Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Písečný rybník u Milotic (příklad fungujícího managementu)


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2007, s. 16-18

Přestože je Písečný rybník přírodní rezervací s nejsilnější populací leknínu bílého na Moravě, mnozí jej vnímají jako „biologičák“. Zátěž rybníka po desítky let nepřicházela jen přítokem od Vacenovic (čištění odpadních vod bylo vyřešeno až v 90. letech) a zároveň ze zemědělských pozemků lemujících přítok, ale také z načerno vyvážených odpadů. O ilegálním vyvážení biologických odpadů z okolí místní lidé věděli a stěžovali si na ně (beze svědků), vždyť se v rybníce koupou jejich děcka! Mluvili o odpadech z blízkých velkokapacitních drůbežáren decentně ukrytých v doubravě.

Při jedné návštěvě rybníka na konci 80. let jsem na hrázi zastihla fekální vůz s hadicí zanořenou do rybníka, na základě čehož jsem zaslala na příslušný okresní úřad hlášení s fotodokumentací. Na jednání pak vlastník příslušného vozidla (blízké zemědělské družstvo) tvrdil, že do rybníka nic nevypouštěli a naopak odtud čerpali vodu s perloočkami, aby mohli inokulovat zooplanktonem malý chovný rybníček. V zápisu z jednání se objevilo, že tedy již inokulovat nebude, a vjezd na hráz bude opatřen závorou. Proti tomu vystoupila tehdejší starostka nejbližší obce: hráz rybníka (patřící do chráněného území) je ideální zkratkou při dojíždění do práce autem nebo na motocyklu a nejlepší by bylo rezervaci zrušit, protože jsou s tím jen problémy.

Nakumulovaná zásoba živin v rybníce byla výhodná pro nájemce rybníka, který mohl provozovat intenzivní chov kaprovitých ryb bez velkých finančních vstupů. Hustá obsádka starších ročníků kapra se na vodním rostlinstvu podepsala negativně hned v několika ohledech: zvýšený zákal potlačil rozvoj submerzní vegetace (zatlačena byla bublinatka jižní, růžkatec ponořený vydržel déle), navíc rycí činnost kaprů narušovala i rákosinové porosty, které se rozpadly do fragmentů. Na přelomu 80. a 90. let byl pozorován znatelný úbytek populace leknínů související s postupujícím zabahňováním rybníka (do současnosti zhruba na čtvrtinu). Po vypuštění rybníka je na obnaženém dně možné pozorovat, že lekníny přetrvávají již jen na vyvýšených lavicích a ze silně zabahněných míst ustoupily. Nahromadění jemného organického bahna (sapropelu) vede k nedostatečnému prokysličení oddenků a k úhynu polykormonů. S postupujícím zabahněním a silnou rybí obsádkou ustoupily i porosty makroskopických řas parožnatek, které lemovaly rákosiny hráze. Plavín štítnatý, jeden z hlavních předmětů ochrany, byl na konci 80. let nalezen jen v počtu několika jedinců na jednom místě rybníka.

Při jednom z posledních výlovů minulého nájemce zůstalo (přes urgenci referátu životního prostředí) ve zbytcích vody nesloveno velké množství planktonožravých plevelných ryb. Nájemce neměl zájem pokračovat v hospodaření na rybníce, který se mu při navrhovaných omezeních intenzity výroby nevyplácel, a od pronájmu sám odstoupil.

Se změnou nájemce se konečně v plné míře rozvinula spolupráce na zamýšlené oligotrofizaci. Mohutným rozvojem hrubého (velkého) zooplanktonu se obnovila přirozená potravní základna vodního ptactva, zlepšením stavu rákosin hnízdní možnosti. Zvýšení průhlednosti, k němuž kromě perlooček přispěly svou filtrační kapacitou i houby rybniční hojné na různých podkladech, se na silně eutrofním rybníce projevilo očekávaným nástupem letních sinicových vodních květů, nebyly však tak silné jako na jiných lokalitách. Živiny se zde uplatnily především v rozvoji submerzní vegetace. Vytvoření obrovské biomasy zejména růžkatce směřuje k zazemňování vodního biotopu (podobně to probíhalo na bezodtokých podyjských tůních) a ohrožení jeho existence. Proto je tento problém třeba řešit, i když se na zarůstání Písečného rybníka podílejí i ohrožené submerzní rostliny (růžkatec bradavčitý).

Mladé rostliny chutnají vodnímu ptactvu, které může semenáčky kompletně zlikvidovat, proto byly podél břehů pěstovány v klecích z drátěného pletiva (obnovu výskytu plavínu provádí sdružení Sagittaria).

Pozitivní vývoj indikují změny ve složení sinicové a řasové flóry, a to zejména v nárostech (perifytonu) na různých podkladech. Rok od roku se zvyšuje biodiverzita a objevují se zde vzácné druhy sinic a řas. Písečný rybník byl již na počátku 20. století znám jako vynikající algologická lokalita s výskytem slanomilných druhů, neboť jeho voda je přirozeně bohatá zejména sírany. V 80. letech došlo hypertrofizací rybniční vody k setření těchto rysů, nyní se specifický charakter prostředí obnovuje.

K záchraně populací vzácných vodních rostlin i udržení rybničního biotopu je nezbytné odbahnění. Do doby, než budou k tomuto účelu získány prostředky, bude management řešen střídáním slabší a silnější rybí obsádky, aby byla submerzní (ponořená) vegetace aspoň částečně regulována. S ohledem na vážné ohrožení populace leknínu je však prodlení velmi nebezpečné.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu