|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Areál rozšíření supa bělohlavého sahá od jižní Evropy a severní Afriky až po Mongolsko a severní Indii. Potravu supů tvoří výhradně mrtvá zvířata, zejména střední až velcí savci. Dříve byl v Evropě relativně hojný, dnes se na něho jezdí dívat ornitologové do Španělska a Portugalska jako na velikou vzácnost. O to více potěší odchovy v zajetí.
Poprvé v historii se mládě supa bělohlavého vylíhlo 4. května 2007 v ZOO Ostrava v nové voliéře supů, která byla dána do provozu v loňském roce. Supi mají díky nové expozici možnost hnízdit v imitaci přírodní skály, která se přibližuje jejich přirozenému hnízdnímu prostředí. Pokud se vše zdaří, jednalo by se o první přirozený odchov tohoto druhu v rámci českých zoologických zahrad. Počítá se, že mládě zůstane v zoo k sestavení dalšího chovného páru. V budoucnu se hodlá ostravská zoo zapojit do repatriačního programu, jehož cílem je posílení divoké populace supů bělohlavých v Evropě o jedince odchované v lidské péči.
Mojmír Vlašín