Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Studánky - alternativa pro mnohé


č. 1/1991, str. 19-20

Mizející studánky, stejně jako boží muka nebo stromy v polích, jsou indikátory ztráty dobrého vztahu ke krajině. Přesto zůstaly některé zachovány.

O těch v okolí Brna jsme již psali ve dvojčísle Veroniky 3+4/1987 a o jednotlivých studánkách i později. Přežily jen díky nadšení skupin občanů s citlivým vztahem k přírodě a díky skrovné podpoře několika málo osvícených institucí (zejména lesnických).

Jiné instituce však na studánky hledí přes prsty. Typickým příkladem je hygienická služba. V době, kdy voda z brněnských kohoutků není k pití ani pro dospělé, a matky malých dětí či nemocní a starší lidé, kterým minerálky pro obsah solí nesvědčí, stojí frontu u studánek nebo si vodu draze dovážejí z venkova, zaujali hygienici oblíbenou pštrosí pozici. Tváří se, jako by o návalu u studánek nevěděli, a odmítají převzít alespoň minimální podíl na kontrole jejich kvality. Mají tendenci skutečnost absolutizovat a přitom je známo, že určité prameny mají parametry dlouhodobě dobré a jiné zase dlouhodobě špatné (neboť poměry ve sběrné oblasti jsou ustálené), a jejich kolísání je pouze teoretické. Přitom berou lidé pro děti vodu i z vyloženě špatných pramenů jednoduše proto, že nejsou informováni.

První komplexnější údaje o kvalitě vody v brněnských studánkách jsme získali v roce 1987 ze studentských prací dvojice Kočková, Damborský, které odborně vedl docent Kubíček z přírodovědecké fakulty MU Brno. Tehdy byly s pomocí laboratoří Výzkumného ústavu vodohospodářského alternativní zdroje vody v širokém okolí města inventarizovány a souhrně zhodnoceny. Výsledky byly představeny také veřejnosti na seminářích pořádaných MěV ČSOP a Městským kulturním střediskem.

Jiří Damborský zůstal studánkám věrný i při dalším studiu. V roce 1989 a v první polovině roku 1990 se podařilo zajistit bezplatné rozbory v laboratoři městské vodárny. Vzorky tam dopravovali studenti střední průmyslové školy strojnické na Kotlářské ulici, které pro tuto aktivitu získala paní učitelka Machálková. Informace o výsledcích posledních rozborů vylepovali studenti do lékáren a ke studánkám, ale potýkali se s vandalismem a strháváním vývěsek. Tato možnost však definitivně ztroskotala na posunu vodárny k tržním principům.

Aby celý projekt nezanikl, založil MěV ČSOP a Veronica fond na jeho podporu. Po dohodě s docentem Kubíčkem, paní učitelkou Machálkovou, Jiřím Damborským a se soukromou laboratoří Aleše Fintajzla byl zahájen program pravidelného měsíčního sledování osmi brněnských pramenů a studánek s tím, že se jejich počet rozšíří o pramen v Černovicích a po opravě také o nejčastěji navštěvovanou studánku U buku.

První odběry byly provedeny na začátku prosince a u sledovaných pramenů byly instalovány tabule s výsledky, které budou každý měsíc aktualizovány.

Věříme, že nám uživatelé studánek pomohou uchránit tabule před vandaly. Od ledna sledujeme ve vodě tyto parametry: obsah dusičnanů a chloridů, vodivost, pH a celkovou tvrdost. Od března bude prováděn i základní bakteriologický rozbor.


[Od 1. 1. 1991 platí nová norma „Pitná voda“ ČSN 75 7111.]

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu