Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Freony - nebezpečí ekologické katastrofy


Václav Somol, č. 3/1988, str. 55

Freony (chlórfluoruhlovodíky) jsou syntetické sloučeniny, které byly poprvé připraveny na začátku tohoto století. Nějaký čas zůstávaly prakticky nepovšimnuty, většího uplatnění došly až po druhé světové válce. Současná celosvětová roční produkce se pohybuje kolem osmi set tisíc tun. Freony se používají jako médium v chladírenské a klimatizační technice, při výrobě plastů, při chemickém čištění a jako hnací plyny do sprejů. Zde je ceněna zejména jejich jemná disperze, nehořlavost, nízká toxicita a schopnost udržet stálý tlak až do vyčerpání obsahu nádobky.

Freony jsou velmi stálé sloučeniny. Jsou těžší než vzduch, ale difúzí a vertikálními pohyby vzduchu pronikají do stratosféry, kde se působením UV záření rozkládají na radikály a volný chlór, který dále působí rozklad ozónu. Tímto mechanismem může jeden atom chlóru zničit až 105 molekul ozónu.

Freony zřejmě nejsou jediným činitelem, který se podílí na rozkladu ozónu, jsou však faktorem dominantním.

Důsledky oslabení ozonosféry jsou nedozírné. Uvádí se, že její oslabení o 10 % by mělo za následek vzrůst výskytu rakoviny kůže o 2 mil. případů za rok, vzrůst výskytu melanomu o 65 tis. případů za rok, poškození zrakových a nervových buněk, poškození funkce nukleových kyselin, likvidaci mikroorganismů, a tím nabourání potravinových řetězců atd. Na francouzské Riviéře je v poslední době diagnostikováno 80 tisíc případů rakoviny kůže, z toho plných 77 tisíc je vyvoláno nadměrnou dávkou UV paprsků při opalování.

Zpráva, kterou publikoval před třemi roky dr. J. C. Farman (British Antarktic Survey), vyvolala mimořádné vzrušení. Od roků 1979 se objevuje v ozonosféře nad Antarktidou rozsáhlá trhlina, V jarním období dosahuje úbytek ozónu až 50 % nad územím větším než USA. V loňském roce byla lokalizována trhlina 20 x 12 km, kde chybí ozón z více než 90 %. Kdyby se podobný úbytek objevil nad obydleným územím, znamenalo by to katastrofu.

Produkce freonů ve světě v současné době mírně klesá. V roce 1978 bylo v USA zakázáno používání freonů v konzumních sprejích s výjimkou vojenské, lékařské, chladírenské, požární a některé speciální techniky. Americká komise pro životní prostředí považuje za ekologicky přijatelné řešení použití freonu 123 a 134. Jediný problém je v tom, že jsou dvakrát až pětkrát dražší než freon 11 a 12. Firma DuPont, z jejíchž bran vychází čtvrtina veškeré světové produkce freonů a která hodlá do pěti let zcela zastavit výrobu freonu 11 a 12, vidí přijatelné řešení i ve freonu 22, jenž se v atmosféře rozloží za 3 roky. Freon 22 se vyrábí i v Sovětském svazu a Československo
má možnost jej dovážet.

Svět si je vědom hrozby freonového nebezpečí, a proto byly vyhlášeny dva mezinárodní dokumenty, týkající se dané problematiky.

V březnu 1985 byla podepsána Vídeňská výzva, která je obecnou deklarací poukazující na nezbytnost ozonosféry pro zachování života na Zemi. Poukazuje na rizika a důsledky jejího oslabení a nutnost mezinárodní spolupráce při řešení tohoto problému.

V září 1987 byl vyhlášen Montrealský protokol, který má výkonný charakter, stanovuje postup a konkretizuje jednotlivé kroky. Stanovuje kromě jiného, že do sedmi měsíců po vstupu do platnosti bude produkce freonů skupiny 1 (F 11, 12, 113, 114, 115) stabilizována na úrovni r. 1986, do 37 měsíců bude snížena produkce této skupiny na 80 % ve srovnání s rokem 1986 a do 1. 7. 1998 bude snížena veškerá produkce freonů na 50 %. Dále stanovuje od 1. 1. 1993 zákaz exportu freonů do rozvojových zemí, do 1. 1. 1991 má být vypracován seznam zakázaných výrobků a po roce vstoupit v platnost. Podmínkou vstupu protokolu do platnosti je to, že jej podepíší státy představující dvě třetiny světové výroby a spotřeby. Na návrh socialistických zemí byla do protokolu vsunuta zmírňující klauzule, podle níž se budou výrobní kapacity, které byly schváleny před 16. 9. 1987 a které zahájí výrobu do roku 1990, počítat do stavu roku 1986. Oba dokumenty již podepsaly např. USA a SSSR, Československo dosud nikoliv.

V Československu se vyrábí cca 2 tis. tun a spotřebovává cca 7,5 tis. tun freonů ročně, přičemž spotřeba neklesá.

Největším spotřebitelem je Spolchemie Velvěty (1800-2000 t.rok-1). Provozní technolog R. Lang ujišťuje, že podnik je připraven v nejbližší době výrazně snížit spotřebu nejzávadnějších freonů 11 a 12 a uvažuje o jejich náhradě butanem, izobutanem, dimetyléterem a freonem 22.

Astrid Praha (900 t.rok-1) již dodává část sortimentu také v mechanických rozprašovačích, nicméně technický náměstek dr. J. Dobiáš konstatuje, že okamžité zastavení výroby freonových sprejů by pro podnik znamenalo těžkou ekonomickou ztrátu.

Barvy laky Praha (330 t.rok-1) uvedou do konce roku 1988 do provozu novou licenční linku Pamasol v Uherském Hradišti. Linka bude mít roční kapacitu 6,2 mil. ks freonových sprejů a spotřeba freonů v podniku tak vzroste na dvojnásobek. Linka představuje investici 7,5 mil. Kčs. Technický náměstek ing. P. Vaněk uvádí, že pokud bude podnik legislativně přinucen od freonů ustoupit, použije propan-butan, což bude vyžadovat investici kolem 40 mil. Kčs, realizovatelnou kolem roku 1995. Vedoucí technického rozvoje ing. J. Prachař dodává, že žádný podnik na světě nebude dobrovolně postupovat proti svým zájmům, a tak změna je možná pouze legislativní cestou. Přiznává, že podnik při výrobě nerespektuje řadu předpisů, norem a ustanovení na ochranu životního prostředí. Jejich respektování by vyžadovalo investici 1,2 mld. Kč. V případě nové linky je podnik tlačen bankou, která sleduje, odkdy a jak efektivně je využíván poskytnutý úvěr, případně hrozí penalizací.

Nabízí se ovšem otázka, proč je na tak ekologicky závadnou investici, navíc v tak ekologicky zaostalém podniku, úvěr vůbec poskytován.

Svérázné stanovisko k problémům freonů a ozonosféry zaujímá předseda odborné skupiny pro aerosoly při ČSVTS (aerosolová komise) ing. M. Volek. Široké tažení proti freonům označuje jako zaujaté a dezinformující. V zájmu jejich obhajoby a „šíření osvěty“ je schopen popřít i zákony termodynamiky a reakční kinetiky (diskusní večer Freony, Novotného lávka 5, Praha, 29. 3. 1988).

Freony představují vážný ekologický problém, k jehož řešení se však nabízí hned několik cest.

Maďarský vynálezce V. Pamper patentoval technologii, která umožňuje nahradit freon stlačeným vzduchem. Řešení spočívá v úpravě trysky a uzávěru nádobek a navíc postačuje jen malá úprava stávajících plnicích linek. Vynález byl patentován ve čtyřiceti zemích, u nás nikoliv.

Významným přínosem by byla důsledná realizace Montrealského protokolu.

Část sortimentu lze dodávat v mechanických rozprašovačích. Jejich autorem je ing. M. Šorm, CSc. Výrobek byl oceněn stříbrnou medailí na 11. mezinárodním veletrhu v Ženevě. U nás se po dlouhé době podařilo najít výrobce - družstvo invalidů Obzor Gottwaldov. Výroba rozprašovačů u nás však z hlediska kvantity ani kvality není dosud bezproblémová.

Existují možnosti použití méně nebezpečných freonů, případně jiných hnacích plynů, cenového zvýhodnění ekologicky nezávadných výrobků a jiných legislativních opatření.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu