Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Sídelní kaše se jí tak horká, jak jsme si ji navařili


Mojmír Vlašín, č. 3/2012, str. 21

Ve vlaku jsem zaslechl oblíbené klišé. Starší pán zasvěceně sděloval své spolucestující: „Lidi se stěhují do města, na vesnici nechce nikdo bydlet.“ Paní odporovala, že lidi chtějí naopak vypadnout z města. Pán po chvíli pokračoval: „Já bych se taky hnedka z města odstěhoval, mohl bych jít na chalupu, ale tam není zavedený plyn ani internet, v zimě bych tam nevydržel.“ A tady je jádro pudla - lidé si chtějí přestěhovat město na vesnici a z vesnice udělat město. Ale vesnici nebo město přece netvoří domy a ulice, ale hlavně lidé, kteří tam bydlí. Je to jasně vidět třeba na Černobylu, který byv opuštěn, nestal se městem duchů, stal se kulisou, kde hlavní role hrají příroda a radioaktivita. A vesnice tedy bude taková, jací budou její obyvatelé, budou-li to měšťáci, bude to město.

Nejvíce bytů se staví, nikoliv překvapivě, v okolí Prahy. Postaví se tady zhruba 10- 100 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Jsou to rozsáhlá suburbia označovaná jako sídlení kaše. Mnohem překvapivější je, že stejná čísla platí pro většinu území národních parků Šumava a Krkonoše. Je zcela zřejmé, že zprávy o údajném vysídlování Šumavy jsou nesmyslné. Je to jinak, a je to ještě horší. Lidé si přenášejí střípky svého města, ve kterém už nechtějí bydlet, do krajiny, která se jim líbí. Dělají to stylem „vylézt a vytáhnout žebřík“. U pratety jsem si rád hrál na půdě, což jsem měl zakázané. A tak jsem tam vždycky vylezl a vytáhl žebřík. Prateta na mne nemohla a jen dole nadávala. Stejně se chovají kuchaři sídelní kaše. Poruší kde jaký zákon, uplatí kde koho, jen aby si mohli v národním parku postavit vysněné sídlo. Pak ale chtějí vytáhnout žebřík, aby za nimi nikdo nemohl, protože tam chtějí být sami. Jenže jsou tady jiní a ti taky chtějí. Poruší kde jaký zákon, uplatí kde koho, jen aby si mohli v národním parku postavit vysněné sídlo. Hrnečku vař!

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu