Tato část biokoridoru v Záblatí byla založena pod nadzemním elektrickým vedením, takže bude vyžadovat pravidelnou péči, aby porost nepřekročil povolenou výšku, protože jinak by mohl být majitelem elektrického vedení odstraněn. Dalším nedostatkem je, že se jedná o monokulturní porost hlohu

Další ze způsobů ochrany výsadeb před zvěří – oplocenka. Pokud je ale pletivo na zemi, nemá žádný význam. V této oplocence zdárně prosperují pouze trnky a hlohy, ostatní druhy jsou poškozeny a nemají velké šance na přežití

Kůly mají svůj nesporný význam, ale pouze po určitou dobu. Pokud je kůl příliš blízko nebo není včas odstraněn, poškozuje kmen a větve. Takto poškozené stromy jsou často napadány houbovými chorobami a hynou

Vysazené sazenice je nutné chránit před zvěří. U odrostků v řídkém sponu se obvykle používá individuální ochrana. Tu je však nutné pravidelně kontrolovat, neboť dochází k prorůstání větví chráničem nebo k jejich deformaci. Chrániče, které se samy nerozloží, je nutné včas odstranit, jinak dojde k zaškrcení kmínku

Ukázka použití nevhodných druhů v prvku ÚSES. Je vcelku jedno, zda byl netvařec (Amorpha froticosa) vysazen záměrně nebo nedopatřením. Díky své kořenové výmladnosti se postupně šíří. V současné době jsou výmladky v biocentru Tuřany ve vzdálenosti cca 4 m od vysazeného jedince Všechna fota Boleslav Jelínek

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Problémy při realizaci ÚSES


Boleslav Jelínek, č. 6/2007, s. 5-7
V biokoridoru v Záblatí měly být podle projektu vysazeny sazenice vysoké 40–60 cm ve sponu 1 × 1 m. Namísto toho byly použity odrostky ve sponu 4 × 4 m. Ke kotvení byly použity krátké kůly, navíc nebyly vysazené stromy ke kůlům dostatečně přivázány.
V biokoridoru v Záblatí měly být podle projektu vysazeny sazenice vysoké 40–60 cm ve sponu 1 × 1 m. Namísto toho byly použity odrostky ve sponu 4 × 4 m. Ke kotvení byly použity krátké kůly, navíc nebyly vysazené stromy ke kůlům dostatečně přivázány. Všechna fota Boleslav Jelínek

Usazení územních systémů ekologické stability do zákona o ochraně přírody a krajiny bylo impulsem ke zpracování generelů, případně dalších dokumentací ÚSES, a jejich následnému zapracování do územně plánovacích dokumentací a komplexních pozemkových úprav. Logickým vyústěním celého procesu byly vlastní realizace vymezených prvků ÚSES. Na ty bych se rád soustředil a na příkladu několika prvků ÚSES poukázal na časté nedostatky, které realizace provázejí.

Vše začíná projektem

Začněme od začátku, v tomto případě tedy od projektu. Ten by měl předcházet každé realizaci a měl by řešit vše potřebné (druhovou skladbu, prostorové uspořádání, vazby na ostatní prvky ÚSES, ochranná pásma, následnou péči apod.). Zkušenosti jsou ovšem takové, že realizace jsou často prováděny bez projektu a autorský dozor fakticky neexistuje. Výsledek realizace je tak do značné míry závislý na realizační firmě a její serióznosti. Často se tak stane, že prvek ÚSES je založen za použití nevhodného sadebního materiálu (nevhodné druhy, velikost), ve špatném sponu a někdy i v ochranném pásmu inženýrských sítí.

Následná péče

V praxi se ukazuje, že péče v letech po výsadbě je často zanedbána. Stává se, že uhynulé sazenice nejsou nahrazeny novými, je zanedbána ochrana proti zvěři apod. Prvek ÚSES tak po několika letech připomíná neudržovanou louku s rozptýleně rostoucími dřevinami, které jsou navíc pravidelným okusem udržovány ve formě zákrsků.

Dalším důsledkem nevylepšovaných výsadeb jsou téměř monokulturní porosty, a to i přes to, že při výsadbě bylo použito několik druhů. Většina vysazovaných druhů bez potřebné péče nepřežije nebo je zlikvidována zvěří.

Pokud je povýsadbová péče vůbec prováděna, pak trvá 3-5 let. To je příliš krátká doba. Pokud je ukončena péče dříve, než dojde k zapojení porostu, a prvky ÚSES jsou ponechány bez potřebné péče, mohou se na tyto plochy šířit nežádoucí agresivní druhy z okolí (javor jasanolistý, akát apod.), případně druhy, které zde byly vysazeny (netvařec).

Ochrana sazenic

Oplocení není udržováno v náležitém stavu, takže zvěři nic nebrání v přístupu na plochu. Mnohem horší je situace u neoplocených výsadeb, kde by měla být prováděna individuální ochrana.

Několik konkrétních příkladů viz na připojených fotografiích s popisky.


Ing. Boleslav Jelínek - autorizovaný projektant ÚSES ve firmě AGERIS, s.r.o., Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu