Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Proč o kopytnících?


Jan Zejda, č. 1/2017, s. 1

Početní stavy většiny divoce žijících kopytníků jsou na našem území (ovšem nejen u nás) vysoké. Mezi lidmi putují historky o tom, jak v Berlíně po parcích přebíhají skupinky černé zvěře (v myslivecké mluvě se tak nazývá prase divoké), jak občas nějaký kus vrazí bezostyšně do potravinářského obchodu, na internetu jsou k vidění mnohočetné řady tohoto druhu křižující v lesním úseku silnici (prý se tak stalo poblíž Břeclavi). Množství lovné zvěře je zde doloženo ve více příspěvcích, včetně grafů a map. Na druhé straně se skupina nadšenců snaží na sofistikovaném základě využít pestré prostředí bývalých vojenských újezdů k tomu, aby oborovým či polovolným chovem navrátili do našich zemí po stoletích zubra a dokonce také podobu dávno vyhynulého pratura či dokonce i divokého koně.

Vedle toho ovšem mají čtenáři našeho časopisu z čísla 3/2016 zasvěcené informace o obrovském a neodkladném úkolu, jaký se snaží naši lesníci plnit již po několik desítek let, totiž přeměnit labilní a rozsáhlé smrkové monokultury na porosty smíšené, s postupně stoupajícím podílem listnatých dřevin.

Obsahy obou úvodních odstavců spolu pramálo souznějí. Populace domácích sudokopytníků, „obohacené“ v minulých dvou stoletích o druhy introdukované, působí v lesích nemalé škody, především na výsadbách listnáčů. Mimo les, tedy v zemědělské krajině, obrovské lány několika málo plodin, na čele s řepkou olejkou, činí tuto část naší krajiny, ve vztahu ke zvěři, opět předmětem problémů. Zvěř působí škody, protože má zúženou nabídku potravních zdrojů, nedostatek přírodní bylinné zeleně a okusových dřevin, pramálo dostupných zdrojů vody a přechodů přes stále hustší a více frekventované komunikace.

O tom všem se snažili autoři následujících článků přinést několik informací z vlastních poznatků, tedy většinou na základě výsledků víceletého vědeckého bádání. Ty jsou doplněny několika citověji zabarvenými osobními vzpomínkami na srnce, jeleny, muflony, losy a další druhy, ke kterým si za léta výzkumu vytvořili osobní vztah. Vztah člověka k našim jelenům a srnkám nacházel již odedávna svůj výraz i ve slovesném a zvláště ve výtvarném umění. I o tom najde čtenář poučenou a zajímavou stať.

Jan Zejda

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu