Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Proč o kopytnících?


Jan Zejda, č. 1/2017, s. 1

Početní stavy většiny divoce žijících kopytníků jsou na našem území (ovšem nejen u nás) vysoké. Mezi lidmi putují historky o tom, jak v Berlíně po parcích přebíhají skupinky černé zvěře (v myslivecké mluvě se tak nazývá prase divoké), jak občas nějaký kus vrazí bezostyšně do potravinářského obchodu, na internetu jsou k vidění mnohočetné řady tohoto druhu křižující v lesním úseku silnici (prý se tak stalo poblíž Břeclavi). Množství lovné zvěře je zde doloženo ve více příspěvcích, včetně grafů a map. Na druhé straně se skupina nadšenců snaží na sofistikovaném základě využít pestré prostředí bývalých vojenských újezdů k tomu, aby oborovým či polovolným chovem navrátili do našich zemí po stoletích zubra a dokonce také podobu dávno vyhynulého pratura či dokonce i divokého koně.

Vedle toho ovšem mají čtenáři našeho časopisu z čísla 3/2016 zasvěcené informace o obrovském a neodkladném úkolu, jaký se snaží naši lesníci plnit již po několik desítek let, totiž přeměnit labilní a rozsáhlé smrkové monokultury na porosty smíšené, s postupně stoupajícím podílem listnatých dřevin.

Obsahy obou úvodních odstavců spolu pramálo souznějí. Populace domácích sudokopytníků, „obohacené“ v minulých dvou stoletích o druhy introdukované, působí v lesích nemalé škody, především na výsadbách listnáčů. Mimo les, tedy v zemědělské krajině, obrovské lány několika málo plodin, na čele s řepkou olejkou, činí tuto část naší krajiny, ve vztahu ke zvěři, opět předmětem problémů. Zvěř působí škody, protože má zúženou nabídku potravních zdrojů, nedostatek přírodní bylinné zeleně a okusových dřevin, pramálo dostupných zdrojů vody a přechodů přes stále hustší a více frekventované komunikace.

O tom všem se snažili autoři následujících článků přinést několik informací z vlastních poznatků, tedy většinou na základě výsledků víceletého vědeckého bádání. Ty jsou doplněny několika citověji zabarvenými osobními vzpomínkami na srnce, jeleny, muflony, losy a další druhy, ke kterým si za léta výzkumu vytvořili osobní vztah. Vztah člověka k našim jelenům a srnkám nacházel již odedávna svůj výraz i ve slovesném a zvláště ve výtvarném umění. I o tom najde čtenář poučenou a zajímavou stať.

Jan Zejda

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu