Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Austrálie naznačuje cestu


Jan Labohý, č. 6/2011, s. 32

Na více než čtyři sta miliard dolarů se podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v minulém roce zvýšila částka, kterou státy každoročně dotují využívání fosilních paliv. Vlády na rozvoj neobnovitelných zdrojů energie vydávají celosvětově až dvanáctkrát víc než na rozvoj zdrojů obnovitelných. Podpora fosilních zdrojů stoupla za loňský rok o sto deset miliard, a pokud bude pokračovat dlouhodobý trend, v roce 2020 už státy utratí šest set šedesát miliard (téměř 70 % světového HDP). Takto nastavená politika nemotivuje ani k úsporám energie (a emisí CO2), ani k jejímu efektivnímu využívání. Pokud by vlády s dotacemi přestaly, poptávka po energiích by podle loňské studie agentury Bloomberg klesla o 4,1 %, poptávka po ropě o 3,7 milionů barelů denně a emise oxidu uhličitého o 1,7 Gt.

---

Velký krok kupředu učinila v poslední době Austrálie, která jako první země na světě schválila zavedení tzv. uhlíkové daně. Pětistovka největších australských znečišťovatelů od 1. června 2012 začne platit za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí do ovzduší, 23 australských dolarů, v přepočtu asi 440 Kč. Od roku 2015 se k uhlíkové dani přidá doplňkový systém emisního obchodování podobný tomu, který již dnes funguje v EU. Oba systémy by měly do roku 2020 uspořit asi 159 milionů tun CO2, což je zhruba takové množství emisí, které vyprodukuje ČR za dva roky.

Jan Labohý
koordinátor aktivit Ekologického institutu Veronica (EIV) na ochranu klimatu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu