu v prsní výši...

Bobr evropský ve Strážnickém luhu ve velkomoravské době


Zdeněk Prudič, č. 1/2006, s. 25
Před 30 lety jsem rekonstruoval Strážnický luh v době Velké Moravy podle zákresu lignifikovaných stromů v práci "Strážnický luh ve druhé polovině 1. tisíciletí n.l." (Lesnictví 1978, s. 1019-1038). Zmíněné stromy se objevily...

Přirozený odchov supa bělohlavého


Mojmír Vlašín, č. 1/2000,
Areál rozšíření supa bělohlavého sahá od jižní Evropy a severní Afriky až po Mongolsko a severní Indii. Potravu supů tvoří výhradně mrtvá zvířata, zejména střední až velcí savci. Dříve byl v Evropě relativně hojný, dnes se na...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu