Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Devonské moře na Hané


Ivo Machar, č. 5/2007, s. 26

„Hanácký Mont Blanc“ - vrch Kosíř (422 m n.m.), jehož zalesněný táhlý hřbet je krajinnou dominantou ploché hanácké roviny kolem Olomouce, chrání stejnojmenný přírodní park. S krajinou a přírodou Kosíře se může každý zájemce seznámit na trase naučné stezky, která začíná u zámeckého parku v Čechách pod Kosířem.

Na jihovýchodním úpatí Kosíře se nachází světově známá paleontologická lokalita tzv. čelechovického devonu. Devonské vápence z Čelechovic na Hané jsou řazeny k tzv. mělkovodnímu vápencovému vývoji devonu. Paleontologické nálezy zahrnují zástupce všech prvohorních živočišných kmenů. K nejdůležitějším zkamenělinám zde patří deskovití, hlízovití a větvičkovití tabulární koráli, rugosní koráli, bochníkovité i korovité trsy stromatopor, kolonie mechovek, drobné schránky ramenonožců a zbytky lilijic (ramena, stonky a vzácně i kalichy). Velmi hojné jsou drobné schránky korýšů - ostrakodů. Typickou zkamenělinou zdejší lokality je kornoutovitý korál, připomínající pantoflíček (Calceola sandalina), který byl proti vnikání kalu na mořském dně zabezpečen zvláštním víčkem. Významnou součástí společenstva mořského dna byli trilobiti.

Maximum devonských zkamenělin je dnes soustředěno do tzv. červených vrstev, což jsou jemnozrnné, bituminózní vápence s vložkami červenofialových slínovců. Příčinu neobvyklé kumulace devonské fauny v červených vrstvách lze zřejmě hledat ve velmi příznivých životních podmínkách, jaké existovaly v mělkém a teplém moři. Korálové útesy zde vytvářely druhově velmi bohatý mořský biotop, jaký nemá v moravském paleozoiku obdoby.

Z řady mnoha drobných i větších bývalých vápencových lomů a lůmků na úpatí Kosíře se u Čelechovic dodnes zachovaly jen dva velké lomy, vyhlášené jako Národní přírodní památky: Státní lom a Růžičkův lom. Sběr zkamenělin v lomech, které jsou chráněným územím, je samozřejmě zakázán. Přesto v současné době existuje mimořádná příležitost k poznání čelechovického devonu zblízka: výběr zkamenělin z paleontologických sbírek Muzea Prostějovska prezentuje výstava „Život devonského moře na Kosíři“ na katedře biologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v Purkrabské ulici. Výstavu připravila dr. V. Jašková ve spolupráci s pracovníky katedry biologie a je zájemcům o paleontologii volně přístupná v pracovní době pedagogické fakulty až do června 2007.

Ivo Machar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu