Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Zachránci, či nevědomí ničitelé?


Karel Hudec, č. 6/2007, s. 28

V brněnské Rovnosti byl 1. 10. 2007 pod tímto titulem otištěn příspěvek Kamila Peslara z Kladerub nad Oslavou. Příspěvek by si zasloužil přetisknout zde celý a doslova. Jeho souhrn je asi ten: Ochránci přírody ochranou škůdců - špačků, sojek a kun - způsobili jejich přemnožení. „Narušili tak ochranu užitečného ptactva a dopouští se trestného činu.“ V článku jsou i další invektivy vůči ochráncům přírody, nalezneme zde i tvrzení, že „ten, kdo zahubil mořského orla, jistě tento čin neudělal z touhy zabít. Udělal to jistě proto, že má svůj kraj rád takový, jaký je. Nechtěl, aby orel napadal husy při vyvádění housat nebo při pelichání, kdy husa nelétá“. „Nepotřebujeme naši přírodu obohacovat o nové druhy, jako je kormorán nebo mořský orel.“ Nehledě na mnohé nelogičnosti emocionálního textu, podobný postoj asi vyjadřuje mínění části veřejnosti. Redakce doplnila článek podtitulem „Ochránci přírody se starají o přírodu naší planety. Jak tomu doopravdy je? Dnešní úvaha pana Peslara je velmi zajímavá“.

V každém případě článek znovu upozorňuje na jeden z problémů druhové ochrany přírody diskutovaný již od doby vzniku snah o ochranu přírody - zda chránit všechny druhy stejně, nebo zda chránit jen druhy „užitečné“, a „škůdce“ likvidovat. Nejde přitom jen o diskusi o kategoriích dnes již oficiálně nepoužívaných, ale spíše o stále se vynořující diskusi o zásadách: zda a do jaké míry povolit rybářům likvidaci kormoránů nebo interně - jak řešit otázku existence chráněného predátora, který likviduje kriticky ohrožený druh či pokusy o reintrodukci. Možná by to stálo za novou diskusi.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu