Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Austrálie naznačuje cestu


Jan Labohý, č. 6/2011, s. 32

Na více než čtyři sta miliard dolarů se podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v minulém roce zvýšila částka, kterou státy každoročně dotují využívání fosilních paliv. Vlády na rozvoj neobnovitelných zdrojů energie vydávají celosvětově až dvanáctkrát víc než na rozvoj zdrojů obnovitelných. Podpora fosilních zdrojů stoupla za loňský rok o sto deset miliard, a pokud bude pokračovat dlouhodobý trend, v roce 2020 už státy utratí šest set šedesát miliard (téměř 70 % světového HDP). Takto nastavená politika nemotivuje ani k úsporám energie (a emisí CO2), ani k jejímu efektivnímu využívání. Pokud by vlády s dotacemi přestaly, poptávka po energiích by podle loňské studie agentury Bloomberg klesla o 4,1 %, poptávka po ropě o 3,7 milionů barelů denně a emise oxidu uhličitého o 1,7 Gt.

---

Velký krok kupředu učinila v poslední době Austrálie, která jako první země na světě schválila zavedení tzv. uhlíkové daně. Pětistovka největších australských znečišťovatelů od 1. června 2012 začne platit za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí do ovzduší, 23 australských dolarů, v přepočtu asi 440 Kč. Od roku 2015 se k uhlíkové dani přidá doplňkový systém emisního obchodování podobný tomu, který již dnes funguje v EU. Oba systémy by měly do roku 2020 uspořit asi 159 milionů tun CO2, což je zhruba takové množství emisí, které vyprodukuje ČR za dva roky.

Jan Labohý
koordinátor aktivit Ekologického institutu Veronica (EIV) na ochranu klimatu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu