Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Nejvýznamnější škodlivé organismy ovocných dřevin


Jan Juroch, č. 1/2015, s. 10-13

Z hlediska počtu stromů i produkce jsou jabloně nejdůležitějším i nejoblíbenějším ovocným druhem na našem území. Na jabloních může škodit mnoho druhů živočišných škůdců a vyskytovat se i mnoho chorob, jak virových, bakteriálních, tak i houbových. Nejzávažnějšími houbovými chorobami jsou strupovitost jabloně (původce Venturia inaequalis, nepohlavní stadium - anamorfa Spilocaea pomi) a padlí jabloně (původce Podosphaera leucotricha). Tyto choroby, resp. jejich původci mají zcela odlišné ekologické požadavky, takže strupovitost škodí v letech s deštivým počasím především v jarních měsících, zatímco padlí se šíří za teplého, oblačného počasí a vysoké relativní vlhkosti.

Původci obou chorob napadají nadzemní části a orgány, jako jsou listy, květy a později i plody nebo letorosty. Příznaky strupovitosti jsou všeobecně známé, napadené plody jsou nejen esteticky znehodnocené, v případě silného poškození jsou na trhu neprodejné a využitelné pouze k průmyslovému zpracování (mošty, dřeně, sušení, kvas apod.), ale i špatně skladovatelné. Jistým pozitivem je pouze to, že napadené plody jsou zdravotně nezávadné, protože houba neprodukuje mykotoxiny, a dají se tak využít k dalšímu zpracování. Charakteristické příznaky napadení letorostů, listů a květů padlím jsou rovněž známé, nejlépe je vystihuje lidový název choroby - moučnatka; porost houbového mycelia a vytvořených spor (konidií) na povrchu připomíná vrstvu rozsypané mouky. Příznaky napadení plodů jsou však méně známé, na plodech jsou charakteristické síťovitě uspořádané skvrny a povrch plodů je rzivý. Nejúčinnější ochrana proti strupovitosti spočívá ve využití souboru preventivních opatření, počínaje volbou vhodné odrůdy. (Během šlechtění na estetické, chuťové a výnosové vlastnosti odrůd došlo ke ztrátě genetické odolnosti, až mnohem později bylo zahájeno šlechtění na odolnost k chorobám a škůdcům, a to křížením kvalitních odrůd se starými krajovými odrůdami a botanickými druhy, které obsahují geny odolnosti. V současné době jsou již rezistentní odrůdy kvalitou srovnatelné s klasickými odrůdami. V posledních letech však došlo v důsledku globalizace a volného pohybu zboží, a tedy i ovoce, k zavlečení rezistentních ras strupovitosti na naše území a k prolomení genů odolnosti, takže i tyto rezistentní odrůdy již vyžadují ošetření, i když v minimálním rozsahu.) Dalším opatřením je likvidace opadaného postiženého listí na podzim nebo velmi brzy na jaře, včasné zahájení a správné načasování ošetření na základě signalizace a volba vhodného pesticidu a jejich střídání. V ekologickém ovocnářství je povoleno použití síry a pomocných přípravků, které stimulují obranyschopnost rostlin. Preventivní ochrana proti padlí spočívá v mechanickém odstraňování ohnisek primárních infekcí (bíle zbarvených konců letorostů). Chemické přípravky proti strupovitosti vykazují často vedlejší účinnost i na tuto chorobu, účinné jsou rovněž sirnaté přípravky a pomocné rostlinné přípravky. Základem preventivních opatření je však zajištění dobrého zdravotního stavu rostlin/stromů (zdravý a kvalitní výsadbový materiál, vyvážená výživa, závlaha), které následně vykazují vyšší přirozenou odolnost.

Již od 80. let minulého století, kdy byla neúmyslně zavlečena na naše území, se postupně šíří bakterie Erwinia amylovora, původce bakteriální spály růžovitých. Tato choroba způsobuje na území Severní Ameriky značné škody pěstitelům jádrovin. Příznaky napadení připomínají sežehnutí plamenem, napadené stromy nebo jejich části velmi rychle odumírají. Patogen napadá jabloně, hrušně, kdouloně, muchovníky a z okrasných druhů hlohy, skalníky, jeřáby a hlohyně. Původce patří mezi tzv. regulované škodlivé organismy (karanténní), jeho výskyt je třeba oznámit ÚKZÚZ. Bakterie se mohou šířit na větší vzdálenosti větrem, hmyzem (dokonce i včelami), pracovními stroji a nástroji a rozmnožovacím materiálem a na kratší vzdálenosti dešťovými kapkami. Nejúčinnější jsou preventivní opatření, jako je používání certifikovaného materiálu, k přímé ochraně se používají měďnaté přípravky.

Nejvýznamnějším škůdcem jabloní, ale i hrušní, kdouloní, nebo dokonce ořešáku vlašského je obaleč jablečný (Cydia pomonella). Tento drobný motýlek přezimuje ve stadiu housenky v pavučinových zámotcích v různých trhlinách na kmenech stromů. Má na našem území až 2 generace, druhá generace se vyskytuje v teplejších oblastech. Housenky tohoto škůdce způsobují tzv. „červivost“ plodů. Ke stanovení optimálního termínu a rovněž potřeby ošetření se používají feromonové lapáky.

Ošetřuje se, pokud počet odchycených motýlů překročí práh škodlivosti, který je 3 ks/den na 1 lapák. Sexuální feromony jsou využívány nejen nepřímo ke sledování průběhu letu obalečů, ale i přímo v ochraně se používá metoda dezorientace, zvaná také metoda matení samců (Isomate C LR, Isomate C Plus). Principem metody je nasycení přízemní vrstvy vzduchu sexuálním feromonem, jehož zvýšená koncentrace znemožní samcům obaleče vyhledat pomocí čichu samice, čímž je znemožněno páření, oplození, a tedy následné šíření škůdce. Tato ekologicky příznivá metoda je v současné době široce využívána i proti dalším druhům obalečů v ovocných dřevinách a vinicích. Metodu nelze využít u drobných pěstitelů, vyžaduje plošně rozsáhlé, ucelené výsadby jednoho ovocného druhu. V současné době existuje i možnost použití biologických přípravků na bázi virů (Carpovirusin, Madex, Madex TOP), obsahujících jako účinný organismus Cydia pomonella Granulovirus CpGV, nebo bakterií (Biobit XL, obsahující toxin produkovaný bakterií Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki), případně biologický přípravek SpinTor, produkt fermentace bakterie Saccharopolyspora spinosa.

Dalším významným ovocným druhem ze skupiny jádrovin je hrušeň, nejzávažnější houbovou chorobou napadající hrušně je strupovitost hrušně, původce Venturia pirina, nepohlavní stadium - anamorfa Fusicladium pyrorum. Jedná se sice o příbuzný, ale odlišný druh, přenos choroby z jabloně na hrušeň nebo opačně není možný. Příznaky choroby i způsoby ochrany jsou podobné jako u jabloní.

Nejvýznamnějším škůdcem hrušní je opět obaleč jablečný (Cydia pomonella), velké škody však v některých letech působí i mery.

Mezi nejškodlivější houbové choroby peckovin (červených - třešní a višní, teplomilných - meruněk a broskvoní) patří moniliniová spálamoniliniová hniloba, původce Monilinia laxa, anamorfa Monilia laxa. Stejný patogen škodí na jaře, kdy poškozuje kvetoucí stromy, a potom ještě před sklizní, kdy poškozuje zrající plody. Poškození kvetoucích větví moniliovou spálou opět připomíná sežehnutí plamenem. Preventivní ochrana spočívá v důsledném odstraňování napadených (mumifikovaných) plodů po sklizni nebo velmi brzy na jaře, v zabránění poškození plodů (ve velkovýrobě to jsou ochranné sítě proti kroupám a ptactvu, zajištění optimální výživy a závlahy - ochrana proti praskání plodů). Chemickou ochranu je třeba použít opakovaně, jak proti spále na jaře, tak proti hnilobě plodů v letním období. Další houbové, nepravidelně škodící choroby vyskytující se na peckovinách jsou suchá skvrnitost listů peckovin, původce Stigmina carpophila, která napadá nejen listy, ale i letorosty, pupeny i plody a je mnohem závažnější, a skvrnitost listů třešně a višně, původce Blumeriella jaapii, která napadá většinou pouze listy. Obě choroby se vyznačují tvorbou druhově charakteristických skvrn na listech, při silnějším napadení listy předčasně opadávají. Preventivní ochrana spočívá v odstraňování napadených částí a zajištění optimálních podmínek pro růst stromů.

Nejdůležitějším škůdcem červených peckovin je vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), jejíž larvy způsobují známou „červivost“ plodů třešní i višní. Ke stanovení správného termínu ošetření se využívají optické lapače - žluté lepové desky. K preventivním opatřením patří opět včasné odstraňování napadených plodů z výsadby, ještě než larvy opustí plody a zakuklí se v půdě.

Mezi nejzávažnější choroby modrých i teplomilných druhů peckovin patří virové neštovice slivoní, známé též pod názvem šarka (původcem je Plum Pox virus). Virus napadá všechny ovocné a většinu okrasných a volně rostoucích druhů rodu slivoň Prunus - švestku domácí, slívu, renklódu, myrobalán, meruňku, broskvoň, mandloň, broskvomandloň a podrobně o ní je v příspěvku prof. Kršky. Mezi nejvýznamnější škůdce peckovin patří obaleči - obaleč švestkový (Grapholita funebrana) a nepůvodní o. východní (Grapholita molesta), oba druhy, resp. housenky 2. generace způsobují opět „červivost“ plodů, obaleč východní zejména broskví a meruněk, dokonce i jablek. Preventivní ochrana spočívá opět v odstraňování napadených plodů z výsadeb před zakuklením housenek.

K ochraně je možné použít rovněž metodu matení samců (Isomate OFM rosso), nebo biologické přípravky (Biobit XL a SpinTor).

Uvedený stručný přehled zmiňuje pouze nejvýznamnější choroby a škůdce ovocných dřevin, v současnosti se na naše území šíří také řada nových, invazních škodlivých organismů, které mohou v blízké budoucnosti způsobovat pěstitelům ovoce značné problémy.


RNDr. Jan Juroch (1958) - rostlinolékař, zaměstnanec bývalé Státní rostlinolékařské správy a nyní Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, jan.juroch(zavináč)ukzuz.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu