|
Vstup pro předplatitele: |
Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.
Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.
Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.
Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.
(Vít Obrtel)
Již tři roky po sobě v zimním období zalétá do zahrad rodinných domů v Brně-Žabovřeskách zimní host, krahujec obecný. Zahrady sousedí s poměrně rozlehlými lesoparkovými porosty na svazích.
Na naší zahradě ho nejvíce lákají andulky, celoročně umístěné v menší voliéře, chráněné ze tří stran plexisklem, přes které je vidí. Když je pozoruje, je jimi tak fascinován, že se lze k němu přiblížit téměř na 1 metr.
V letošní zimě jsem zaznamenal jeho dva úspěšné úlovky sýkory koňadry a jednu jím způsobenou moji ztrátu. Přes chvíli nezdvojené (při krmení) pletivo voliéry zaútočil na andulku, kterou svými pařáty zranil tak, že uhynula.
Největší lovecký úspěch v našich zahradách měl však 8. ledna 2007. To se mu podařilo ulovit hrdličku zahradní. Odnesl si ji na vyvýšené místo na trávníku, kde ji pečlivě oškubal a až na nožičky celou pozřel.
Potom se několik dní neukázal. V průběhu ledna a února se ještě několikrát objevil a opět obhlížel voliéru s andulkami. Žádný úlovek jsem však již nezaznamenal.
Jsem zvědav, jestli se v nadcházející zimě zase objeví.
Jan Majer