Čtení na tyto dny

Vrány v zimě

Kam poděla se černá hejna
Kam Kam
Kde jste vrány

Na moje okna bílí ptáci posedali
Krajková pírka svět mi zakryla
A vám zatím někde pod lesem
Mráz pálí černá křídla svobodná

(Jan Tluka) 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Aktuální číslo

Louky a pastviny II


Vilém Jurek, č. 1/2026, str. 1
Louky a pastviny v Česku na první pohled nemizí - alespoň ne v oficiálních statistikách. Plocha trvalých travních porostů se od počátku 21. století dokonce mírně zvýšila a dnes se pohybuje okolo jednoho milionu hektarů. Tento vývoj je...

Časopis Veronica 1986–1996


č. 1/2026, str. 1
Prvním celým ročníkem se čtyřmi čísly byl rok 1987, za první desetiletí považujeme tedy roky 1987-1996. Skutečně první číslo však vyšlo už v roce 1986 jako Bulletin ČSOP Brno-město, Brno-venkov, jako tzv. signální číslo nového...

Život pro ochranu přírody


Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2
Ing. Tomáš Rothröckl 31. října 1955 - 1. února 2026   Vážím si faktu, že mohu na stránkách časopisu Veronica vzpomenout z pozice blízkého kolegy na otce zakladatele a dlouholetého ředitele Správy Národního parku Podyjí...

Foto AOPK ČR

Dubovské lúky


Václav Štěpánek, č. 1/2026, str. 4, pro předplatitele
V předkládaném čísle časopisu Veronica, v němž se věnujeme lučním porostům, jistě nebude od věci zamyslet se nad fenoménem velkých jednosečných lučních ploch, rozkládajících se na svazích a hřebenech karpatských hor, posetých...
Dva zachovalé seníky na Dubovských lúkách jsou dobrým příkladem toho, jak tyto stavby dokázaly harmonicky dotvářet strukturu krajiny. Lískové keře na loukách jsou již druhotným náletem, původně zde stály pouze osamělé smrky.
Dva zachovalé seníky na Dubovských lúkách jsou dobrým příkladem toho, jak tyto stavby dokázaly harmonicky dotvářet strukturu krajiny. Lískové keře na loukách jsou již druhotným náletem, původně zde stály pouze osamělé smrky.

PannFlora aneb Využití původních druhů panonských trávníků


Kateřina Knotková, č. 1/2026, str. 6, pro předplatitele
Panonie patří k oblastem, kde se klimatická změna projevuje ve středoevropském kontextu výrazněji než jinde. Trávníky zde čelí kombinaci horka, sucha a často i nevhodně nastavené péči, což vede ke ztrátě jejich vitality a zhoršení...
Luční trávník z panonských druhů v obci Kostice tři roky po výsevu.
Luční trávník z panonských druhů v obci Kostice tři roky po výsevu. Foto Kateřina Knotková

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?


č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele
O stavu naší krajiny a o hospodaření v ní si s Janem Švédou povídá Vilém Jurek.   Ačkoliv je pan Švéda ze zlínského Kudlova, setkáváme se v Brně. Můžeme si před otázkami k hospodaření na loukách a pastvinách říct, odkud...
Když Jan Švéda v polovině 90. let koupil půdu na pozemcích JZD Slušovice, vyséval několik let luční směsi, aniž by vzešly, tak byla půda zdevastovaná a vyhladovělá. Teprve neúnavnou kultivací se po deseti letech objevily první méně náročné druhy trav, po patnácti letech se louky mohly opět nazývat pestrými a bohatými. Dnes kromě výživných běžných druhů trav narazíme i na vstavač mužský a jiné vzácnější druhy.
Když Jan Švéda v polovině 90. let koupil půdu na pozemcích JZD Slušovice, vyséval několik let luční směsi, aniž by vzešly, tak byla půda zdevastovaná a vyhladovělá. Teprve neúnavnou kultivací se po deseti letech objevily první méně náročné druhy trav, po patnácti letech se louky mohly opět nazývat pestrými a bohatými. Dnes kromě výživných běžných druhů trav narazíme i na vstavač mužský a jiné vzácnější druhy. Foto Bohdana Fabiánová, květen 2025

Poezie


č. 1/2026, str. 17
Ivo Stehlík  Z knihy Mísení krve   Černoušek    Uprostřed února slezl sníh, slunce začalo hřát, je hřích nechávat ovce v chlívu. Vypouštíme je ráno na širé pastviny, potulují se sem a...

Mokřadní louky, věc přehlížená


Vilém Jurek, č. 1/2026, str. 18, pro předplatitele
Trávníky, louky, pastviny, chcete-li travnaté porosty, mají v naší krajině mnoho tváří. Můžeme se setkat se suchými stepními trávníky na výslunných svazích, s trávníky na písečných půdách, nebo dokonce na vzácných slaniskách, kde...
Jedna z menších mokřadních luk v přírodní památce Augšperský potok. Problémem niv v lesním prostředí je postupné zapojování korun stromů, které vede k pozvolnému zániku lučních společenstev.
Jedna z menších mokřadních luk v přírodní památce Augšperský potok. Problémem niv v lesním prostředí je postupné zapojování korun stromů, které vede k pozvolnému zániku lučních společenstev. Foto Vilém Jurek

Beskydská idyla trochu jinak


Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele
Bečení ovcí a cinkot zvonků, bača hlídající své stádo… Prostě idyla na beskydské salaši. Tak se na ni podívejme blíž. Máte rozsáhlé lesy, ale jsou vám k ničemu. Obrovské zásoby dřeva nedokážete využít, protože je nikdo...
Zatímco dnes paseme nejčastěji v elektrických ohradníkových sítích, které po vypasení po ploše postupně posouváme, tak na salaších byly ovce v oplocení (košáru) jen na noc a přes den pouze na dobu dojení a pastva pak probíhala úplně jinak. Pastýři s ovcemi celý den pomalu procházeli po hřebenech a svazích a ovce se za této chůze pásly. Každý den tak znovu a znovu přepásly rozsáhlé plochy. Už jen tento rozdíl v systému pastvy musel vytvářet úplně jiné pastviny. Na snímku nejstarší snímek jedné z radhošťských salaší na konci 19. století.
Zatímco dnes paseme nejčastěji v elektrických ohradníkových sítích, které po vypasení po ploše postupně posouváme, tak na salaších byly ovce v oplocení (košáru) jen na noc a přes den pouze na dobu dojení a pastva pak probíhala úplně jinak. Pastýři s ovcemi celý den pomalu procházeli po hřebenech a svazích a ovce se za této chůze pásly. Každý den tak znovu a znovu přepásly rozsáhlé plochy. Už jen tento rozdíl v systému pastvy musel vytvářet úplně jiné pastviny. Na snímku nejstarší snímek jedné z radhošťských salaší na konci 19. století. Foto archiv ČSOP Salamandr

Mozaika a rotace v praxi


Vilém Jurek, č. 1/2026, str. 25, pro předplatitele
Posekat, nebo nechat být? Tato otázka v posledních letech rozděluje odborníky i veřejnost při péči nejen o luční společenstva, ale také o trávníky ve městě. Z jedné strany zaznívá apel na omezení sečení kvůli podpoře hmyzu a...

Kresba Rostislav Pospíšil

Obnova lúk


Jakub Cibík, č. 1/2026, str.30, pro předplatitele
Trávnaté spoločenstvá patrili v minulom storočí k najrýchlejšie ubúdajúcim ekosystémom na svete. Hoci je dnes už situácia trochu odlišná a neslávne prvenstvo prevzali tropické lesy, neznamená to, že s ochranou stepí, lúk či pasienkov sme...
Na Vršatských bradlách, jednej z najvýznamnejších lokalít jasoňa červenookého, pasieme už 10 rokov kozy vďaka spolupráci s miestnymi vlastníkmi pozemkov.
Na Vršatských bradlách, jednej z najvýznamnejších lokalít jasoňa červenookého, pasieme už 10 rokov kozy vďaka spolupráci s miestnymi vlastníkmi pozemkov. Foto Jakub Cibík

Zeleň pod proudem


Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33
Ekologická správa energetických koridorů je nástrojem bezpečnosti sítí a ochrany biodiverzity. Energetická infrastruktura představuje jeden z nejrozsáhlejších liniových zásahů do krajiny. Elektrická vedení vysokého - VN, velmi vysokého -...

Kresba Rostislav Pospíšil

Louky. Dobrodružství poznávání


č. 1/2026,
Autorský tým: Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, František Krahulec Vydala Academia v Praze v roce 2023, ISBN 978-80-200-3349-9   Čtveřice geobotaniků seznamuje čtenáře s životem luk. Srozumitelný vypravěčský...

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce


Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele
My lidé máme velice různorodé cesty života. Někdo tomu říká osud. Ale já mám zkušenost, že tomu, kam nás vítr zavane, můžeme významně pomáhat. Nebo bránit. Přiznávám se těm, kteří to neví, že jsem na Moravě náplava, čížek a...
Pohled z rozhledny Travičná na národní přírodní rezervaci Čartoryje v CHKO Bílé Karpaty.
Pohled z rozhledny Travičná na národní přírodní rezervaci Čartoryje v CHKO Bílé Karpaty. Foto Radek Linner, srpen 2016

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině


č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele
Na otázky Tomáše Rothröckla odpovídá malíř Igor Hlavinka.     Igore, v roce 2025 jsi měl autorskou výstavu Hory a jiné bytosti v informačním středisku Celnice, které provozuje Správa Národního parku Podyjí. Byla...
Huangshan 3, olej na papíře, 84 x 59 cm, 2011
Huangshan 3, olej na papíře, 84 x 59 cm, 2011

Když přiletí sýkora biouhelníček


Renata Placková, č. 1/2026, str. 43
Pokud máte zahradu nebo aspoň předzahrádku s keři, tak jste nejspíš někdy stáli nad hromadou ostříhaných větviček s otázkou: Co s nimi? Možností je několik. Samozřejmě se nabízí odevzdání do příslušného místa pro sběr bioodpadů...

Kresba Rostislav Pospíšil

Kytička k narozeninám


Aleš Moravec, č. 1/2026, str. 44
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil. Tento verš ze známé básně Vítězslava Nezvala dostal před 40 lety do vínku tehdejší bulletin Městského výboru ČSOP Brno a Okresního výboru ČSOP Brno-venkov pojmenovaný Veronica. Veronica je nejen...
Rozrazil jarní, 27. 04. 2021, přírodní památka Štěpánovký lom u Miroslavi
Rozrazil jarní, 27. 04. 2021, přírodní památka Štěpánovký lom u Miroslavi

Doteky ptačího světa


Jiří Poláček, č. 1/2026, str. 46, pro předplatitele
Rozmanitý ptačí svět fascinuje lidi odedávna. Hold mu vzdali mnozí spisovatelé a výtvarníci, ale i hudební skladatelé jako třeba Karel Husa, který ptákům věnoval Pět poemů pro dechové kvinteto. Setkání s ptáky různých druhů básnivě...
Kos černý.
Kos černý. Foto Jitka Havlová

Hořečky a jejich životní strategie


Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47
Záplavy modrofialových květů hořečků opylovaných čmeláky, včelami a dalším hmyzem -  tak vypadalo babí léto na loukách, pastvinách a mezích v naší krajině před sto lety. Dnes se pro podobné obrázky musíme buď vydat na...
Kvetoucí hořeček drsný Sturmův opylovaný pestřenkou, Kocelovické pastviny.
Kvetoucí hořeček drsný Sturmův opylovaný pestřenkou, Kocelovické pastviny. Foto Běla Komancová

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy


Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50
Kočka divoká, dlouho považovaná v naší přírodě za vyhynulou, navíc je natolik plachá, že její přítomnost ve volné přírodě bývá těžko zaznamenatelná, je díky systematickému monitoringu Hnutí DUHA Šelmy znovu potvrzena na více...
Samec Jonáš v dubnu 2025.
Samec Jonáš v dubnu 2025. Foto Hnutí DUHA Šelmy

Krajina je naše rukojmí


David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele
Musím si položit otázku: „Myslí to s krajinou vlastně někdo dobře?“ Nekřičte na mě! Jasně, krajinu přece všichni milujeme. Ale je to láska, nechceme ji vlastně jen využívat? Za ideální považují lidé krajinu, pokud je...

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu