Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Devonské moře na Hané


Ivo Machar, č. 5/2007, s. 26

„Hanácký Mont Blanc“ - vrch Kosíř (422 m n.m.), jehož zalesněný táhlý hřbet je krajinnou dominantou ploché hanácké roviny kolem Olomouce, chrání stejnojmenný přírodní park. S krajinou a přírodou Kosíře se může každý zájemce seznámit na trase naučné stezky, která začíná u zámeckého parku v Čechách pod Kosířem.

Na jihovýchodním úpatí Kosíře se nachází světově známá paleontologická lokalita tzv. čelechovického devonu. Devonské vápence z Čelechovic na Hané jsou řazeny k tzv. mělkovodnímu vápencovému vývoji devonu. Paleontologické nálezy zahrnují zástupce všech prvohorních živočišných kmenů. K nejdůležitějším zkamenělinám zde patří deskovití, hlízovití a větvičkovití tabulární koráli, rugosní koráli, bochníkovité i korovité trsy stromatopor, kolonie mechovek, drobné schránky ramenonožců a zbytky lilijic (ramena, stonky a vzácně i kalichy). Velmi hojné jsou drobné schránky korýšů - ostrakodů. Typickou zkamenělinou zdejší lokality je kornoutovitý korál, připomínající pantoflíček (Calceola sandalina), který byl proti vnikání kalu na mořském dně zabezpečen zvláštním víčkem. Významnou součástí společenstva mořského dna byli trilobiti.

Maximum devonských zkamenělin je dnes soustředěno do tzv. červených vrstev, což jsou jemnozrnné, bituminózní vápence s vložkami červenofialových slínovců. Příčinu neobvyklé kumulace devonské fauny v červených vrstvách lze zřejmě hledat ve velmi příznivých životních podmínkách, jaké existovaly v mělkém a teplém moři. Korálové útesy zde vytvářely druhově velmi bohatý mořský biotop, jaký nemá v moravském paleozoiku obdoby.

Z řady mnoha drobných i větších bývalých vápencových lomů a lůmků na úpatí Kosíře se u Čelechovic dodnes zachovaly jen dva velké lomy, vyhlášené jako Národní přírodní památky: Státní lom a Růžičkův lom. Sběr zkamenělin v lomech, které jsou chráněným územím, je samozřejmě zakázán. Přesto v současné době existuje mimořádná příležitost k poznání čelechovického devonu zblízka: výběr zkamenělin z paleontologických sbírek Muzea Prostějovska prezentuje výstava „Život devonského moře na Kosíři“ na katedře biologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v Purkrabské ulici. Výstavu připravila dr. V. Jašková ve spolupráci s pracovníky katedry biologie a je zájemcům o paleontologii volně přístupná v pracovní době pedagogické fakulty až do června 2007.

Ivo Machar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu