Čtení na tyto dny

Když na řeku

padne tma

člověk nahmatá
její puls
vnořením ruky
pod hladinu

Studená krev
studená rybí krev
a chladné oko

To vše umí rozehřát
dokáže-li usnout
po jejím boku

(Otakar Štěpánek) 

Rubrika - Jak na to / Recept na…/ Udržitelné potraviny / Recyklace

Nebožtíci přejí recyklaci


Renata Placková, č. 4/2024, s. 41
Morbidní titulek? Možná, ale pohřbem vlastní ekostopa nemusí končit. I když je spíš v rukou jiných, totiž milých pozůstalých, kteří chodí s květinami, věnci a svíčkami na hrob. Milé a díky za to, ale zkusme se na to podívat i z...

Chráníme klima a ukazujeme ostatním, jak na to…


Jitka Datinská, č. 4/2024, s. 42-43
Chránit klima a ukazovat druhým, jak to dělat, je tvrzení, které jsme v naší organizaci přijali za své. Je naším mottem, jakýmsi pomyslným pilířem, na kterém stavíme všechny aktivity, jakkoli pestré jsou. Naším přáním je, aby se...

Když přijede teta Irma aneb Deset tisíc vložek


Renata Placková, č. 3/2024, s. 42-43
Před pětadvaceti lety jsem měla celkem dvě možnosti: Plastové allwaysky nebo tampony, ze kterých jsem měla smrtelnou hrůzu (a vzdálený nejasný pocit, že souvisí s nějakým ošklivým onemocněním, když se zapomenou vyměnit). Něco vyčteno z...

Dobře utajená sója


Renata Placková, č. 4/2023, s. 41, pro předplatitele
Začnu chvalozpěvem: Sója je nenáročná na pěstování, má výborné výživové hodnoty a celkem žádnou chuť. Díky poslední vlastnosti je hitovkou hlavně bezmasé (a ještě více bezmléčné) kuchyně. Tofu je starší než křesťanství,...

Hledám kafe s malou stopou


Renata Placková, č. 3/2023, s. 43-45
Hrnek kávy je hlavně voda. A výluh ze standardně sedmi gramů kávy. Tedy z někde na jihu vypěstovaných, obvykle do Evropy převezených, pražených a namletých kávových zrn. Semena jsou téměř výlučně z kávovníku arabského (arabika) nebo...

Řízek s minimalizovanou uhlíkovou stopou a recept na veganskou sladkost


Irena Stehlíková, č. 2/2023, s. 30
Obejde se výlet vlakem bez pořádné svačiny? Pro velkou část Čechů jsou svačiny chystané doma stále populární a chleba s řízkem je pro mnohé tou nejlepší pochoutkou. A domácí svačiny, ty tradiční i ty připravené moderněji, jsou vždy...

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept


Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24
Kavárna Fér Kaffé ve Slavičíně svým sušením jablek a pečením čajů navazuje na dlouholeté tradice kraje a zkušenosti našich prapředků. Jak to vlastně dříve bylo a jaké jsou hlavní zásady sušení ovoce? Sušení je nejjednodušší a...

Jak založit líhniště neboli hadník


Mojmír Vlašín, č. 1/2020, s. 44-45
Záchranný program pro užovku stromovou, schválený v roce 2008 a doplněný v roce 2012, uvádí jako jedno ze standardních opatření i vytváření líhnišť (ZAVADIL et al. 2012). Tato líhniště jsem vyzkoušel společně s Blankou Mikátovou na...

Recepty ze spíže


Olga Lepšová-Skácelová, č. 1/2020, s. 45
Tentokrát jen pár domácích vynálezů, asi nejsou jen moje vlastní - něco někde odposlechnuto, něco vymyšleno, vše však vyzkoušeno. Jogurt a kyselé mléko (případně i tvaroh) fungují jako zázrak nejen na jídelníčku. Blahodárný účinek...

Dary lesa, tentokrát v kapalném skupenství


Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2019, s. 44-45
Přesídlením (resp. vynuceným odsunem za prací po zrušení mého úspěšného muzejního pracoviště) z rodné Moravy do jižních Čech se můj akční rádius posunul směrem na jihozápad. Místo výletů a vandrů na Slovensko či do Jeseníků,...

Co dala jedna zahrádka v loňském suchém roce a jak se spřátelit nejen s plevely


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2019, s. 37-39
Loňské dlouhé a intenzivní léto přiblížilo brněnskou Kraví horu jejímu dávnému stepnímu charakteru. A to nejen na skalnatém jižním a východním svahu, v parkové části i okolí sportovišť, ale i na některých zahrádkách v koloniích....

Takové domácí kompostování aneb Co pojme zahrada


Michael Doležal, č. 2/2019, s. 45
Od roku 2013 je naše čtyřčlenná rodina uživatelem rodinného domku s přilehlou zahradou. Již předtím, když jsme obývali malé prostory v bytovce, jsme se snažili o minimalizaci odpadu a jeho třídění pro další recyklaci, a to včetně odpadu...

Zpracování použitých baterií je věda, ale vyplatí se


č. 1/2019, s. 46-47
I přes vyšší výkon a životnost moderních typů baterií se jejich celková spotřeba v ČR meziročně neustále zvyšuje, za posledních sedm let narostla o 19 %. Zcela jistě za to může rostoucí počet elektronických zařízení poháněných...

Jak založit vlastní kompost?


Mojmír Vlašín, č. 1/2018, s. 25
V první řadě je potřeba vybrat vhodné místo a kompostovací zařízení. Kompost by měl být situován tam, kde nebude vystaven přímému slunci a větru. Důležité je také plánované množství kompostovaného materiálu, pro menší zahrádky se...

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem


Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34
Ochrana netopýrů, konkrétně jejich letních stanovišť na budovách, jde ruku v ruce také s ochranou těchto objektů před negativními dopady hromadícího se guána pod stávaništěm netopýrů. Možná to zní trochu paradoxně, ale opravdu při...

Jak to udělat, aby v rybníce byla čistá voda


Jindřich Duras, č. 2/2015, s. 22-25
Zdánlivě jednoduchá otázka, na niž by měla být i jednoduchá odpověď - nějaký stručný návod. Jednoduchou odpověď sice nemám - a stručný návod už vůbec ne, ale zase je to celé velmi zajímavé. Především, situace je komplikována...

Vitariánství


Jana Zlámalová, č. 2/2015, s. 36-37
Zatímco pojmy vegetariánství a veganství se poměrně dobře zabydlely v našem jazyce i myslích, se slovem vitariánství se naše kultura ještě tak úplně nesžila. A možná je to i proto, že tento alternativní výživový směr má mnoho...

Akce 2 v 1 na pomoc (ne)kouzelným babičkám aneb letní (skoro)pohádka


Marcela Dibelková, č. 2/2015, s. 36-37
Spěchala jsem jednou takhle přes město. Krásný jarní den, ale všední pracovní den, nebyl čas se kochat. Vyběhla jsem z tramvaje a vydala se rychlým krokem směrem přes centrum na zastávku, aby mi neujel autobus. Očima rychle zkontrolovat...

Možnosti likvidace invazních druhů za pomoci dotačních programů


Aleš Rudl, č. 2/2014, s. 29-31
Na likvidaci invazních druhů je možné získat prostředky z celé řady dotačních programů. Je možné žádat jak z národních, tak i evropských zdrojů. Program péče o krajinu Z národních zdrojů je možné získat prostředky...

Jak se žije v mém kompostu aneb Chvála kompostu


Olga Lepšová-Skácelová, č. 1/2014, s. 37
Titulek může svádět (a ne až tak neoprávněně) k dojmu, že se bude jednat o život v pracovně či dokonce příbytku biologa či jiného přírodního živlu usazeného mezi čtyři stěny. Nikoliv. Jde o kompost opravdový, v zahrádkářské...

Lom jako komunitní centrum


Václav Cílek, č. 5/2013, s. 28-29
Budování oázy Lom svaté Anny leží na okraji nové zástavby v Táboře-Měšicích v prostředí nově rozvíjené suburbie pod místní vodárnou na ploše necelých 4 500 čtverečních metrů. Lom je vyvinut ve zvětralých...

Hády – perla přírody na okraji Brna


Lubomír Tichý, č. 5/2013, s. 59
Redakcí časopisu jsem byl požádán o napsání článku do rubriky „Recept na…“ o naší organizaci. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli slovo recept není až příliš odvážné. Pouštět se do psaní receptů...

Zasaď strom z národního parku Podyjí


Svatava Holubová, č. 2/2013, s. 44
Ne každá škola v naší republice má ve svém blízkém okolí takovou výbornou pomůcku k výuce přírodopisu a ochrany životního prostředí, jako je národní park. Školy ve znojemském regionu tuto výhodu mají a mohou tedy kdykoliv chráněnou...

U nás v Němčičkách. Zpověď vinařícího biofarmáře


Richard Stávek, č. 1/2013, s. 22-23
Na stránky časopisu Veronica jsem měl v úmyslu napsat pár řádků už dávno, nikoliv však z pozice dnešní, tedy okem ekologicky hospodařícího zemědělce, ale jako jeden ze zakládajících členů občanského sdružení, které se v naší obci a okolí zabývá ochranou přírody. Nakonec seznávám, že ať píšu o našem farmaření, nebo svých snahách o zachování vlídné krajiny, má to k sobě blízko.

Jak se to rodí u nás


Alena Malíková, č. 5/2012, str. 6
Díky neúnavnému úsilí zejména Jana Valešky z PRO-BIO Ligy se k nám dostávají zprávy z ciziny, přijíždějí členové zahraničních komunit, mnozí čeští zájemci včetně sedláků měli možnost navštívit francouzské AMAPy (Associations...

Levný přírodní dům


Petr Kubala, č. 4/2012, str. 12-13
Postavili jsme dům ze dřeva a ovčí vlny. Trvalo nám to 3 měsíce. Stál 600 tisíc. Je nezávislý na energetických sítích. Postavili jsme ho (téměř) sami.

Ptej se řeky, poví ti to


Petr Ondruška, č. 3/2012, str. 24-25
Naše občanské sdružení Flemmichova vila v Krnově patří mezi ta, která si témata pro svou činnost nehledají, ale naopak jsou jimi sama vyhledávána. Projdete a šup, už je máte na krku.

...waldorfskou školní zahradu smyslů


Dana Václavíková, č. 2/2012, str. 24-25
Rodiče věnovali školní zahradě tisíce hodin dobrovolné práce a za málo peněz dokázali řadu věcí – vytvořit společný prostor pro lidi i přírodu, otevřít myšlení lidí a proměnit zaběhané stereotypy.

Východoslovenský TOP


Kristína Voralová, č. 1/2012, str. 24-25
TOP poznajú mnohí ľudia ako slovo z anglického jazyka označujúce vrchol, špičku, alebo aj časť oblečenia. V našom prípade sa však jedná o skratku označujúcu tábor ochrancov prírody. No a ten náš TOP s prívlastkom...

Ohlédnutí za letními zážitky


Olga Skácelová, č. 1/2012, str. 25
Loňská TOPka ve Vysokých Tatrách nám umožnila poznat TANAP z pohledu pracovníků správy a muzeí a uvést si věci do souvislostí na základě vlastní zkušenosti. Samoobnovu i regulovanou obnovu ploch odlesněných vichřicí, divoký...

Prameny, Priessnitz a brontosauři


Jiří Glabazňa, č. 6/2011, str. 26-27
Jesenicko, dříve Frývaldovsko, je území bývalého okresu Jeseník v české části západního Slezska. O přírodní bohatství a kulturní dědictví příhraničního venkovského regionu pečuje už deset let největší regionální centrum Hnutí Brontosaurus.

Kouzlo zapomenutého dědictví na Slavonicku


Michal Medek, č. 4/2011, str. 4-5
Svedly nás Slavonice Slavonice k turistice lákají. Jsou perlou renesanční architektury obklopenou krásnou přírodou. Není divu, když byly 40 let nepřístupným hraničním pásmem. Otevření hranic po roce 1989 přineslo městu a okolí nový...

Komunitní kompost – jde to i na sídlišti


Jan Šarapatka, č. 3/2011, str. 22-23
V rámci legislativy a odpadové politiky EU i ČR jsou bioodpady velice specifické odpady, které z jedné strany způsobují dosti silné negativní dopady na kvalitu životního prostředí a na druhé straně jsou potenciální záchranou pro kvalitu...

Zástupce veřejnosti aneb Bylo nás pět? Nikoliv, nejméně třicet šest


Hana Chalupská, č. 2/2011, str. 20-21
Copak já se mohu zapojit? Není vzácností, že ekologické poradny osloví občan zděšený kácením dřevin či obrovskou skrývkou zeminy, které zpravidla předcházejí velkým stavbám. Vzácností však je možnost projektům, které mohou...

Průvodci Šumavou


Josef Štemberk, č. 1/2011, str. 20-21
Dovolená na Šumavě - to má stále dobrý zvuk. Jako jinde, i na Šumavě se najde celá řada pozitivně smýšlejících lidí, kteří chtějí pracovat pro svůj region a myslí to upřímně. A když mají navíc něco v nohách a hlavě, mohou se...

Za každou chybu nový strom


Petr Passinger, č. 6/2010, str. 20-21
Není kouře bez ohně, růže bez trní a softwaru bez chyb. Každý jistě někdy narazil na padající či naopak zatuhnutý program, nebo rovnou na modrou obrazovku. Avšak i podstatně méně zásadní skutečnost, jako chybějící popis nebo posunutý...

Naše pralesy do našich škol


Vítek Urban, č. 5/2010, str. 24-25
O tropických deštných pralesích slýcháme nebo čteme velmi často, neboť zprávy o jejich pokračujícím ničení se bohužel staly zpravodajským evergreenem. Naše děti se o nich podrobně učí ve školách a obvykle právě na jejich příkladu...

Údolí Třebůvky


Svatava Šimková, č. 3/2010, str. 16-17
Malebný obraz Hané se Svatým Kopečkem a z dálky zářící bazilikou v mých představách občas naruší prapodivná scéna: mezi obilnými lány se sunou velké nákladní lodě a jejich pohyb doprovází typické houkání, které si dovedu...

Obnovení paměti krajiny na samém severu Čech aneb Návrat do Štastné země


Jan Heinzl, č. 2/2010, str. 16-17
Stoupal jsem k vrcholu Paličníku za krásného jarního dne. Nad hlavou modré nebe a teplý vítr vířil vůni smaragdového bukového lesa. Po zdolání vrcholové stezky ke kříži jsem usedl na ještě chladnou skálu a rozhlédl se. Frýdlantsko,...

Praktické cvičení z krajinného plánování aneb Jak sázet stromky na Hané


Tamara Faberová, č. 1/2010, str. 24-25
Bydlím nedaleko Olomouce v poměrně malé vesnici obklopené poli. Hlušovice vlastně malé bývaly - za posledních 15 let se počet obyvatel zvýšil ze 100 na 710. S trochou nadsázky by se dalo říci, že na 90 % extravilánu vytvářejí krajinu...

Náves pod Macochou. Komunitní projekt obce Vilémovice


Lukáš Kala, č. 6/2009, str. 18-19
Obec Vilémovice leží na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras, 2 km severozápadně od Jedovnic, 7 km východně od Blanska. Vedou tudy dvě turistické trasy k nedaleké propasti Macocha a Punkevním jeskyním. Touto malou obcí o 280...

Medlánecký biokoridor


Ladislav Hanuš, č. 2/2009, s. 20-21
V Brně je vymezeno asi 200 prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) k obnově nebo tvorbě. Do roku 2007 z nich byl realizován pouze jeden - biocentrum Na Loukách v k.ú. Mokrá Hora, o něž pečuje ZO ČSOP Veronica. Znamená to, že je...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu