Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Ekonomická lokalizace jako zbraň ve válce s mloky


Naďa Johanisová, č. 5/2008, s. 1-2

Jsme humánní, ale o základních ekonomických principech smlouvat nebudeme

Ačkoliv říci to nahlas se tak docela nesluší, je jednou z příčin odbourávání pevnin přírodní jedinečnosti a krásy naše nynější oficiální ekonomická ideologie, která pomalu, tekutě a nenápadně proniká do hodnot, rozhodování i vyjadřování většiny z nás, a utváří náš vztah ke světu. Pokud listujeme ekonomickými učebnicemi, z nichž tato ideologie vychází, všimneme si možná, že některé koncepty v nich prakticky chybí. Například pojem příroda. Ale také pojem místo. Naproti tomu se v nich od přelomu tisíciletí začíná objevovat pojem globalizace. V jedné z novějších amerických ekonomických učebnic (Frank a Bernanke: Ekonomie, český překlad 2003, 803 stran, 2 kg) je globalizace představena jako „rostoucí tendence na trzích mnoha statků nabývat charakter spíše mezinárodních než národních nebo místních trhů“. Tato „tendence“ je autory prezentována v zásadě jako pozitivní, neboť „podle principu komparativních výhod mohou spotřebitelé nakupovat obrovské množství různých statků lepší kvality a za nižší ceny, než kdyby mezinárodní obchod neexistoval“.

Ačkoliv se ekonomie jeví jako věda, která nevychází z žádných předem daných hodnot, ale jen a jen z pozorovatelné reality, skrývá se v této větě jeden závažný předpoklad: očekává, že mezinárodní obchod akceptujeme proto, že nám umožní získat levnější zboží. Člověk - občan, člověk - výrobce, člověk - obyvatel určitého místa, člověk - rodič, člověk - ochránce přírody, ti všichni musí ustoupit člověku - spotřebiteli. Je to řečeno hladce, bezproblémově, a na jiných místech zmíněné učebnice se podobná normativní tvrzení, chválící neomezený mezinárodní obchod, nenápadně opakují. Student si ani neuvědomuje, že je mu podsouván určitý systém hodnot a způsob uvažování.

Anebo si to možná i uvědomuje, a radostně spolupracuje na vlastní konverzi. Autoři s odzbrojující upřímností totiž hned v úvodu přiznávají, že ekonomie není nic jiného, než „způsob myšlení a uvažování o světě“. Dozvídáme se, že vychází ze sedmera základních principů, včetně principu komparativních výhod zmíněného výše. Zdá se, že pokud adept tyto principy prostuduje a přijme za své, už nebude muset nikdy více tápat. V české předmluvě zmíněné publikace děkan elektrotechnické fakulty ČVUT prof. Vladimír Kučera radostně sděluje, že učebnice navrhuje i řešení takových problémů, jako je chudoba, nerovnoměrné rozdělení příjmů či životní prostředí. Dodává: „Kniha je velmi humánní, o ekonomických principech však autoři nehodlají smlouvat.“ Já doplňuji, že mloci byli také velmi humánní. Chief Salamander litoval zmařených lidských životů. O svém základním principu - nutnosti stálého nárůstu moře na úkor souše - ovšem nehodlal diskutovat.

Ekonomie říká všechno naopak, než by si člověk myslel

Jsou ale i takoví, kteří intuitivně odmítají ekonomický styl myšlení, resp. ekonomickou ideologii. „Ekonomie říká všechno naopak, než by si člověk myslel,“ prohlásila nedávno jedna moje známá. Pro ni a pro všechny, kteří hledí na ekonomická n-tera s nedůvěrou, je tu dobrá zpráva. Existují i jiné pohledy na ekonomiku, než je ta běžně prezentovaná. Tak například řada autorů kritizuje princip komparativních výhod, kterým, jak jsme viděli, je zdůvodňována deregulace toku zboží, peněz a služeb. Uvádějí celou řadu důvodů, proč i v rámci pojmového aparátu neoklasické ekonomie - tento princip (nejnověji překřtěný z „volného obchodu“ na „globalizaci“) neplatí. Upozorňují zároveň na záporné dopady ekonomické globalizace v praxi. Člověk - spotřebitel se raduje z levného a rozmanitého zboží. Ale člověk - občan je znepokojen, protože deregulované nadnárodní společnosti ohrožují právní stát a určují směrování politického dění. Člověku - výrobci vadí, že si uvedené úžasné produkty, které mu přinesla globalizace, nemůže koupit, protože je díky ní bez práce. Člověk - obyvatel určitého místa je smutný, protože mizí nejen jedinečné místní výrobní tradice, ale i malé obchody, kam mohl zajít pěšky, neb je měl za rohem. Člověk - rodič se bojí, že jeho děti budou ochuzeny o jedinečnost místní kultury a tradic. A konečně člověk - ochránce přírody nevěřícně zírá, zatímco krajinu jeho srdce krájejí břitvy dálnic (nutné pro pohyb kamionů) a hrozba klimatické změny se pomalu stává realitou.

Místo je prostor, který má smysl

Podle Heleny Norberg-Hodge je důsledkem aplikace ekonomické teorie jednostranně zaměřené na spotřebu a zisk destrukce nejen přírody, ale i lidských kultur. Lidská kultura: stavby, oděvy, pokrmy, příběhy i písně, vždy vycházela z jedinečnosti místa, z interakce mezi člověkem a zemí. „Místo je prostor, který má smysl,“ prohodil na nedávném setkání jeden člověk z hnutí Transition Towns, které v Británii usiluje o přechod k „nízkouhlíkové ekonomice“. A místo získává smysl tehdy, máme-li s ním nějaké spojení, vazbu, sdílenou historii. Vrůstání člověka do místa a místa do člověka se děje pozvolna, a pokud probíhá skutečně smysluplně, je obohacením obou. Hnutí za ekonomickou lokalizaci je v nejširším smyslu hnutím za navázání či posílení vztahu člověka a jeho místa. Navzdory tomu, že „místo“ nemá své místo v učebnicích ekonomie.


RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde přednáší ekologickou ekonomii, a členkou výkonného výboru Trastu pro ekonomiku a společnost.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu