Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

CHKO Beskydy – evropsky významná lokalita velkých šelem


Dana Bartošová, č. 1/2008, s. 12-15

Chráněná krajinná oblast Beskydy, zahrnující karpatská pohoří Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, byla v roce 2004 vyhlášena jako evropsky významná lokalita (EVL) rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus). Všechny tři uvedené druhy se přirozeně a trvale vyskytují pouze v této části České republiky. Velké šelmy jsou v našem státě celoročně chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rys ostrovid je zařazen mezi silně ohrožené druhy, medvěd hnědý a vlk mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, jsou zvěří, kterou nelze lovit.

Biotop velkých šelem v Beskydech

Mezi částí veřejnosti nadále přetrvává přesvědčení, že velké šelmy nemají v Beskydech vhodné životní podmínky. Tento názor ovšem jen těžko obstojí, protože výskyt ostatních velkých savců, zejména jelena evropského, s podobnými nároky na biotop nikdo nezpochybňuje. Přitom na území ČR mají rysové, medvědi a vlci nejlepší předpoklad k existenci právě v Beskydech. Především proto, že jsou součástí Karpat, navazují na trvalý biotop šelem na Slovensku a rozlohou přesahují mnohá slovenská pohoří s trvalým výskytem šelem.

Domovem velkých šelem v CHKO Beskydy jsou horské lesy. Původní karpatské jedlobukové pralesy, které šelmám v minulosti poskytovaly ideální životní prostředí, však doznaly radikální proměny. Nejhorší podmínky měly šelmy v době valašské kolonizace, spojené s rozsáhlým odlesňováním hor. Následné zpětné zalesňování šelmám jednoznačně prospělo. Po dvou stoletích lesnického hospodaření ovšem tvoří více než 50 % lesů CHKO smrkové monokultury. Přesto se v celé oblasti dochovaly rozsáhlejší komplexy buku. Zbytky starých jedlobučin se zachovaly především v rezervacích a na nejméně přístupných lokalitách. Jedle bělokorá se zejména v jižní části CHKO přirozeně zmlazuje a tvoří největší souvislou populaci této dřeviny v hospodářských lesích ČR. V poslední době se přece jen prosazuje zavádění pestřejší dřevinné skladby lesních porostů a šetrnějších lesnických postupů. Tento vývoj spolu s vyhlášením nových lesnických přírodních rezervací o celkové rozloze cca 500 ha v oblasti Smrku a Lysé hory v roce 2004 znamená velký přínos především pro medvěda. Ten je závislý na starých horských lesích, kterých neustále ubývá vlivem rostoucích nároků lesnictví na těžbu dřeva. V Beskydech se medvědi nejčastěji zdržují právě v pralesních rezervacích.

Závažným rušivým prvkem je hustá síť lesních cest a turistických chodníků. Janík (1984) uvádí zjištění, že existuje korelační vztah mezi hustotou sítě turistických cest a chodníků a výskytem velkých šelem. Když na určitém území překročí hustota cestní sítě určitou hodnotu, velké šelmy ho trvale opouštějí. Jako mezní hranici v trvalých biotopech velkých šelem uvádí 0,6 km na km2, přičemž v klidových zónách by se maximální přípustná hranice měla snížit na 0,3 km. Průměrná hustota lesní cestní sítě je v Moravskoslezských Beskydech 2,45 km na km2, v Hostýnsko-vsetínských vrších 1,14 km na km2. V CHKO je uvedená hodnota v průměru vysoce překročena. V konečném důsledku vhodnost území pro velké šelmy zřejmě ovlivňuje více faktorů - nadmořská výška, druhová a prostorová struktura vegetace, svažitost terénu, odlehlost území, intenzita využití cest apod.

Nebezpečnost velkých šelem pro člověka

Velké šelmy nepředstavují za normálních okolností pro člověka nebezpečí. Jsou velmi plaché, člověka se bojí a za všech okolností se mu snaží vyhnout. Vzácnou výjimkou mohou být jedinci napadení vzteklinou - v oblasti Beskyd však dosud takové případy nebyly zaznamenány. Výjimečně může být nebezpečný medvěd. Týká se to jedinců, kteří z různých důvodů ztratili svou přirozenou plachost a chodí se k lidským sídlům přiživovat na odpadcích, nebo těch, kteří byli neočekávaně člověkem překvapeni (zvláště samice s mláďaty). Mohou to být i medvědi vyrušení ze zimního spánku např. myslivci při společných lovech. Napadnout v sebeobraně může člověka také medvěd, jestliže byl postřelen pytlákem nebo myslivcem, který zpanikařil při nenadálém střetnutí. V případech, které se občas stávají, však napadený člověk většinou nepřizná svůj podíl viny a vylíčí situaci v neprospěch medvěda. V létě může dojít k setkání medvěda s člověkem při sběru lesních plodů, turistice apod. K takovým setkáním dochází i v Beskydech - kromě úleku obou stran se zatím obešla bez konfliktů.

Pytláctví

Příčinou úmrtí velkých šelem je kromě nemocí, útoku jiných živočichů (šelmy, dravci aj.), střetů s motorovými vozidly aj. nezákonný lov (pytláctví). Právě pytláctví přispívá k labilitě okrajových populací velkých šelem a brzdí osídlování nových území. Pro část myslivců jsou rysové a vlci stále vetřelci a nežádoucími konkurenty a spolu s medvědem jsou zároveň velmi atraktivní loveckou trofejí. Pytlákům v Beskydech nahrává snadná dostupnost terénu motorovými vozidly a nedostatek úkrytů pro velké savce ve vzrostlých stejnověkých smrkových lesích. Podle informací, které Správa CHKO obdržela, přišla řada vlků o život při společných lovech (nátlačky, naháňky). Během posledních let byli nalezeni tři upytlačení rysové, což však lze považovat jen za špičku ledovce. Šelmy mohou nalézt smrt také u masitých újedí a u vnadišť s rostlinnými zbytky, když sem přicházejí za potravou nebo za přikrmovanou zvěří. Až s několikaletým odstupem se na Správu dostala informace o usmrcení medvěda myslivcem v roce 2001 v oblasti Radhoště. Zprávy o upytlačených rysech, medvědech a vlcích se objevují téměř každoročně. Čísla jsou neúprosná - zatímco myslivců, resp. majitelů střelných zbraní jsou v Beskydech stovky, velké šelmy počítáme na jedince. Tak může mít i pár pytláků na málo početné okrajové populace šelem zhoubný vliv. Pro zpětné rozšíření velkých šelem do moravských a českých pohoří je tedy ilegální lov zásadním problémem. Pokud přetrvává, je přirozený návrat šelem do původních lokalit s vhodnými přírodními podmínkami obtížný nebo prakticky nemožný.

Náhrady škod způsobených vlky, medvědy a rysy na hospodářských zvířatech

Velké šelmy, především vlci, někdy medvědi a výjimečně rysové v oblasti Beskyd občas napadají nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata. Tyto škody mají za následek nepřátelský postoj chovatelů vůči predátorům, požadavky na jejich odstřel a ospravedlňování jejich likvidace pytláky. Z tohoto pohledu je velkým přínosem zákon č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobených vybranými druhy zvláště chráněných živočichů. Podle tohoto zákona jsou hrazeny také škody způsobené medvědem, vlkem a rysem na hospodářském zvířectvu a medvědem na včelstvech a včelařském zařízení. Význam zákona tkví v tom, že odškodní poškozené chovatele, sníží averzi vůči šelmám, vyloučí požadavky na jejich odlov a zároveň přispěje k informovanosti o výskytu šelem. Šetření k potvrzení původce škody (chráněného druhu šelmy) a zpracování odborného protokolu provádí na území CHKO Správa CHKO Beskydy, na území mimo CHKO pověřené městské úřady, škodu vyřizuje příslušný krajský úřad na základě žádosti poškozeného chovatele.

Někteří chovatelé hospodářských zvířat zareagovali na osvětovou kampaň ochrany přírody a pořídili si kvalitní pastevecké psy. Běžně chovanými psy jsou čuvači. Díky úspěšnému chovu šarplaninců, které si chovatelé z Halenkova přivezli z pracovního chovu z bývalé Jugoslávie, se mezi chovateli ovcí rozšiřuje i toto plemeno. Jedná se o velmi kvalitní psy, kteří pokud vyrůstali pod správným vedením chovatele, neopouštějí oplocený prostor se stádem a zajišťují ovcím potřebné bezpečí a klid.

Stavby, rekreace, doprava

Současná legislativní ochrana vzbuzuje dojem, že budoucnost rysa, medvěda a vlka je v CHKO Beskydy bezproblémová. Opak je však pravdou. Rychle se stupňuje dříve nebývalá exploatace přírodního prostředí. Zemědělské pozemky jsou mnohdy svými majiteli vnímány jen jako lukrativní stavební parcely. Platné územní plány (ÚP) nepředstavují žádné limity a téměř každá ze 72 obcí v CHKO podává každoročně minimálně jeden doplněk ÚP s návrhem řádově desítek nových staveb, především rodinných domů v nezastavěném území. Zástavba kolem úpatí hor a v údolích se proto pozvolna, ale nepřetržitě zahušťuje. Intenzita rekreačního využití dosáhla v některých částech CHKO mezních hodnot a investoři se nyní více zaměřují na zachovalé přírodní lokality. Bohužel se také opakovaně objevují sportovní a rekreační záměry, již dříve příslušnými orgány zamítnuté, např. Lysá hora - sever, Kněhyně, Košařiska. Další prosazované akce vůbec nefigurují v ÚP a neprezentují veřejný zájem, kupř. zamýšlená výstavba sjezdovky na Smrčku. Riziko z pohledu ochrany Beskyd představuje i stavba průmyslové zóny (PZ) Nošovice v bezprostřední blízkosti CHKO. Továrna s plánovanou roční produkcí 300 000 automobilů a s 3 000 zaměstnanci nutně ovlivní přírodu v širokém okolí a soustředění nových obyvatel může vyvolat další rekreační a stavební tlak na CHKO. Uvolněním hranic v rámci Schengenské dohody zase může dojít k nežádoucímu provozu motorových vozidel v klidových lokalitách, přes které se dříve nesmělo jezdit.

Největší obavy o osud beskydských šelem vzbuzuje plánované dopravní propojení PZ Nošovice se závodem Kia v Žilině a očekávané zintenzivnění automobilové dopravy v oblasti Jablunkovského průsmyku. Velké šelmy přicházejí do Beskyd ze Slovenska a Polska možná právě už jen přes dvě průchodná místa v Jablunkovském průsmyku: kolem hranice se SR mezi objekty celnic a pod estakádou. Pokud by nárůstem dopravy došlo k přerušení této migrační trasy, hrozí velkým šelmám v Beskydech zánik. Beskydské populace rysů, vlků a medvědů jsou příliš malé na to, aby mohly existovat samostatně bez doplňování o jedince ze slovenských a polských Karpat. Při přecházení frekventované silnice však mohou šelmy snadno přijít o život, a přesáhne-li hustota dopravy určitý limit, neodváží se k silnici přiblížit, natož ji přejít. Zajistit průchodnost rychlostních komunikací a dálnic pro velké savce je obvykle složité a finančně nákladné. Paradoxem je, že teprve výstavba PZ Nošovice dění kolem zabezpečení migrační cesty šelem rozhýbala (viz Veronica 6/2007, s. 17-20).

Závěr

Situace medvědů na Slovensku se úzce dotýká i Beskyd. Medvěd je pro nás ztělesněním karpatské divočiny. Právě medvěd je biology považován za vrcholový druh ekosystémů. Zjednodušeně řečeno, když se medvědům vede dobře, prosperují i rysové a vlci a řetězec živočichů a rostlin, které stojí pod nimi. Pokud by se medvědům na Slovensku přestalo dařit, znamenalo by to špatné vyhlídky nejen pro slovenskou přírodu, ale také pro beskydské šelmy.


RNDr. Dana Bartošová se problematikou velkých šelem a jejich návratu do krajiny dlouhodobě zabývá jako zoolog Správy CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu