Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Pozoruhodné dřeviny Pohanska II


Petr Maděra, č. 1/2008, s. 24-25

Pozn. red.: Ve Veronice 1/2007 byl uveřejněn úvodní díl seriálu o pozoruhodných stromech Pohanska, lokality, která je součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. V tomto čísle publikujeme druhý díl, tentokrát věnovaný habrům.

Další dřevinou, kterou jsme se rozhodli představit, je běžný a zdánlivě nezajímavý habr obecný. Důvodem je to, že na území Pohanska rostou jedni z největších zástupců tohoto druhu v evropském kontextu a jsou to opravdové skvosty. V České republice je habr obecný jediným domácím zástupcem svého rodu.

Habr obecný je strom středních rozměrů se štíhlou korunou. Nápadný je hladkou, šedě mramorovanou borkou na svalcovitém kmeni. Výškou nepřesahuje často 25 m a málokdy dosáhne průměru kmene přes 1 m. Dožívá se asi 150 let, jen výjimečně i 300-400 let. Kmen nebývá průběžný, větve jsou často poměrně nízko nasazené a odstávají v ostrém úhlu. V porostu bývá koruna nápadně metlovitá. Druhotné větvení je ploché, skoro dvouřadé. Kořenový systém je v hlubší půdě srdčitý nebo panohovitý; silné kořeny postupují nejdříve při povrchu, a pak se obracejí dolů do půdy. Kořenové náběhy jsou nápadně vyvinuty. Na mělkých půdách je zakořenění ploché a občas dochází k vývratům. Velmi vydatná je schopnost habru vytvářet pařezové výmladky, v tomto ohledu je habr na předním místě mezi dřevinami. Střídavě postavené listy jsou podlouhle vejčité, 5-10 cm dlouhé, dvojitě pilovité, špičaté, na bázi zaokrouhlené až mělce srdčité, na podzim žloutnoucí. Květy jsou odděleného pohlaví, samčí jehnědy řídké, až 6 cm dlouhé, samičí jehnědy až 15 cm dlouhé, oba typy květenství se nacházejí na stejné rostlině - jedná se tedy o dřevinu dvoudomou. Plodem je zploštělý, srdčitý oříšek s trojlaločným křídlem. Za silného větru tak může být relativně těžký oříšek zanesen velmi daleko od mateřského stromu. Na volném prostranství plodí habr brzo, někdy dříve než ve 20 letech, a přináší každoročně velké množství semene.

Habr je dřevina snášející zástin. Vydrží růst v druhém patru doubrav. Habrové porosty jsou těsně zapojené a intenzivně zastiňují půdu. Pokud jde o potřebu vláhy, jsou zde rozdíly. Většinou dává habr přednost vlhčím stanovištím, jako jsou dna údolí, okraje luhů a stinné svahy, nicméně nechybí ani na suchých, slunných a v létě vysychavých podkladech. V lužních lesích jde až na okraj zaplavovaných částí. Pravidelné záplavy však nesnáší. Má střední nároky na půdu a roste na rozmanitých horninách. Nejvíce mu vyhovují hlubší, kypřejší a vlhčí půdy. Vydrží i na kamenitých půdách s mělkou zeminou, pokud jde o živný podklad, např. vápenec. S javory a jinými náročnějšími listnáči roste na sutích, pokud mají dostatek dusíkatých látek. Je odolný proti klimatickým výkyvům. Netrpí mrazy ani suchem. Není poškozován ani pozdními mrazy a vydrží v mrazových kotlinách. Habr je evropská dřevina s centrem rozšíření v západní, střední a jihovýchodní Evropě. Na našem území je habr součástí smíšených listnatých porostů v nížinách a ve všech pahorkatinách. Zůstává obyčejně pod pásmem buku a sestupuje spíš do nižších poloh. Výškové rozpětí se pohybuje od 200 do 700 m nad mořem.

Habr je často považován za podřadnou dřevinu v našich lesích a za nežádoucí příměs. Vyšší zastoupení habru signalizuje téměř vždy zanedbání pěstební péče při výchově mladých porostů. Vysoké zastoupení habru je však také pozůstatek dřívějšího způsobu obhospodařování, jehož počátky spadají snad až do neolitu. Jedná se o výmladkové hospodaření, jehož podstatou je právě schopnost některých druhů dřevin vytvářet po smýcení pařezové výmladky. V extrémním případě trvalo obmýtí i jenom 5-7 let, což je doba, která stačila k tomu, aby se vytvořilo palivové dříví, a vznikl tak hospodářský tvar nízkého lesa výmladkového původu, nazývaný též pařezina. A právě habr, díky své výtečné schopnosti vytvářet výmladky, se postupně v lesích stal porostotvornou dřevinou. V minulém století lesníci postupně nízký výmladkový les převáděli na les střední (tj. směs stromů pocházejících z výmladků a stromů semenného původu) a dále vysoký, pouze semenného původu. Dnes lesníci využívají habr při pěstování dubových porostů k vytvoření druhé etáže, zastiňující kmeny dubů a zamezující jim tvorbu jánských prýtů a košatých, nízko nasazených korun. Dříve býval často ořezáván pro produkci proutí ke krmení dobytka - letniny. Roztroušeně pórovité, světlé a bezjaderné dřevo je sice pevné a tvrdé, ale málo trvanlivé. Dříve i dnes se používalo převážně jako palivo, protože je velmi výhřevné. Díky tvrdosti dřeva se z něho též vyráběly pracovní nástroje - hoblíky, držadla, dřevěné závitnice. Pro nábytkářskou výrobu se nehodí.

Habr patří již několik století i k oblíbeným okrasným dřevinám. V zahradnictví je známa a hojně používána celá řada okrasných kultivarů. Jedinci s velmi hustou, kuželovitou korunou patří kultivaru 'Columnaris', kultivar nazývaný 'Incisa' má listy hluboce laločnaté a 'Pendula' se vyznačuje pomalým růstem s převislými větvemi. Protože habr velmi dobře snáší i tvarování, v zahradách a v parcích se často najdou stříhané habrové ploty, velké živé stěny či tvarované solitéry.

Nenápadné klenoty na Pohansku

Z výše uvedených souvislostí vyplývá, že habry nalezené v lužním lese na Pohansku patří k nejmohutnějším na světě, zvláště pak proto, že jsou to jednokmenné exempláře. Hluboké a rozsáhlé komplexy lužních lesů podél hraničních úseků Dyje byly před rokem 1989 za ostnatým drátem a pro veřejnost neprodyšně uzavřené. Také intenzita hospodářských zásahů nemohla být příliš vysoká, a proto se zde dodnes dochovaly velmi mohutné stromy.

Ten nejstatnější měří v obvodu 482 cm a je podle dostupných údajů tudíž jedním z největších známým jednokmenných habrů na světě. Nachází se na břehu hlubokého kanálu v porostu 804 D6. Jedná se o mohutný strom s rozsáhlou centrální dutinou. Nasazení koruny je ve 2 m, okolo stromu leží rozpadající se mohutné větve. Jsou viditelné plodnice troudnatce kopytovitého. Torzo starého kmene je 9 m vysoké. Celková výška je 15 m. Koruna je rozložitá a výmladkového původu. Na stromě se nachází i ptačí budka s chorošem.

Další statný habr má obvod kmene 453 cm. Kmen je válcovitý a přímý s mohutnou centrální dutinnou a vyhnilými otvory na bázi kmene. Nasazení koruny je ve 4 m. Koruna je částečně výmladkového původu. Původní kmen má 4 m výšky. Celková výška je 16 m. Strom se nachází na vrcholu písčitého Držkova hrúdu v porostu 809 B10.

Třetí mohutný habr se nachází přímo u turisticky značené cesty z Břeclavi na Pohansko v porostu 804 D6. Obvod kmene má 4 m. Jedná se o 6m torzo kmene a celková výška dosahuje 13 m. Kmen je válcovitý s rozsáhlou prasklinou. Sekundární koruna, nasazená ve výšce 2 m, je košatá a kulovitá. U kmene se rozkládá torzo ulomené větve.

Srovnání se světem

Nejmohutnější památný habr v ČR se nachází v zámeckém parku v Pacově (okr. Pelhřimov). Jeho obvod je 330 cm a výška jen 8 m. Jedná se o torzo, které je vzhledem k vysokému věku v poměrně dobrém zdravotním stavu. Jeho věk se odhaduje na 150-200 let. V oboře v Náměšti nad Oslavou se nachází také ojedinělý soubor mohutných stromů, mezi nimiž vynikají právě habry. Více než dvě desítky z nich mají dnes obvod kmene větší než 270 cm (nejmohutnější habr má 395 cm), často zde najdeme jedince, jejichž výška dosahuje kolem 30 m. Dle tvaru korun těchto největších habrů lze usuzovat, že v minulosti byly části korun ořezávány (Polehla 2003). Na Slovensku je největším památným habrem „Hrab pri Lukovom“, s obvodem kmene 288 cm, výškou 22 m a věkem odhadovaným na 150 let. Z Británie jsou uváděny největší habry s obvodem kmene přes 5 metrů - 568 cm a výšku 18 m má strom v Dunganstown Castle (Wicklow), jako historicky (1940) zaznamenaný nejmohutnější strom pak hlavatý habr s obvodem kmene 910 cm (Easten Lodge, Essex), v Nizozemsku v Utrechtu roste habr s obvodem kmene 480 cm a výškou 25 m. Statné habry jsou popisovány z Belgie. V parku Chateau du Roeulx roste habr s 590 cm v obvodu, ale jedná se o mnohokmenný exemplář a z parku Chateau D'Herchies je uváděn strom sice s „pouhými“ 410 cm v obvodu, jeho výsadba je však datována již do roku 1550! V Německu v zoologické zahradě v Kirchrode roste habr s 522 cm v obvodu kmene, výška činí 17 m a odhadovaný věk je 300 let.


Doc. Dr. Ing. Petr Maděra - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu