Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Aleje a historik Petr Placák


Karel Hudec, č. 3/2007, s. 30

V Mladé frontě Dnes jsem nedávno s potěšením četl článek Petra Placáka o kácení alejí. Pro ty, kdo tento článek nečetli, jen souhrn - Petr Placák se postavil proti kácení alejí podél silnic, které v poslední době nastalo a o němž byly obrázky v televizních zprávách například z podhůří Šumavy. Ještě horší ovšem byl slovní doprovod k tomuto kácení, který měl rozumnost tohoto činu zdůvodnit: staré stromy při vichřicích padají na silnice, občas přes nějaké auto, stromy také způsobují, že do nich auta často narazí, přičemž občas to posádka auta nepřežije. Vyhláška o tom, že stromy musí být v určité vzdálenosti od silnice, vyšla již dříve. Měla již tehdy za následek vykácení mnoha alejí, a jak silnice bez aleje a krajina kolem ní vypadají, mnoho let se přesvědčuji při cestě mezi Zastávkou u Brna a Kralicemi a děsím se toho, až rozumného představitele lidosprávy napadne vykácet lipovou alej mezi Novým Městem na Moravě a Křídly. A četl jsem při začátku zatím poslední nové kampaně, že starosta Charvátské Nové Vsi pociťuje potřebu vykácet alej kolem úseku silnice z Lednice k Charvátské Nové Vsi, kterému se prý říká silnice smrti. To je přitom alej v území Lednicko-valtického areálu, památce UNESCO! Argumentace Ministerstva dopravy ČR i samosprávných orgánů o nebezpečí alejí kolem silnic zní logicky. Hned nato jsem však viděl ve zprávách další tragickou nehodu někde z východní Moravy, kde auto přelétlo ze silnice přes příkop až na strom na kraji lesa. Bude nutné vykácet i lesy kolem silnic? Jakkoliv je škoda každého života, uvítal bych před vypracováním takové vyhlášky solidní analýzu, kolik kolizí aut s alejemi bylo důsledkem existence aleje a kolik důsledkem nepřizpůsobení rychlosti vozidla stavu komunikace (tj. včetně existence aleje), řízení pod vlivem alkoholu a vůbec porušování dalších vyhlášek Ministerstva dopravy.

Co jsem však u článku Petra Placáka zvláště ocenil, je fakt, že se alejí zastal historik. Ochranářský „fundamentalista“, který se alejí zastane, chce, jak známo, zachovat stromy kolem silnic asi proto, aby se na ně mohli lidé vrátit. U historika snad lze odvodit vysvětlení, že vztah k alejím a krajině vůbec je také otázkou kulturní orientace.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu