Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Co obnáší ochrana velkých šelem?


Miroslav Kutal, č. 1/2008, s. 19-20

Ochránci přírody pracují na velmi složitém a ambiciózním úkolu: najít a/nebo ochránit území, kde při stále se rozmáhající civilizaci lidé nechají nějaké místo přírodě. Nalezení místa pro velké šelmy se zdá být tím nejsložitějším a nejambicióznějším úkolem vůbec. Kontroverzní téma velkých šelem však využívá mnoho metod s ochranou přírody zdánlivě nesouvisejících - od prosté ochrany biotopů a migračních koridorů přes práci s médii, osvětu veřejnosti, hledání udržitelného kompromisu mezi propagací a udržitelným turismem, vyjednávání s různými zájmovými skupinami až po přímý boj s nelegální činností. Tou je v našem případě pytláctví, které bohužel představuje pro velké šelmy stále největší hrozbu. Ochranou velkých šelem a jejich rozsáhlých biotopů neobnovíme jen narušenou přírodní rovnováhu, ale můžeme ochránit nebo zlepšit podmínky řady dalších, méně charismatických druhů. Stavební omezení v migračních koridorech, výstavba přechodů pro zvěř nebo ochrana zachovalých lesních komplexů jsou těmi nejzřetelnějšími příklady.

První vlci a vlčí hlídky

Hnutí Duha se věnuje ochraně velkých šelem v programu Lesy od druhé poloviny devadesátých let, kdy se po návratu vlků do Beskyd strhla vlna nevole a odporu: někteří chovatelé ovcí neoficiálně vypsali odměnu za zastřelení vlka, část myslivců se snažila „vzít spravedlnost do svých rukou“ a několik dalších osob šířilo paniku s pomocí úryvků ze středověkých kronik líčících historky o vlcích nemilosrdně pronásledujících děti… Situace byla tehdy jiná než dnes - například ještě neexistoval zákon umožňující náhradu škod způsobených velkými šelmami na hospodářských zvířatech, který se po letech podařilo prosadit. Ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy, ČSOP a o.s. Beskydčan jsme se proto nejprve zaměřili na osvětu místních obyvatel prostřednictvím veřejných besed a přednášek s účastí odborníků ze Slovenska a na vydávání informačních materiálů a práci s médii.

Po vzoru dlouholetého znalce šelem Ludvíka Kunce, který v minulosti sám bránil ilegálnímu lovu rysů pochůzkami v oblastech Kněhyně a Smrku, jsme v Beskydech rozjeli tzv. vlčí hlídky. Speciálně vyškolení mladí ochránci od roku 1999 monitorují výskyt šelem, svou přítomností narušují pocit anonymity a beztrestnosti pytláků a kontrolují nelegální masité návnady, u kterých mohou být zejména vlci a medvědi odstřeleni. V průběhu osmi let množství objevených návnad (tzv. újedí) sice významně kleslo, přesto intenzitu terénního monitoringu postupně zvyšujeme. Během sezony 2006/2007 proběhlo kolem 180 pochůzek, při nichž byly masité návnady nalezeny pouze na třech lokalitách, kdežto výskyt velkých šelem zaznamenán více než osmdesátkrát.

Správa CHKO Beskydy využívá spolupráci s vlčími hlídkami také k monitoringu tetřevovitých ptáků, sov a cenných lesních porostů. Projekt každoročně přitahuje desítky dobrovolníků, kteří se na úvodních seminářích zvaných „Zavýjení“ učí základům terénního monitoringu a seznamují se s problematikou ochrany velkých šelem. Řada z nich využívá získané poznatky pro zpracování studentských prací nebo se postupně stávají stráží přírody dle zákona 114/1992 Sb. Poslední sezonu jsme se speciálně zaměřili na okolí Jablunkovského průsmyku, kde má být vybudován migrační přechod pro velké savce (viz Veronica 6/2007, s. 17-20). Zkušenosti z Beskyd jsme přenesli také na Šumavu, kde od roku 2005 obdobně fungují rysí hlídky.

Osvětou k ochraně

„Nerad to přiznávám jako ekolog, ale ty nejnaléhavější otázky bytí či nebytí velkých šelem souvisejí se sociologií,“ řekl před rokem prestižnímu časopisu Science John Linnell z Norského institutu pro výzkum přírody. Velké šelmy, obývající domovské okrsky o rozloze stovek kilometrů čtverečních, není možné izolovat jen do prostorově omezených rezervací nebo národních parků. Bez propojení s dalšími oblastmi není žádný park v Evropě sám o sobě schopen udržet byť jen zbytkové populace velkých šelem. Proto je důležité pokojné soužití lidí a velkých šelem i v dalším vhodném území, pokud mají v dlouhodobém horizontu tito chránění živočichové v Evropě přežít. Jinými slovy - vše závisí na toleranci a ochotě lidí připustit i v kulturní krajině výskyt divokých vrcholových predátorů, jako je vlk nebo rys.

Společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme proto v předešlých letech připravovali tzv. Program péče pro velké šelmy, jehož stěžejním opatřením je rozsáhlá, ale dobře koordinovaná výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních - celostátní, místní a ve specifických cílových skupinách (myslivci, lesníci, chovatelé ovcí, provozovatelé turistických chat). Cílem je změnit veřejné mínění a snížit tlak ilegálního lovu. Dokument sice doposud nebyl oficiálně schválen, ale díky grantové podpoře Ministerstva životního prostředí a Nadace na ochranu zvířat jsme v loňském roce mohli rozvíjet dosavadní aktivity podle výše zmíněného principu.

Na místní úrovni jsme se zaměřili na medvěda - jedinou z velkých šelem, která může být skutečně nebezpečná, pokud lidé nerespektují životní podmínky tohoto chráněného živočicha a přispívají k jeho synantropizaci například nevhodným nakládáním s komunálním odpadem. Vydali jsme proto poutavou brožurku Život s medvědy s praktickými informacemi a doporučeními, jak se v oblastech s výskytem této šelmy chovat. Přestože z Beskyd nemáme informace o napadení člověka medvědem, preventivní opatření jsou vždy prozíravější, než řešení následků případných škod. Varování nám dal již v roce 2000 synantropní „Míša z Brodské“, který po četných a opakovaných škodách na domácím zvířectvu musel být nakonec odchycen a později, po útěku ze zooparku, zastřelen.

Přestože v řadě zemí výskyt velkých šelem představuje výrazný impuls pro rozvoj šetrného turistického ruchu, z Beskyd si donedávna nebylo možné odnést ani pohlednici, která by na výskyt chráněných šelem upomínala. Během letních prázdnin 2007 jsme proto vydali první sérii pohlednic vlků, rysů a medvědů, které jsme rozšířili na vybrané horské chaty a turistická informační centra. Kromě osvěty žáků na školách a pořádání veřejných besed dále průběžně aktualizujeme webové stránky www.selmy.cz.

S myslivci beze zbraně

Skupina, která přijímá velké šelmy s největšími výhradami, jsou myslivci. Je to dáno zejména historickými souvislostmi, kdy byly šelmy od tereziánských dob jako „škodná“ nemilosrdně vybíjeny. Ale již v roce 1941 profesor Julius Komárek, zakladatel československého mysliveckého výzkumu, ve své nejznámější knize Lovy v Karpatech k výskytu vlků poznamenal: „Výsledky vlků v pěstování jelenů v Karpatech byly rozhodně lepší, než když se toho ujali myslivci sami a začali puškou provozovat nápravu přírody.“

Smysluplný dialog s Českomoravskou mysliveckou jednotou na téma velkých šelem vedeme již několik let. Práce před rokem vyústila v podpis Dohody o vzájemné spolupráci, zahrnující například oboustrannou podporu odměny vypsané na dopadení pytláka vlka, rysa nebo medvěda. Na podzim jsme pro myslivecké hospodáře z Beskyd i Šumavy společně zorganizovali odborné setkání na téma „vliv a význam velkých šelem v přírodě“. Navzdory nízké účasti byly besedy většinou velmi plodné a přispěly k oboustranné výměně názorů. V budoucnu bychom chtěli zapojit myslivce do výzkumu potravní ekologie šelem pomocí monitoringu stržené zvěře, což by mohlo přinést podklady pro další konstruktivní diskusi. Smyslem spolupráce je, aby myslivci a ochránci šelem našli společnou řeč při ochraně přírody, která by měla být vlastní oběma stranám.


Mgr. Miroslav Kutal - Hnutí Duha Olomouc, koordinátor vlčích hlídek a projektu ochrany velkých šelem v ČR

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu