VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pomalu se blíží další vánoční svátky. Pokud bychom měli doplnit větu „Vánoce jsou …“, naprostá většina by nejspíš řekla „svátky klidu, míru, lásky a pohody“. Jenže ne všichni mají z Vánoc takovou radost a užijí si je stejně spokojeně.

Okénko do historie

Jedním z typických symbolů Vánoc je štědrovečerní večeře - smažený kapr a bramborový salát. Ačkoliv toto jídlo považujeme za tradiční, je kapr součástí štědrovečerní hostiny teprve od konce 19. století, tedy něco přes sto let. Pokud porovnáme kapra například s houbovým kubou, kterého si servírovali již staří Slované, jedná se o zvyk velice mladý. Navíc mnoho dnešních domácností od kapra opět upouští. Co všechno se s kaprem děje předtím, než skončí na štědrovečerním talíři?

Kaprova cesta

Úvodem je potřeba připomenout, jakou úroveň citlivosti kapr má. Z hlediska anatomického i fyziologického lze jednoznačně říci, že systém vnímání bolesti funguje u ryb skoro stejně jako u koček, psů a lidí. Skutečnost, že mají kapři jiný vzhled než savci a nevydávají bolestivé zvuky, tedy neznamená, že bolest necítí. Pro člověka je pouze snazší to přehlížet.

První bližší kontakt s člověkem zažívá kapr při výlovu. Ryby jsou nejprve vypuštěním rybníka donuceny shluknout se na nejhlubší místo, čímž přicházejí o základní životní prostor a tím například i o možnost útěku před dravými rybami. Poté jsou přesypány do kádí, kde je prostoru ještě méně, a převezeny do sádek.

Zde pro kapry začíná dvou- až tříměsíční období hladu. Původním záměrem bylo zbavit zde kapry člověku nepříjemné rybiny a tuku, který ji váže. Nejen že tu kapr trpí hladem, ale také se výrazně snižuje obranyschopnost jeho imunitního systému. V intenzivních sádkových chovech se proto snadno šíří nemoci a infekce, především kapří erytrodermatitida a kapří virémie. Obě tyto infekce výrazně usnadňují napadení kaprů parazity a plísněmi. Protože jsou ryby uzavřeny v malém prostoru a během opakovaného přesunu, otírání se o stěny sádek a o sebe navzájem ztrácejí většinu ochranného slizu, nakažena infekcí či parazity je velká část ryb.

Ze sádek jsou kapři odvezeni k pouličnímu prodeji. V malých neprovzdušňovaných kádích pak čekají na smrt. Je třeba si uvědomit, že kapr potřebuje k životu kyslík, stejně jako člověk. Jestliže jej nemá dostatek, dusí se. Takových momentů nastane od výlovu bohužel hned několik.

Nakonec je kapr zabit. V lepším případě stačí jedna rána, v horším musí prodejce udeřit vícekrát. Bohužel se občas stane, že je kapr „zabit“ nesprávně a je rovnou porcován zaživa nebo ho nakupující nese omráčeného domů a kapr pomalu umírá v tašce. Ani držení kapra doma ve vaně a domácí zabíjení mu nepřidají. Známým faktem dnes již je, že oslabený kapr, který si prošel celým procesem, zpětné vypuštění do rybníka kvůli teplotnímu šoku, chybějícím tukovým zásobám a případným nemocem nepřežije.

Aby se člověk najedl a kapr zůstal celý

Dobrá zpráva: na konci celého řetězce je vždy zákazník. Je tedy na nás, zda a co si koupíme a co dobrého si uvaříme ke štědrovečerní večeři. Zarputilí příznivci masa budou zklamáni, vánoční biokapr v Česku zatím k dostání není a u jiných bioryb je cena několikanásobně vyšší než u nabídky z neekologického chovu.

Jinou možností je pojmout Vánoce jako svátky lásky a míru, kdy ukážeme, že se máme rádi nejen navzájem, ale že o Vánocích kvůli nám nemusí nikdo trpět a umírat. Místo kapra si můžeme udělat například vegerybu. Změna štědrovečerní večeře tak může být po živé vánoční jedličce v květináči dalším láskyplným krokem k živým bytostem kolem nás. Další možnosti, jak se chovat o Vánocích environmentálně šetrně, tentokrát při výběru dárků, naleznete v naší publikaci Ježíšku, letos bez obalu!

Mgr. Jan Kyselý (1986) - absolvent environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU, poradce Ekologického institutu Veronica (EIV), 023(zavináč)email.cz

Recept na vegerybu

• jeden středně velký, uvařený, nahrubo nastrouhaný celer
• sáček ovesných vloček
• směs rybího koření
• sojová omáčka
• zeleninový vývar (může být z kostky)
• strouhanka nebo hraška
• sojový nebo slunečnicový olej na smažení

Vločky (mohou být i pomleté na masovém mlýnku) smícháme s uvařeným nahrubo nastrouhaným celerem, směsí rybího koření, 1-2 lžícemi sojové omáčky a zalijeme cca 1/4-1/2 l zeleninového vývaru. Necháme namočené v lednici aspoň 3-4 hodiny (nejlépe přes noc). Poté zahustíme strouhankou do hustoty hmoty karbanátkového těsta a tvoříme porce ve tvaru rybek. Obalované buď ve strouhance nebo v těstíčku z hrašky smažíme na oleji.

Zdroj: www.goveg.cz/ bloodychristmas/cz/ takeaction.jsp