Čtení na tyto dny

Životy

A víčka se vzněcovala
a slétali se klovající ptáci

Vcházíme bez ustání
do bran a do průsmyků
opouštíme neustále
životy s labyrinty budoucích kroků

A vzněcují
a slétají se

Z listů jsem vydrolil poslední krůpěj
z vlasů jsem sklepnul oblohy
praskaly suché trávy
víčka se vzněcovala
za hudby tuhnoucích skřivanů

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Tomel viržinský (Diospyros virginiana)


Zdeněk Černoch, č. 4/2015, s. 49

Tomel viržinský je ovocná dřevina a pochází ze státu na východním pobřeží USA. Jeho původní rozšíření zasahuje ze severní Floridy a Texasu na jihu po jižní Ontario na severu a Kansas na západě. V podstatě se dá napsat, že by měl růst a plodit ve vinohradnických oblastech, podobně jako meruňky a broskve či mandloně. Semena se sice dají objednat z různých zdrojů v zahraničí i u nás, ale v našich klimatických podmínkách může růst a plodit jen tomel s 90 chromozomy původem ze severního areálu přirozeného rozšíření s podobnými podmínkami, jako má střední Evropa. S jiným počtem chromozomů nemají dostatečnou mrazovou odolnost a mají i dlouhou vegetační dobou - plody u nás prostě nedozrají a tomel bude jen přežívat. Pokud se nám podaří získat semena již na podzim, musíme je stratifikovat. Nejlépe v přirozených podmínkách pod sněhem (pokud nějaký je) v horším případě pomůže lednička nebo chladný sklep. Vyséváme zásadně do volné půdy koncem dubna tak, aby semenáčky při klíčení unikly pozdním jarním mrazíkům.

Klíčí od 3 do 5 týdnů a zpočátku rostou pomalu. Po vyklíčení potřebují plné slunce a dostatek vody. Do podzimu nám vyrostou přibližně 20-30 cm vysoké semenáče. Pokud semenáče přežijí první rizikovou zimu, v následujícím roce dosáhnou velmi rychle výšky okolo 1 metru s průměrem od 0,5 do 1 cm. Na tyto semenáče lze v dalším roce na jaře roubovat ušlechtilé odrůdy. Osvědčilo se používat vzdušnou zeminu s dostatkem živin a vláhy. Semenáčky ve volné půdě tvoří přirozený kořenový systém, který není deformovaný malým objemem pěstební nádoby. Dobu výsadby na trvalé stanoviště volíme na jaře tak, aby tomel mohl do podzimu zakořenit a zesílit. Výsadba mladých prostokořených sazenic z dovozu (USA) v našich podmínkách se nedoporučuje z důvodu silného poškození kořenu a malé šance na přežití první kritické zimy. Výhodnější se ukazuje nákup roubované sazenice v kontejneru se zapěstovaným kmínkem a dobrým kořenovým balem. První 2 roky se snažíme zimovat tomely (z dovozu USA) v chráněných prostorách, kde teploty neklesnou pod -5 °C.

Po výsadbě na trvalé stanoviště začínají tomely plodit po 3 a více letech. Semenáče nastupují do plodnosti od 8 do 10 roků. Rostou poměrně pomalu a zřídka dorůstají do výšky 15 metrů. Elipsovité listy tmavě zelené barvy bývají 10-15 cm dlouhé a až 7 cm široké. Kůra na starších stromech postupně praská a tvoří se borka. Tomely raší pozdě, ve středních polohách až v posledním dubnovém týdnu nebo začátkem května. Proto v našich podmínkách nehrozí jejich namrznutí v době rašení s výjimkou nejteplejších poloh. Narašené nerozvinuté pupeny jsou odolné mrazu do -3 až -5 °C, rozvinuté pupeny dlouhé cca 1,5 cm zničí byť jen nepatrný pokles teplot pod bod mrazu.

Kvetou zásadně na nových letorostech, které vyrůstají ze staršího i loňského dřeva. Doba květu je závislá na klimatických podmínkách. V nížinách může kvést již koncem května. Ve středních polohách vždy až v průběhu června. Poměrně nenápadné žlutobíle zbarvené květy v zeleném vytrvalém kalichu vyrůstají jednotlivě nebo v trsech z úžlabí listů. Některé stromy mají jen samčí a některé jen samičí květy. Jsou odrůdy, které ale vytvářejí květy obojí (odrůda Szukis). Na samičích stromech se po opylení vyvíjejí ve zralosti většinou oranžové plody velikosti od 3 do 6 cm v průměru. Tyto plody jsou během zrání trpké a svíravé, ale po dozrání jsou lahodně sladké a delikatesní. Tvar i velikost plodu jsou různé od placatých přes téměř kulaté k oválným a válcovitým. Obsah semen je závislý na dobrém opylení, většinou jsou plody bez semen. Některé odrůdy tvoří plody partenokarpicky, tedy bez opylení. Existuje celá řada kvalitních odrůd tomelu s dobrými plody a různou dobou dozrávání. Nejranější odrůdy dozrávají od konce srpna (‚Mohler‘), v září pak ‚Dickie‘, ‚NC-10‘ a hybrid ‚Rosseyanka‘, od konce září do konce října pak většina odrůd. V současné době probíhá nové šlechtění zaměřené na velikost, barvu a chuť plodů nových odrůd, jejichž plody dosahují velikosti přes 5 cm v průměru. Tato velikost plodu je již dostatečná (např. odrůdy D-128 Dolywood, U20A Celebrity, Wonderful, Valene beauty, W 58-10, DL 2-5).


Zdeněk Černoch (1975), občanským povoláním truhlář, náš přední odborník na pěstování nových a neznámých ovocných dřevin,
www.exotickerostliny.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu