Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Možnosti řešení protipovodňové ochrany


Václav Čermák, č. 7/1998, s. 18-21

Loňská povodeň na Moravě zastihla nepřipravené nejen vodohospodáře, ale i politiky. Kritika občanů postižených povodněmi vyvolala horečnatou aktivitu zodpovědných institucí hledajících „spásná řešení“.

Pro vodohospodáře bylo nejsnadnější „oprášit“ staré dokumentace, v nichž byly vytipovány profily vodních nádrží, a velmi zjednodušeným způsobem je přizpůsobit pro řešení povodňové ochrany, vznikl návrh řešení protipovodňové ochrany založený na soustavë nádrží a poldrů. Stavba uvažovaných nádrží o objemu 96 až 202 mil. m3 má stát 14,5 mld. Kč až 24,4 mld. Kč, včetně dalších opatření (řízené inundace, zvyšování inundačních hrází apod.) by toto řešení, prezentované jako jediná varianta, mělo přijít na 16,5 až 26,3 mld. Kč. Vedle vysokých investičních nákladů má předkládané řešení i další nedostatky:

Nebylo prokázáno, jak se projeví retenční účinek složitého systému nádrží a inundačních prostorů na změnu povodňového režimu celé řeky Moravy, na zvýšení protipovodňové ochrany a na snížení povodňových škod, jejichž analýza nebyla doposud provedena. Bez těchto údajů je efekt nádrží neprokazatelný. Špatně navržená soustava nádrží může mít na některých úsecích i záporné vodohospodářské účinky.

Výstavbou retenčních nádrží by doznal povodňový režim výrazných změn, v některých případech se nedají vyloučit záporné efekty. Pozdržení vrcholu povodně nádrží na jednom toku může způsobit „nasedlání“ vrcholů povodní a zvýšit tak kulminaci pod soutokem.

Řešení retenčních funkcí nádrží je zatíženo také nejistotami klimatického scénáře i hydrologických modelů. Kromě povodně z roku 1997 nejsou k disposici záznamy o společné povodni Moravy a Bečvy přibližně stejné periodicity. Doposud nebyly komplexně definovány stávající odtokové poměry celé řeky Moravy a Bečvy, natož jejich ovlivnění soustavou navrhovaných retenčních nádrží.

Základním problémem řešení protipovodňově ochrany je tedy stanovení návrhových parametrů, pro něž nejsou v současně době dostatečně podklady. Předimenzování nádrží vyvolává zbytečně náklady a naopak nádrže, které nebudou mít dostatečnou kapacitu, se naplní povodňovou vlnou ještě před příchodem vrcholu povodně, a tudíž nebudou plnit očekávanou retenční funkci.

Existence přehradních nádrží má ještě řadu dalších negativních aspektů, např. podstatné ovlivnění říčního ekosystému (nenávratné přerušení říčního kontinua, změna teploty a chemismu vody), změnu morfologie krajiny a geomorfologických procesů, trvalé zatopení cenných území, sociální problémy (vystěhování obyvatel), čerpání financí na úkor potřebnějších investic (do krajiny, infrastruktury, zaměstnanosti), drahý retenční prostor (daleko levněji jej lze získat, umožníme-li řece aby se rozlila tam, kde neškodí), eliminování retenčního vlivu stávajících inundací aj.

Jako reakci na výše popisované, oficiálně předkládané řešení předložila Unie pro řeku Moravu reálné variantní řešení bez nádrží a poldrů. Toto řešení vychází z poznatků o mimořádně povodni z července 1997, o struktuře a fungování stávající protipovodňové ochrany sídel (nízký stupeň ochrany některých měst, např. Veselí n. M., Uherské Hradiště, Olomouc, Litovel), postupu povodňové vlny (inundační prostory v nivách pohltily stovky mil. m3 vody a výrazně zploštily vrcholy povodňové vlny), analýzy povodňových škod (největší nastaly při záplavě obcí a měst).

Základním východiskem našeho přístupu je okolnost, že podle hodnocení hydrologů je povodeň z roku 1997 zcela výjimečná, ale na druhé straně nelze vyloučit četnější opakování, resp. se mohou vyskytnout povodně ničivější. I současný systém průtočných koryt, jejich kapacit, nás vede k závěru, že je účelnější volit diferencovanou ochranu obcí a měst.

Akceptování režimu vývoje povodně z roku 1997, pouze s menšími korekcemi, umožňuje rychlé řešení vycházející z parametrů loňské povodně.

Na základě zmíněných poznatků byly formulovány zásady řešení protipovodňové ochrany. Mezi základní opatření patří:

  • zachovat stávající retenční potenciál inundací řek Moravy a Bečvy v maximální míře,
  • vyjít z dosavadního systému ochrany území a zvýšit pouze protipovodňovou ochranu území měst, obcí a významných průmyslových a zemědělských objektů,
  • v obcích a městech spojit zvýšení kapacity koryta s revitalizaci nábřeží, koryta řeky a prostoru mezihrází, na území mimo obce obnovit krajinný ráz a funkce údolní nivy, v územních plánech rezervovat dostatečně široký pás pro průtočný profil a zeleň (i jako rezerva pro zkapacitnění koryt),
  • stupeň ochrany volit na základě zhodnocení ekonomických i mimoekonomických škod a nákladů na protipovodňovou ochranu,
  • uvolnit okolí koryt vodních toků, především bystřinného charakteru, v extravilánech s aktivními korytotvornými procesy v úsecích, kde jejich stabilizace je značně náročná a kde je žádoucí obnovit přirozený ráz vodního toku.

Mezi doplňující opatření, jejichž účelem je postupné další zvyšování bezpečnosti protipovodňové ochrany, patří:

  • na základě modelu odtoku vody odvozeného ze srážek zvýšit retenční potenciál stávajících inundačních prostorů s cílem snížit kulminační průtoky (např. řízené inundace),
  • revitalizací území zvýšit retenční potenciál plochy povodí,
  • za účelem předpovědi záplav založit informační systém o odtokových poměrech,
  • upřesnit povodňové plány,
  •  na zaplavovaném území upravit podmínky využití území.

Protipovodňová ochrana všech sídel na kulminační průtok povodně v roce 1997 je možná a u většiny menších obcí poměrně jednoduchá. Určité potíže vzniknou v Olomouci a v Přerově, které jsou překonatelné citlivým architektonickým řešením nábřeží v městských památkových rezervacích. I v těchto městech je protipovodňová ochrana (zkapacitněním koryta) finančně a technicky realizovatelná.

Inundační prostory v údolních nivách řek plnily při transformaci povodňové vlny nezastupitelnou funkci, jejich plné nahrazení retenčními nádržemi není reálně. Této funkci nivy je nutné přizpůsobit režim jejího využívání.

Orientačně byly stanoveny náklady na navrhovanou protipovodňovou ochranu sídel (na toku Moravy od soutoku s Desnou po soutok s Dyjí a na toku spojené Bečvy), které činí celkem 5,4 mld. Kč. Tuto sumu je třeba považovat spíše za maximální, neboť se počítá s ochranou všech sídel v údolních nivách na kulminační průtok povodně v roce 1997. Podrobnější analýzou povodňových škod je možné stupeň povodňové ochrany některých obcí snížit.

Předpokládáme, že protipovodňová bezpečnost se bude dále zvyšovat revitalizačními úpravami krajiny a zlepšováním jejího vodního režimu.

Po srovnání obou stručně charakterizovaných variant je zřejmé, že varianta řešení protipovodňové ochrany pouze diferencovanou ochranou sídel je výhodnější než varianta s retenčnímì nádržemi, neboť:

1. je výrazně levnější (5,4 mld. Kč na rozdíl od nádrží za 16,5-26,3 mld. Kč)

2. svými účinky je jednoznačnější
Řešení s diferencovanou ochranou sídel výrazně neovlivní současně odtokové poměry, umožňuje navrhnout hrázový systém na parametry povodně 1997; pokud bude úroveň hrázi navržena s převýšením nad hladinu kulminačního průtoku 1997, bude mít protipovodňová ochrana vysoký stupeň bezpečnosti. Naproti tomu u varianty s nádržemi je třeba vzít v úvahu nejistý vliv soustavy retenčních nádrží na režim povodně, nejistoty v hydrologických údajích, nepředvídatelný lidský faktor při manipulaci v nádržích aj.

3. na rozdíl od varianty s nádržemi je možno podle ní realizovat ochranu neodkladně
Získání desítek miliard korun na řešení protipovodňově ochrany stavbou retenčních nádrží je nereálné, tento přístup by v celé republice přišel na stovky miliard korun. Realizace varianty bez nádrží může být provedena v reálném čase, jsou zde i předpoklady pro její financování nejen státem, ale i dalšími subjekty.

4. umožňuje diferencovanou ochranu sídel podle pořadí efektivnosti
Diferencovaná ochrana sídel umožní investování do protipovodňové ochrany podle naléhavosti (efektů, které přináší), a postupně. V první fázi by se měla realizovat ochrana sídel zvýšením kapacity koryt a ohrázováním souběžně s úpravou hospodaření v inundacích, ve druhé fázi se bude revitalizovat krajina.

5. varianta s nádržemi ze státního rozpočtu odčerpá tak vysoké prostředky, že nezbude na financování obnovy krajiny a na obnovu krajinného rázu údolní nivy
Pokud kompetentní orgány přistoupí na reálnější a úspornější řešení bez nádrží, bude šance uskutečnit projekty zpřírodnění krajiny, obnovu krajinného rázu a funkcí údolních niv, zlepšení ekologické stability krajiny, ekologizaci zemědělství, protierozní programy, ozdravění lesů, obnovu mokřadů, rybníků apod.


Ing. Václav Čermák, Povodí Moravy, a.s.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu