Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Nevítané (?) dary přírody


Helena Vlašínová, č. 4/2014, s. 13-14

Jsou dary, které nás mile překvapí, ale jsou i dary z jakýchkoliv důvodů nevítané… U darů přírody byste to možná neočekávali, ale přesto existuje velká skupina lidí, kteří se darům přírody brání takřka zuby nehty a používají k tomu dokonce zbraně těžkého kalibru, které, aniž si to plně uvědomují, jsou nebezpečné i pro ně. Nevěříte?

Mluvím o lidech, kteří při pohledu na to, co se jim vloudilo do trávníku, sahají po Roundupu, aniž tuší, že rostlinky, které se tu objevily, jsou mnohdy vlastně plané zeleninky, i když běžně považované za plevele. Přitom existují nezvratné důkazy, že kromě katastrof, které Roundup, prezentovaný jako „naprosto neškodný a všemi obchodníky doporučovaný“ přípravek, páchá mezi půdními mikroorganismy, narušují jeho účinné látky i lidské pohlavní buňky… Většina lidí ale radost z pampelišek, sedmikrásek, řebříčku, popence, jitrocele a jiné „chamradě“ v trávníku nebo zelinářských záhonech nepociťuje.

Jen pro zajímavost: Víte, co se podávalo vedle chřestu, kaviáru, exkluzivních sýrů a různých vybraných specialit při slavnostním otevření brněnské Vaňkovky na hostině, kterou uspořádala francouzská firma? Lístky pampelišek. Nestačí vám to jako argument? Ve Francii se pampelišky pěstují a konzumují jako zelenina, díky tomu mají Francouzky krásnou pleť… Z pampelišek můžete sníst skoro všechno, pokud to samozřejmě očistíte. Bude to blahodárné zejména pro vaše játra a žlučník. Pokud se vám lístky zdají hořké, natrhejte je na kousky a namočte na čtvrt hodiny do mírně osolené pitné vody, tu pak můžete slít nebo použít k přípravě polévky. Lístky smíchejte s další zeleninou, třeba nastrouhanou mrkvičkou, postupně si na mírně nahořklou chuť zvyknete. Med z květů pampelišek nebo pampeliškové víno asi znáte. Také kořeny je možné zapékat, vařit, sušit na čaj nebo dokonce pražit na kávu. Takže co kdybychom se poohlédli, co bychom od sousedních „vyspělejších“ států mohli pochytit a nepřejímali jen to negativní? Vždyť např. Francouzi vždycky udávali módu, ne? Ještě jedna francouzská specialita mne napadá. Znáte „melago graminis“? To byl sirup, který se za války vařil z pýru a používal kromě jiného i k přípravě pálenky a piva. Pro nás může mít oddenek tohoto nenáviděného plevele uplatnění hlavně jako lék, kromě čisticích účinků je schopný pomáhat nejen při rekonvalescenci a cukrovce, ale výrazně tlumí také alergie.

Čaj z pýru:
lžíci nakrájených očistěných oddenků (čerstvých nebo sušených) povaříme 3 min ve čtvrt litru vody, pak necháme 10 min odstát a scedíme.

I když anglická kuchyně nepatří k tak oblíbeným jako francouzská, mají Angličani ve zvyku přidávat plané rostliny v malých dávkách jako tzv. „condiment“ (doplněk) k hlavním jídlům. Plané rostliny jsou totiž mnohem bohatší na minerály, než zeleniny dlouhodobě šlechtěné spíše na chuť a velikost. Šampiónem v obsahu důležitých minerálů je právě zmíněná pampeliška, navíc mnoho bylinek upravuje trávení a metabolismus, takže ušetříme i za léky, pokud budeme k jídlu přidávat třeba lístky sedmikrásek, řebříčku, kokošky nebo popence nebo kvítky hluchavky. A to nemluvím o kopřivě… tou bych mohla zaplnit celou stránku. Od Japonců bychom zase mohli převzít úctu k lopuchu. Ti si ho pěstují a pokládají ho za velmi hodnotnou zeleninu. Pokud mi nevěříte, klidně si ho najděte na Googlu mezi „Japanese foods“ pod názvem „gobo“. Kořeny mladých rostlin můžete zapékat, dusit nebo vařit, řapíky listů kromě stejného použití třeba nakládat jako okurky, mladé lodyhy upravovat po oloupání na způsob chřestu. Mladé lístky lopuchu mají navíc 10× víc vitaminu C než citrony, použít je můžete do salátu, špenátu a různých zapékaných jídel. A na zdraví také působí blahodárně.

Je ještě jeden plevel, o kterém se uvažuje jako o potenciální zelenině, a sice bršlice kozí noha. Možná si říkáte: „Fuj, snad nemám jíst i tohle?“ Mladé lístečky můžete uplatnit za syrova do salátů a pomazánek, starší je lépe podusit, ale můžete je i naložit na způsob zelí. Pokud se vám představa krmit se bršlicí příčí, můžete si z listů udělat obklad na bolavé klouby, latinské jméno bršlice Aegopodium podagraria mi dává za pravdu, že je bršlice lékem na dnu.

Ve výčtu takových planých zelenin, které jsou opomíjenými dary, by se dalo pokračovat, chcete-li se blíže s nimi seznámit, doporučuji třeba časopis Klíčová dírka, kde od roku 2004 vycházel seriál o planých zeleninách na pokračování, Bionoviny nebo třeba knihu Dagmar Lánské Jedlé rostliny z přírody.

Pokud vás zaujala myšlenka využít plané rostliny v kuchyni, můžete si kuchyňskou linku vyzdobit plakátem s obrázky planých rostlin, ladícím s vaší kuchyní - v zelené, žluté nebo modré (podle barvy květů) a podle kalendáře a kartiček, které jsou součástí sady si najít tu správnou planou rostlinu a recept právě pro vás (více na www.permakulturacs.cz).


Ing. Helena Vlašínová, Ph.D. - poradkyně pro přírodní zahrady a permakulturu, pracuje na Mendelově univerzitě v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu