Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ptáci na náhrobcích


Karel Hudec, č. 2/2014, s. 36-37

Poněkud funerální téma by se dalo z hlediska přísně vědeckého rozdělit na část ornitologickou a na část etnologickou. Část ornitologická by pak zahrnovala ptáky živé, poskakující na hrobech a náhrobcích. Ale nejen poskakující - hledající na nich potravu, pijící vodu z prázdných kalíšků od vyhořelých svíček, občas hnízdící přímo na náhrobku, ve starém věnci či v křoví vedle a předtím bezostyšně a nemorálně tamtéž sexující. Také spící někdy hromadně v korunách konifer, rozhrabávající písek, v zimě sníh a zanechávající kromě stop exkrementy a vývržky, jež zajisté rozkládají dosud vědecky nezhodnocenou různou intenzitou mramor, žulu či pískovec náhrobku. Což vede ke stížnostem pozůstalých, většinou každým rokem přicházejících na Dušičky vzpomenout památky předků.

Zajímavější by mohla být část etnologická. Totiž kromě ptáků živých se na hřbitovech často vyskytují ptáci neživí, většinou sedící nebo ležící na ramenech křížů nad hroby. A jsou to ptáci in vivo náležející výhradně řádu měkkozobých - holubi a hrdličky. Jednoduché druhové složení je dáno tisíciletou symbolikou. O holubech se již v předkřesťanských dobách věřilo, že přinášejí štěstí, v bájesloví naznačuje bílá holubice podobu nevinné nebo očištěné duše a ta u vysvobozených lidí vylétá v podobě bílé holubičky. Také domácí holub „dobrodincům svým je velmi vděčný; doprovází prý i mrtvolu svého pána a usedne na hrob jeho“. Nakonec, dodnes se cení Picassova mírová holubice a papež vypouští bílé holubice z okna nad Petrské náměstí. Je to přitom zajímavá symbolika - holubi nějak věrnými manžely nejsou a je možné vidět, jak se holub točí před cizí holubicí v dohledu hnízda, kde jeho věrná manželka vysedává rodinu. Ale nicméně tradice jsou tradice.

Pokud zůstaneme na Ústředním hřbitově v Brně a rozebereme tyto symboly ornitologicky, živí holubovití ptáci téměř po celý rok početně převažují - kamenní holubi či hrdličky jsou na pouhých 26 náhrobcích. Přitom rozlišení takového holuba od hrdličky není vůbec jednoduché a v některých případech ani možné. Někteří ptáci sice mají typickou štíhlou postavu hrdličky s delším ocasem, ale zřejmě si s druhovou diagnostikou tvůrci nelámali příliš hlavu. Svědčí o tom i tělesná velikost skulptur - většinou v reálných dimenzích, ale někteří ptáci jsou větší než vedle sedící živý holub hřivnáč, jiní zase odpovídají velikosti tak africké hrdličky pěnkaví. Co se týká materiálu, jsou všichni ptáci leucistní (bílí): bílý mramor, ze kterého jsou téměř všechny skulptury zhotoveny, zřejmě zdůrazňuje čistotu životního svazku partnerů. Proto tmavé šupinovité zbarvení části těla jednoho holuba působí sice originálně, ale je vysloveně nepatřičné. Klasický způsob provedení vyjádření truchlení je skulptura jednoho či dvou ptáků na svrchní hraně náhrobku. Číselně vyjádřeno z 26 případů je to 14 dvojic a 12 jednotlivých ptáků. U dvojic vždy jeden leží na zádech s hlavou převislou přes okraj náhrobku, podobně leží 3 jednotliví ptáci, živí mramoroví partneři včetně 9 jednotlivých mají trudné myšlenky vyjádřené skloněnou hlavou. No a početnost holubů na náhrobcích se zřejmě snižuje, nejstarší je z roku 1933, ale nejmladší na romském náhrobku ještě z roku 2011. Takže snad nevyhynou.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu