Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Informace pro životní prostředí


Josef Vavroušek, č. 3/1988, str. 9-11

Základním předpokladem každého účelového chování jsou informace charakterizující všechny faktory významné pro rozhodování v dané situaci. Platí to pro adaptivní robot vykonávající určitý okruh činností spojených třeba se svářením karosérie automobilu stejně jako pro lišku lovící kořist. Nedostatek informací vede zpravidla k neúspěšnému a chaotickému chování, které dříve či později končí poškozením stroje nebo zánikem organismu, případně celého živočišného druhu.

Uvedené obecné konstatování se v plném rozsahu týká také rozhodování člověka v jeho vztahu k přirozenému i přetvořenému prostředí. Bez dostatečných informací charakterizujících i potencionální vývoj kvality životního prostředí, jeho ekologické, zdravotní, sociální, ekonomické, politické i jiné důsledky, příčiny destrukce prostředí i možnosti šetrnějšího přístupu k přírodě a jejím zdrojům nezbytně dochází k dalšímu narušování prostředí v místním, národním, evropském a nakonec globálním měřítku.

U nás jsme dnes svědky paradoxní situace. Na jedné straně je - zejména v posledních 2-3 letech - věnována problematice životního prostředí značná pozornost. Hromadné sdělovací prostředky i odborné časopisy přinášejí denně značné množství nejrůznějších informací z dané oblasti. Vesměs jsou to však informace dílčí, neúplné, někdy dokonce zkreslené, případně s neodůvodněně optimistickými závěry navozujícími představu rychlého a snadného řešení existujících problémů. Často chybí spolehlivé časové řady charakterizující ekologické procesy, a to v potřebném regionálním i mezinárodním srovnání. Podrobnější informace jsou rozptýleny ve velkém počtu různých institucí a jsou obtížně dostupné.

Souhrnně lze tedy konstatovat, že dosavadní informační systém o životním prostředí je značně neuspokojivý. Nejen pro laickou veřejnost, ale dokonce i pro odborníky zabývající se danou problematikou, je v této situaci velmi obtížné vytvořit si souhrnný obraz o stavu a vývoji ekologických problémů i potencionálních cestách jejich řešení. Pro stromy nevidíme les. Vedoucí pracovníci si - v drtivé většině - nejsou vědomi ekologických důsledků svých rozhodnutí, zejména důsledků dlouhodobých (nehledě na to, že v některých případech ignorují i zcela zřejmé negativní jevy). Ani projektanti, konstruktéři a další tvůrčí pracovníci se obvykle ekologickými souvislostmi příliš nezabývají. Nové výrobky proto často narušují životní prostředí emisemi škodlivin, hlukem, vibracemi nebo jinými formami ve stejné míře, jako výrobky nahrazované. V souvislosti se zaváděním nových materiálů se dokonce značně zvyšuje negativní zátěž prostředí opotřebenými nebo použitými výrobky, protože jde často o materiály jen nesnadno rozložitelné, případně i toxické či kancerogenní. Také technologie zaváděné v zemědělství, lesnictví i průmyslu ve významné míře přispívají k destrukci prostředí. Dělníci a zemědělci si většinou nejsou vědomi negativních ekologických důsledků nedodržování ekologické kázně. Československo jako jediná průmyslově vyspělá země nereagovalo na prudké zvyšování cen surovin v 70. a 80. letech a na rychlé zhoršování kvality životního prostředí změnou své ekonomiky. Produkce všech výrobků, které přispívají k destrukci prostředí, neustále rostla (jde např. o elektrickou energii, teplo, ocel, cement ap.), zvyšovala se i spotřeba a export obnovitelných i neobnovitelných přírodních zdrojů (třeba uhlí, dřeva, kaolinu ap.) Chybějící - nebo nerespektované - informace z oblasti životního prostředí tak přispívají k narušování zpětné vazby nezbytné pro řízení (respektive sebeřízení) společnosti. Žijeme na úkor minulosti i budoucnosti. Příčiny nedostatečné informovanosti naší společnosti o problémech spojených s životním prostředím můžeme zhruba rozdělit do dvou skupin. První z nich tvoří příčiny objektivní, dané naší limitovanou znalostí vztahů, které mezi společností a jejím životním prostředím existují; ovšem i tyto příčiny mají - alespoň zčásti - i své subjektivní souvislosti: ekologický výzkum probíhá v neuspokojivém rozsahu a nesystematicky.

Druhou skupinu příčin tvoří příčiny subjektivní, spojené s řízením společnosti a s jejím informačním systémem. Významnou roli zde hraje mimo jiné také utajování souhrnných informací o vývoji kvality životního prostředí a z toho vyplývajících důsledků. Utajování těchto informací především znemožňuje účinnou adaptaci jednotlivců, organizací, sociálních skupin i celé společnosti vůči měnícím se podmínkám. Snad ještě větší význam však mají negativní etické, sociální a politické souvislosti. Utajování informací o životním prostředí je v rozporu se základním lidským právem - právem na život. Jeho nerespektování vede k narušování systémů hodnot jednotlivců i celých sociálních skupin, psychózám, pocitu nejistoty, strachu a ohrožení, a tím i k narůstání odcizení mezi člověkem a společností s těžko předvídatelnými politickými důsledky. Lze proto plně uvítat rozhodnutí ministra vnitra ČSSR, který dne 21. 1. 1988 schválil změny v seznamu skutečností tvořících předmět státního, hospodářského a služebního tajemství v oboru působnosti ministerstev zdravotnictví ČSR a SSR, čj. E-803/SKU-86, v tomto rozsahu:

»zrušit v článku D - Hygiena, epidemiologie a mikrobiologie
odst. 4: Souhrnné zprávy o stavu životního prostředí za lokality a  výsledky ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva jednotlivými faktory životního a pracovního prostředí a ostatními podmínkami  způsobu života a práce, stanovené orgánem hygienické služby, který souhrnné zprávy a výsledky zpracovává,

„Tajné“

odst. 6: Výsledky sledování mutagenních a karcinogenních látek v odpadech, vodách a půdě, pokud je sledovaná lokalita uváděna ve zprávě adresně.

„Tajné“


u odst. 8: Souhrnné hodnocení expozic pracovníků a ostatního obyvatelstva a výsledků měření v prostředí v souvislosti s nehodami jaderných zařízení byla schválena změna utajení z „T-PT“ na „Tajné“ a současně bylo znění odst. 8 doplněno poznámkou: Údaje možno publikovat, resp. odtajnit až po rozhodnutí Vládní havarijní komise, která řídí práce spojené s likvidací nehody.«

(Citováno podle dopisu ministerstva zdravotnictví ČSSR číslo jednací E-45/SKU-88 ze dne 1. března 1988.)

Z uvedeného dopisu vyplývá, že s výjimkou informací, na než se vztahuje odstavec 8, jsou všechny informace charakterizující vývoj kvality životního prostředí v Československu, faktory ovlivňující životní prostředí i zdravotní, sociální, ekonomické i další důsledky spojené s tímto vývojem obecně dostupné. Ekologové, lékaři, ekonomové, technologové a pracovníci mnoha dalších profesí souvisejících s problematikou životního prostředí by se měli pokusit integrovat dosud rozptýlené informace tak, aby vznikl co nejpřesnější obraz situace nezkreslený neopodstatněným používáním růžové či černé barvy. Jenom tak lze vytvořit předpoklady pro ekologizaci rozhodování na všech úrovních naší společnosti, a tím i pro tolik potřebné zlepšení kvality životního prostředí v naší zemi.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu