Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Brněnský strom roku má světový primát?


Petr Maděra, č. 1/2006, s. 24-25

Pro rok 2005 byla brněnským stromem roku vyhlášena vrba bílá (Salix alba L.) místně zvaná Kiliánova vrba, rostoucí na soukromém pozemku v Bosonohách. Díky rozměrům se jedná o úctyhodný strom; posuďte sami: 815 cm v obvodu v prsní výši tuto vrbu činí největším známým stromem Brna. Strom je na pohled velmi vitální, vysoký okolo 25 m s mohutnou korunou tvořenou dvěma hlavními kmeny. Druhá největší brněnská vrba roste v areálu Riviéry, je to však velmi rozdílný jedinec. V obvodu v prsní výši měří 778 cm, kmen je pouhou skořepinou, centrální dutina je silně vyhni1á, koruna je košatá, tvořená zmlazenými větvemi po silném omlazovacím řezu.

Vrba bílá je nesmírně zajímavý, ale také krásný strom. Kouzlo mají nejenom přirozeně rostoucí stromy s mírně převislými dlouhými větvemi porostlými stříbřitými listy, ale i ty člověkem ořezávané. A existuje také řada okrasných kultivarů. Druh vyniká výtečnou výmladností kdekoliv na kmeni a na pařezu, proto se dřív vrby soustavně seřezávaly na "hlavy", proutí se používalo ke košíkářským účelům i jako krmivo pro dobytek. Hlavaté vrby se tak staly jedním z nejpopulárnějších stromů naší krajiny, které si díky malíři Ladovi dnes vybavujeme vždy s vodníkem sedícím v koruně. Ovšem na jižní Moravě si při jarních záplavách ve skutečnosti na hlavatých vrbách stavěly svá hnízda husy.

Kořenový systém je rozvinut daleko od kmene a dřevinu upevňuje i v rozbředlém půdním materiálu. Roste-li vrba u břehu, prorůstají její kořeny i přímo do vody, pozitivně ovlivňují proudění v řece, výtečně tak zpevňují břehy a vytvářejí biotop pro řadu vodních organismů. Vrby snesou dlouhotrvající záplavy během vegetační doby (v literatuře se uvádí 300 dní), během monitoringu zaplavených vrbových porostů ve střední novomlýnské nádrži jsme zjistili, že některé vrby přežily i tříleté zaplavení!

Vrba bílá je dvoudomá dřevina, kvete vzpřímenými jehnědami hned po rašení listů koncem dubna a v květnu. Květy jsou výbornou časnou včelí pastvou, neboť obsahují nektariové žlázky. Plody - tobolky dozrávají asi po 5 týdnech. Drobná ochmýřená semena vítr snadno zavane na velké vzdálenosti, za vhodných podmínek vyklíčí během půl dne. Fenologie kvetení a zejména zrání plodů je velmi přesně evolučně naprogramovaná do období po ukončení jarních záplav z tajícího sněhu. Semena padají na čerstvě obnažené náplavy prosté konkurence jiných rostlin a rychle klíčí. Protože semena mají velmi krátkou klíčivost, vyvinula vrba zajímavou adaptaci pro zvýšení šance uchycení a vyklíčení semene. Semena spadlá do vody totiž okamžitě klíčí a semenáček vydrží plavat na hladině nebo i pod ní několik desítek dnů, než je vyvržen na břeh. Na vlhkém substrátu začíná okamžitě růst. Jako pionýrský a silně světlomilný druh vrba v mládí roste velmi rychle, v prvních 10 letech dosahuje průměrný výškový přírůst 1-2 m!

Vysoké populační hustoty raných sukcesních stadií (180-350 tisíc semenáčků na hektar) v kombinaci s vysokou růstovou rychlostí činí z vrbových porostů nejproduktivnější ekosystémy střední Evropy, které v 7 letech dosahují až 450 m3.ha-1 zásoby dendromasy, což odpovídá více než 220 t sušiny biomasy na hektar. Vrbové roztroušeně pórovité dřevo je stejně kvalitní nebo lepší než topolové, používá se k výrobě dýh, dřevovláknitých desek a pro papírenský průmysl. Z kůry se dobývalo tříslo a salicin pro farmaceutický průmysl. Dnes vrbovou kůru zcela vytlačily syntetické sloučeniny.

Vrba bílá se vyskytuje v lužních lesích teplejších oblastí. Je součástí tzv. měkkého luhu v těsné blízkosti dolních toků řek zároveň s topoly a olší lepkavou. V jižní Evropě vytváří tzv. galeriové lesy podél vodních toků. Areál má eurasijský, zasahuje přes stepní oblasti na východě až do Střední Asie. U nás se vrba bílá vyskytuje přirozeně v úzkém pruhu těsně kolem břehů vod, podél toků vystupuje do 400-550 m n.m. Na Pohansku jižně od Břeclavi roste vrba bílá s obvodem kmene 527 cm, několik mohutných exemplářů bylo nalezeno v povodí Odry, přímo v CHKO Poodří vrba s obvodem 720 cm, na 61. až 63. km Opavy dvě vrby s obvodem přes 700 cm, u Křivého potoka exemplář s 655 cm a na břehu Lubiny jedinec s 650 cm. V Anglii mají změřenu jako nejobjemnější vrbu bílou strom s obvodem kmene 738 cm, v Belgii ještě o dva cm větší. Srovnáním brněnského stromu roku s dostupnými údaji z jiných koutů republiky i ze světa tedy zjišťujeme, že se nejedná jenom o největší strom města, ale také o největší známý exemplář svého druhu v České republice i ve světě! Najdete-li někde větší, dejte mi vědět!

Petr Maděra

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu