Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Povídejme si o květinách


Hana Sekerková, č. 5/2013, s. 60

… bytosti, rostliny, fotosyntetizující organismy, plevel, růže, jídlo, dobrý byznys…

Každý k nim má svůj vlastní vztah. Někdo s nimi komunikuje, jiný bojuje, někdo je studuje, jiný prodává, někdo jim slouží, jiný je používá. Snad každý z nás nějakým způsobem s květinami nakládá. Onen způsob nakládání vychází ze zvyklostí v rodině, v oboru, v práci. Věřím, že i z dostupných informací.

Asi každý jsme někdy nějakou květinu koupili. Vzpomeňme si, na co jsme při nákupu mysleli. Třeba:

„Aby na to nebyl taky alergický. Tamty tmavé listy vypadají, že snad nikdy nepokvetou.“

„Dám jí růži a všechno bude zase v pohodě. Minule to zafungovalo, tak proč toho nevyužít znovu.“

„… asi dvě bílé chryzantémy, bílou měl rád.“

„Ať to tam nemá takové syrové, jen skříň a stůl. Tohle by mu mohlo vydržet, kvete to teď moc krásně.“

Z obchodu odcházíme spokojeni se svým úlovkem určeným pro přesně danou situaci. Nestálo nás to nakonec ani moc času ani peněz. Cíl splněn.

Jenže - co když jsme mohli být ještě spokojenější? Co když jsme mohli získání květiny trošku plánovat a zahrnout krom cenové a časové náročnosti třeba i nějaká další hodnoticí kritéria? Třeba způsob a podmínky vypěstování květiny, její geografický původ, životnost u obdarovaného a na konci, resp. začátku myšlenkového kruhu vůbec její potřebnost.

Možná vás zrovna nenapadá žádný důvod, proč zahrnovat do svého rozhodování takové hodnoty.

Nabídněte si tedy několik informací a souvislostí. Třeba vás některá zaujme natolik, že ji směle zohledníte ve svém komplexním rozhodovacím balíčku.

 Na evropský květinový trh se v dnešní době téměř 98 % všech řezaných květin dováží. Přitom nejde pouze o dovoz exotických druhů, tímto způsobem na pulty našich květinářství putují nejčastěji růže, chryzantémy, karafiáty a orchideje.

 Vypěstování květiny hodné evropského trhu se neobejde bez každodenní dezinfekce půdy a aplikace herbicidů a fungicidů, které jsme si v Evropě zakázali, protože jsou mutagenní a karcinogenní.

 Výsledky případové studie z Kolumbie: 8 000 pracovníků květinového průmyslu bylo vystaveno účinkům 127 pesticidů, z nichž bylo Světovou zdravotnickou organizací (WHO) 20 % zakázáno nebo neregistrováno kvůli karcinogenním účinkům.

 Výpary používaných chemikálií unikají do ovzduší, odkud se pak vrací s deštěm do okolní vegetace a půdy.

 Výsledky případové studie z Ekvádoru: 40 % pracovníků nemělo během provádění postřiku žádné ochranné vybavení.

 Téměř 20 % z 60 000 zaměstnanců květinových farem v Ekvádoru jsou děti do 15 let.

 Situace v Holandsku: 43 % pracovníků „postřikovačů“ nedodržuje při práci bezpečnostní opatření.

 Jeden holandský dovozce čerstvých řezaných květin naplní každý týden 12 letadel velikosti Boeingu 707 pro cestu z Nairobi do Amsterodamu.

 90 % žen pracujících na květinových farmách v Keni bylo svými nadřízenými znásilněno.

A teď pojďme zapojit zdravý selský rozum. Proč je nutné podporovat trvalé ničení životního prostředí na planetě Zemi, nechávat lidi zvykat na nelidské pracovní podmínky a pak růži transportovat letecky přes půl světa, když by vyrostla i u nás? A proč je vůbec nutné darovat růži, když existují stovky druhů volně rostoucích krásných „obyčejných kytek“? Samozřejmě nemám na mysli druhy ohrožené, chráněné zákonem a jedince rostoucí v chráněných územích. Že nemáte čas a prostor chodit jen tak ven na kytky? Nebo si nevěříte ve vhodnosti posbíraného materiálu a výsledné vkusnosti kytice? Nezoufejte! Pár řešení existuje.

 Ve svém okolí můžete zkusit najít takové květinářství, které nabízí místní nebo alespoň české květiny. V Brně např. existuje ekologické květinářství Efemér (efemer.cz).

 Další možností je řídit se značkou. Podobně jako pro různé bio zboží existují certifikační systémy i pro květiny - jak řezané, tak hrnkové. Jednak známý certifikát Fair trade (fairtrade.cz), jednak značka Fair flowers fair plants (fairflowersfairplants.com), zaručující zohledňování ekologických a sociálních kritérií při pěstování květin. Nejbližší pěstitelé a obchodníci s tímto logem jsou v Rakousku a v Německu. Stejnou kvalitu garantuje i certifikát Flo-Cert (flo-cert.net).

 Organizačně trošku náročnější možnost je vypěstovat si na kousku půdy rostliny vlastní. Stejně jako si už často doma pěstujeme vlastní bylinky v květináči, aby naše jídla dostala ten správný šmak, můžeme do jednoho zaset třeba semena starých polních plevelů. Termínu plevel se v souvislosti s okrasností není třeba obávat - mák a chrpa jsou taky plevely.

 Nebo zkusme přemýšlet originálně - co třeba darovat místo ekvádorských lilií svázaných do okrasného plastového pytle živou rostoucí bylinku v hliněném květináčku koupenou u báby kořenářky na trhu? Přidáme barevnou mašli a cedulku s osobním přáním k oné příležitosti a květina je na světě. Navíc vás bude obdarovanému připomínat při každém zalití i přidaná do jídla. Půjdeme-li ještě dál, vhodně poskládané ředkvičky, mrkev, květák a pórek dokáží také vypadat honosně! Ostatně - když se můžou prodávat salámové kytice, proč si nesestavit zeleninovou.

Tak jakou kytici zvolíte příště?


Mgr. Hana Sekerková - ekologická poradkyně a projektová asistentka, Ekologický institut Veronica

 
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu