Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Sídelní kaše se jí tak horká, jak jsme si ji navařili


Mojmír Vlašín, č. 3/2012, str. 21

Ve vlaku jsem zaslechl oblíbené klišé. Starší pán zasvěceně sděloval své spolucestující: „Lidi se stěhují do města, na vesnici nechce nikdo bydlet.“ Paní odporovala, že lidi chtějí naopak vypadnout z města. Pán po chvíli pokračoval: „Já bych se taky hnedka z města odstěhoval, mohl bych jít na chalupu, ale tam není zavedený plyn ani internet, v zimě bych tam nevydržel.“ A tady je jádro pudla - lidé si chtějí přestěhovat město na vesnici a z vesnice udělat město. Ale vesnici nebo město přece netvoří domy a ulice, ale hlavně lidé, kteří tam bydlí. Je to jasně vidět třeba na Černobylu, který byv opuštěn, nestal se městem duchů, stal se kulisou, kde hlavní role hrají příroda a radioaktivita. A vesnice tedy bude taková, jací budou její obyvatelé, budou-li to měšťáci, bude to město.

Nejvíce bytů se staví, nikoliv překvapivě, v okolí Prahy. Postaví se tady zhruba 10- 100 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Jsou to rozsáhlá suburbia označovaná jako sídlení kaše. Mnohem překvapivější je, že stejná čísla platí pro většinu území národních parků Šumava a Krkonoše. Je zcela zřejmé, že zprávy o údajném vysídlování Šumavy jsou nesmyslné. Je to jinak, a je to ještě horší. Lidé si přenášejí střípky svého města, ve kterém už nechtějí bydlet, do krajiny, která se jim líbí. Dělají to stylem „vylézt a vytáhnout žebřík“. U pratety jsem si rád hrál na půdě, což jsem měl zakázané. A tak jsem tam vždycky vylezl a vytáhl žebřík. Prateta na mne nemohla a jen dole nadávala. Stejně se chovají kuchaři sídelní kaše. Poruší kde jaký zákon, uplatí kde koho, jen aby si mohli v národním parku postavit vysněné sídlo. Pak ale chtějí vytáhnout žebřík, aby za nimi nikdo nemohl, protože tam chtějí být sami. Jenže jsou tady jiní a ti taky chtějí. Poruší kde jaký zákon, uplatí kde koho, jen aby si mohli v národním parku postavit vysněné sídlo. Hrnečku vař!

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu