Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Malí squatteři


Daniel Horáček, č. 4/2014, s. 32-33

Když se věnujete studiu a sledování volně žijících živočichů, občas narazíte na něco zajímavého a nezvyklého. A tohle bylo opravdu netypické. Zhruba v půli srpna jsem dostal e-mail od RNDr. Miroslava Honců z českolipského muzea, kterým mě upozorňuje na dosud neevidovanou letní kolonii vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) na okraji Českého ráje v obci Příkazy. Prý je tam opuštěný hotel, ve kterém sídlí. Klíče má k dispozici zdejší hospodský. A tak jsem, vzhledem k tomu, že je pokročilá roční doba a kolonie netopýrů se již rozpadají, vyjel rychle místo prozkoumat.

Do Příkaz jsem dorazil kolem 17. srpna a po krátké rozmluvě a vysvětlení, kdo jsem a proč jsem přijel, mě hospodský vzal do hotelu. Očekával jsem, že mě povede na půdu, kde obvykle tito vrápenci bývají, ale k mému překvapení mě zavedl do prvního patra. Tam bylo na první pohled vidět, že hotel je již řadu let opuštěný, mnohá okna byla vysklená a pokoje bez nábytku, ale zato se spoustou okřídlených obyvatel. Těm se nejvíce líbilo hlavně v malých temných koupelnách, které byly součástí každého pokoje. Celkem jsem vrápenců napočítal 62, většinou tohoroční vzletná mláďata, mezi kterými bylo i pár samic.

Hotel se přestal využívat krátce po revoluci, a jak budovy chátrají, netrvá dlouho, než někdo vymlátí první okno a pak další a další. Tohoto využili malí noční squatteři, kteří v tichosti nalétli do vnitřních prostor a usídlili se zde. Tak zde vznikl základ poměrně početné letní kolonie (50 až 100) samic vrápence malého. Ty proletují chodbami, stěhují se z pokoje do pokoje, dle své aktuální potřeby. Zde také rodí a vychovávají mláďata. Kam pohlédnete, jsou na podlahách hromady jejich trusu, v koupelnách u pokojů přepadává cenné guáno přes okraje umyvadel. Na chodbě je opřené koště a u něj kýbl zcela zaplněný netopýřím trusem. Jen po uklízečce jako by se zem slehla.

Jako pro chiropterologa je pro mě dost radostné najít novou a k tomu i početnou letní kolonii, nicméně z pohledu ochranáře je tato dost ohrožena. Jakmile se totiž objeví první investor, mají vrápenci smůlu. Můžeme ho jen přimět k tomu, aby s rekonstrukcí začal až na podzim a umožnil odchování a odlet mláďat z tohoto prostoru. Doufám v to, že případný investor bude přístupný a dohodneme se na vhodném místě vytvoření vletového otvoru do prostoru půdy hotelu, kde mimochodem vrápenci vůbec teď nejsou, a snad tam přesídlí. Nicméně dle slov hospodského se s hotelem v nejbližších 10 letech nic nebude dělat. Tak uvidíme.

Daniel Horáček
Česká společnost pro ochranu netopýrů
Liberec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu