Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Proč a jak podpořit vodní a mokřadní druhy rostlin v umělých vodních ekosystémech, jako jsou nádrže? Případová studie nádrže Lipno


Monika Krolová, č. 2/2015, s. 18-21

Úvod

Současný výzkum ukazuje, jak jsou dříve opomíjené vodní a mokřadní rostliny významné nejen pro vodní ekosystém, ale i pro kvalitu vody. Břehové porosty (litorální porosty) zastávají řadu významných funkcí ve vodním prostředí. Rostliny ve vodním ekosystému nabízejí vhodná stanoviště pro dravé ryby (štika, okoun), pro vývoj raných vývojových stadií ryb, dále jsou přirozeným prostředím pro bezobratlé živočichy a mimo jiné nabízejí životní prostředí pro mnoho druhů ptáků. Rostliny svou přítomností zpevňují substrát a snižují tak erozi břehů. Vodní a mokřadní rostliny kumulují do svého těla značné množství živin, a to jak ze substrátu, tak přímo z vodního sloupce, a podílejí se tak na koloběhu živin ve vodním ekosystému.

S dobře rozvinutou litorální vegetací se setkáváme převážně u přirozených vodních ekosystémů, jako jsou mělká jezera bez intenzivního kolísání vodní hladiny s dobrou průhledností vody. V kulturní krajině se však většinou nacházejí vodní ekosystémy umělé, vytvořené člověkem, např. údolní nádrže. Údolní nádrže byly a jsou budovány pro různé účely jako např. energetické využití, zásobování vodou, ochrana před povodněmi i pro turistické využití. Provozní řád nádrží velmi často způsobuje rozsáhlé kolísání vodní hladiny. To vede k silnému ovlivnění struktury nebo až potlačení litorálních porostů.

Nádrž Lipno

Nádrž Lipno, největší vodní dílo v České republice, byla vybudována na úpatí Šumavy jako horní stupeň Vltavské kaskády v roce 1960. Víceúčelová nádrž slouží jak pro hydroenergetiku, tak pro ochranu před povodněmi a pro rekreaci. Provozní řád nádrže Lipno podporuje rozsáhlé a nepravidelné kolísání vodní hladiny, které dosahuje až 3,5 m. Průhlednost vody je v nádrži Lipno nízká (průměrně 1,5 m). Snížená hodnota je způsobena zejména vegetačním zákalem a částečně také přítomností huminových látek z povodí s rozsáhlými rašeliništi.

Litorální vegetace nádrže Lipno

Nádrž Lipno je značně morfologicky členěná. Břehová zóna - „litorál“ - Lipna je vystavena velkým fyzikálním a biologickým změnám v závislosti na nepravidelném kolísání vodní hladiny. To spolu s nízkou průhledností vody umožňuje růst rostlin pouze v oblasti „eulitorálu“ (oblast břehové zóny vymezená rozsahem kolísání vodní hladiny). V břehové oblasti stále zaplavené - „infralitorálu“ - se kvůli nízké průhlednosti vody vodní rostliny již nevyskytují.

Druhově nejzajímavější částí nádrže Lipno je oblast hlavního přítoku řeky Vltavy u Nové Pece. Ve velkých pokryvnostech se zde nacházejí druhy, jako je např. žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), zevar jednoduchý (Sparganium emersum), přeslička poříční (Equisetum fluviatile) a zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice zobánkatá (Carex rostrata). V menších pokryvnostech zde byly zaznamenány i rdest vzplývavý (Potamogeton natans), stulík žlutý (Nuphar lutea), stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum), lakušník vodní (Batrachium aquatile) a hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata). Ty bývají ve větších pokryvnostech zaznamenány v oblasti horní Vltavy včetně odstavených říčních ramen. Je proto velmi pravděpodobné, že do nádrže Lipno byly přineseny řekou. Jejich výskyt je však vázán jen na oblast původního koryta řeky, které je syceno vodou i v období sucha. Druhy jsou charakteristické pouze pro tuto oblast nádrže, která je zásobována čistou vodou a nedochází zde k vysychání. Tekoucí voda neustále okysličuje substrát, a tak rostliny nejsou vystaveny anoxickému prostředí. Řeka také neustále přináší i živiny z povodí.

Dalšími velmi zajímavými oblastmi v nádrži Lipno jsou zátoky a oblasti s přítoky. Morfologie těchto oblastí je příznivá pro větší rozvoj litorálních porostů, a to díky mírnému sklonu břehu. Břehy nejsou vystaveny eroznímu působení vln a průhlednost vody je zde (v oblasti s přítoky) často větší. Na takovýchto místech se tedy setkáváme s větší druhovou rozmanitostí (diverzitou) a pokryvností. Typickými zástupci jsou např. chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice štíhlá (Carex acuta), rákos obecný (Phragmites australis), zblochan vodní (Glyceria maxima), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis), sítina žabí (Juncus bufonius), kalužník šruchový (Peplis portula), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), zevar vzpřímený (Sparganium erectum). Nejčastějšími oblastmi jsou v nádrži erozně exponovaná místa. Tyto břehy jsou charakteristické příkrými břehy s velkou expozicí k mechanické činnosti vln. Tyto faktory společně s výrazným kolísáním vodní hladiny přispívají k rozsáhlé erozi břehů a odnosu jemných částic substrátu se živinami do hlubin nádrže. Břehové porosty zde na rozdíl od zátok nanejvýš pouze přežívají, anebo zcela chybí. Můžeme se ale setkávat s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), která má velkou regenerační schopnost a dokáže přežít i časté mechanické poškozování. Chrastice se nenachází ve velkých porostech, ale vytváří pouze ojedinělé trsy.

Jak přispět k podpoře břehových porostů v údolních nádržích s rozsáhlým kolísáním vodní hladiny?

Podrobný průzkum břehové oblasti přinesl poznatek, že i přes velké kolísání vodní hladiny a malou průhlednost vody lze na morfologicky členité nádrži, jako je Lipno, vytvářet vhodná stanoviště pro břehové porosty. Pro biotopy s přítokem by měl být z vodohospodářského hlediska definován určitý status ochrany. Velkou druhovou bohatostí i druhovým složením se zde břehové porosty přibližují přirozeným vodním ekosystémům. Zátoky s přítoky jsou v rámci nádrže s rozsáhlým kolísáním vodní hladiny jednoznačně nejcennější oblastí.

Rovněž zátoky bez přítoku skýtají určitý potenciál pro zlepšení ekologického stavu nádrže. Břehové porosty jsou sice přítomny pouze v nepravidelně zaplavované eulitorální zóně, přesto při jarním zaplavení vytvářejí příhodné prostředí pro tření ryb a ochranu plůdku i bezobratlých živočichů před predátory. Již pouhá přítomnost zakořeněných druhů makrofyt v zátokách významně přispívá ke stabilizaci břehů a snižování eroze. Navíc, když oblast eulitorálu není v druhé polovině vegetační sezony (pozdní léto, podzim) zaplavena, dojde k prokysličení horní vrstvy sedimentu a prokořenění druhů rostlin obnaženého dna a vynořených druhů (jako jsou např. rákosiny). Vhodné by tedy bylo pravidelné kolísání hladiny s nejvyšším stavem vody v nádrži v jarním období a naopak nejnižším stavem vody od druhé poloviny vegetační sezony (srpen-říjen). Navržený management nijak neovlivní účel, pro který byla nádrž vybudována. Průběh kolísání vodní hladiny se shoduje s hydrologickým sezonním cyklem střední Evropy, kdy maximum odtoku z povodí je v jarním období, a proto je vhodné v podzimním a zimním období držet hladinu vody na nižší kótě.

Projekt „Ekozóna“ na Lipně (zátoka Vřesná)

Ekozóna je projektem, který reaguje na potřeby vodních společenstev, která jsou poškozována rozsáhlým kolísáním vodní hladiny a nižší průhledností vodní hladiny. Projekt vytváří umělá stanoviště, která částečně nahrazují funkci příbřežních porostů. Poskytují tak vhodná prostředí pro podporu živočichů, jako jsou fytofilní ryby (vytírají se v zatopené vegetaci), vodní ptáci a obojživelníci. Součástí Ekozóny je i naučná stezka, která návštěvníka provede pobřežními porosty v zátoce Černá (Vřesná) a představí mu podrobně vodní ekosystém.

Literatura:

Krolová M., Čížková H., Hejzlar J. (2010). Faktory ovlivňující výskyt vodních makrofyt v nádrži Lipno [Factors affecting the occurrence of aquatic macrophytes in Lipno Reservoir]. Silva Gabreta, 16 (2): 61-92.

Krolová M., Čížková H., Hejzlar J. (2011). Zonace litorálního porostu v zátoce přehradní nádrže Lipno [Littoral zonation in a cove of Lipno Reservoir]. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 51: 57-72.

Krolová M., Čížková H., Hejzlar J. (2012) Depth limit of littoral vegetation in a storage reservoir: A case study of Lipno Reservoir (Czech Republic). Limnologica, 42 (2): 165-174.

Krolová M., Čížková H., Hejzlar J., Poláková S. (2013). Response of littoral macrophytes to water level fluctuations in a storage reservoir. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, 408: 07p1-07p21.


RNDr. Monika Krolová, PhD. - Zabývá se výzkumem litorálních (břehových) porostů umělých vodních ekosystémů, jako jsou vodní nádrže. Hydrobiologický ústav AV ČR, DAPHNE ČR. V současné době na mateřské dovolené.
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu