Čtení na tyto dny

U pramene

Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí

Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe

Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem

Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní  Napij

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Fotografické vyznání lásky ke krajině Českomoravské vysočiny


Antonín Buček, č. 3/2016, s. 47

Miloš Spurný: Českomoravská vysočina. The Czech-Moravian Highlands. FOTEP, Brno 2015. 120 s.

Kdyby si měl přírodovědec a svébytný krajinářský fotograf Miloš Spurný (1922-1979) vybrat krajinu svého srdce, zcela jistě by to byla Českomoravská vrchovina. Začal ji objevovat již ve studentských letech, Vysočině ve fotografii věnoval svou první samostatnou výstavu v roce 1964 a v roce 1971 o ní natočil film. Dlouho připravoval fotografickou publikaci o Českomoravské vysočině (v roce 1968 k ní společně se Ctiborem Blattným napsal úvod), ale její vydání se mu nepodařilo prosadit. Výtečnou fotografickou monografii o harmonické kulturní krajině Vysočiny se podařilo vydat až nyní, po padesáti letech, především díky vytrvalému úsilí paní Věry Spurné, která dlouhodobě pečuje o odkaz svého manžela a nalézá přitom vnímavé autorské i vydavatelské spolupracovníky.

V úvodu monografie podrobně popisuje Jan Lacina osud Spurného publikace o Českomoravské vysočině, tedy to, proč „se zaujetím a láskou léta připravovaná kniha“ nevyšla. V následující kapitole Jan Lacina pojednává o tom, proč černobílé fotografie Miloše Spurného „dodnes vzrušují a vtahují“. Putuje totiž krajinou Českomoravské vysočiny Miloše Spurného tehdy a dnes, od Osové Bítýšky přes Rožnou, putuje krajinou s Babylony, krajinou předpolí, krajinou s lahodnou malířskou mozaikou ve Žďárských vrších až dospěje do srdce Vysočiny, za které považuje Milovskou kotlinu. Srovnává zasvěceně krajinu fotografií Miloše Spurného se současným stavem. Paní Věra Spurná v další kapitole knihy vzpomíná na společné cesty s manželem po Českomoravské vrchovině, která byla jeho první „krajinářskou láskou“. V roce 1959 si na Křižanovsku postavili malou dřevěnou chatku, která se stala východiskem celoročního fotografování krajiny. Úvodní textovou část knihy uzavírá pojednání Antonína Dufka „Miloš Spurný, radikální fotograf“, vystihující odlišnost Spurného přístupu k fotografování od tzv. výtvarné fotografie a snahu dobrat se panoramatickými záběry k „pravdě krajiny“.

Osmdesát citlivě vybraných černobílých fotografií krajiny prezentovaných v publikaci svědčí o tom, že Miloš Spurný svébytně vystihl krajinný ráz Českomoravské vysočiny a dobral se pravdy této krajiny, založené na dlouhodobém vztahu mezi přírodou a lidskou činností, vztahu, který vedl ke vzniku harmonické kulturní krajiny. Soubor fotografií různých částí Českomoravské vysočiny poskytuje jedinečnou informaci o stavu krajiny před padesáti lety, o jejím vzhledu, struktuře a rozložení skladebných prvků, o každé fotografii by bylo možné napsat krajinně-ekologické pojednání. Některé fotografie dnes náleží k paměti krajiny, zachycují jevy, které v současné krajině již neuvidíme. Patří k nim například nejstarší fotografie v knize - krajina se starým pluhem u Doubravníka z roku 1952, ale také panorama krajiny, kde se suší len (u Březin v létě 1962), i krajina se snopy rovnanými do panáků při žních u Osové Bítýšky v roce 1961. Prohlížení fotografií v knize je velkým zážitkem. Popisky k fotografiím obsahují datum vzniku a lokalizaci, usnadňují tím čtenáři možnost vydat se na Českomoravskou vrchovinu a podívat se, jak jednotlivé části krajiny vypadají dnes, po více než padesáti letech, co přetrvává a co se změnilo.

Kniha je sličně upravená, tisk kvalitní, všechny texty jsou i v angličtině, takže ji lze bezvýhradně doporučit nejen českým, ale i zahraničním obdivovatelům přírody a krajiny.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu