Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Natura 2000 na vsi (objektivní kritika divadelního představení)


Vlastimil Kostkan, č. 1/2006, s. 26-27

Jako koordinátor před krátkým časem úspěšně uzavřeného projektu PHARE "Implementace Natury 2000 v ČR", který byl zaměřen na management v územích soustavy Natura 2000 v České republice, jsem byl pozván na premiéru divadelního dramatu "Natura na vsi aneb Citlivá dramatizace zápisu zasedání zastupitelstva obce Habrůvka sto let po odchodu bratří Mrštíků". Drama vzešlo z pera známého ekologického aktivisty Mojmíra Vlašína a bylo nastudováno v podání Akademické Insitní Divadelní Společnosti (A.I.D.S.). Světová premiéra hry se konala dne 26. listopadu 2005 v Divadle Husa na provázku v Brně.

S přemírou rozpaků jsem odjížděl na premiéru tohoto představení. Obával jsem se černobílého pohledu autorů na složitou problematiku, kterou členské země EU řeší již více než deset let, a to často bezúspěšně. Obával jsem se schematických a prvoplánových řešení úkolů, které v sobě skrývají řadu po generace neřešených křivd a problémů, svazujících ruce samosprávám obcí nejen u nás, ale i v celé řadě evropských zemí. Obával jsem se zjednodušeného pohledu občanů země, která léta trpěla nadvládou jedné strany a ideologie, na komplexní a mnohovrstevný problém ochrany přírody, který smývá rozdíly mezi ideologiemi, náboženským vyznáním i problémy s obnoveným vlastnictvím půdy v jedné z mnoha moravských vísek. Obával jsem se i osobních ambicí některých členů autorského kolektivu v předvolebním období... Obával jsem se však zbytečně!

Divadelní představení rychle smylo všechny obavy a přes mé snahy zůstat jen nestranným pozorovatelem a kritikem mě rychle vtáhlo do dynamického děje! Jak často jsem při sledování dramatu zapomínal, že jsem na divadelním představení a nikoliv v realitě jednání vedoucího k zajištění ochrany celoevropsky významných společenstev a druhů! Divadelní hra Mojmíra Vlašína a kolektivu "Natura na vsi..." je pravdivým obrazem snahy české a moravské samosprávy naplnit představy vlády realizovat významný úkol české společnosti, který vyplývá ze vstupu ČR do EU, a přijmout podíl zodpovědnosti na ochraně evropské přírody! Ze scénáře, režijního ztvárnění i nasazení neherců (dále jen herců) souboru A.I.D.S. čiší osobní zkušenosti autora hry, scenáristy, režiséra i herců z dlouhé řady jednání, které absolvovali při přípravách evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v celé České republice.

Drama podává barvitý a plastický pohled na rozpolcenost zastupitelstva obce, které se snaží přes veškerá rizika plynoucí z nezájmu (nebo dokonce odporu) některých nepoučených voličů prosadit nyní i v dalším volebním období společensky a celoevropsky významný zájem.

Drama vyzdvihuje nelehkou roli pana Rozšafného, starosty obce Habrůvka, který musí svým spoluobčanům vysvětlit tolik složitých úkolů, které leží před evropským společenstvím a za které má on zodpovědnost před svými voliči! Až alegoricky působí hraná snaha starosty přesunout evropsky významnou lokalitu na sousední katastr. Na první pohled se může zdát, že se starosta snaží zbavit závazku své obce a zodpovědnost přesunout sousedům. Ve skutečnosti tím dává jasně najevo, jaký význam má přítomnost evropsky významných biotopů a druhů právě na území Habrůvky a jak tento historický fakt nelze změnit! V celé hrubé nahotě se ukazuje, jak zdevastované prostředí rodí tragédii vesnického společenství sousední obce, která sklízí kruté dědictví svých předků - krajinu přeměněnou na lány kukuřice a tuny dřeva produkující lesy. Krajinu, která nepřiláká turistu dychtícího spatřit nespoutaná divoká zvířata a vdechovat omamnou vůni kriticky ohrožených druhů rostlin na evropsky významném stanovišti. Obec čeká jen sklizeň a těžba, práce v zapomenutí společnosti, bez radosti ze života. Za jeden z vrcholů dramatu považuji okamžik, kdy se ideologie všech účastníků dramatu protíná v jednom společném bodě:

Bedřich Vypera, nezávislý představitel nezávislé nevládní organizace předkládá požadavek Evropské komise nezhoršit stav evropsky významného stanoviště. Po napjaté odmlce jej jako první podpoří zastupitelka Strany zelených argumentem "trvalé udržitelnosti", který po krátké meditaci podporuje duchovní Králíček prohlášením "... na věky věků, amen". Na první pohled poněkud přehnaná karikatura duchovního za sebou skrývá neotomistický směr současného kléru, který chápe zodpovědnost církve za zachování přírody - a to zodpovědnost před farníky, Bohem i Bruselem. Po typické odmlce, ve které hledá výhody a provize pro pracující lid, mu přitakává i představitel levice Hloubal slovy "... na věčné časy a nikdy jinak". K jednání se vyjadřuje souhlasně i veřejnost prostřednictvím moudrého pana Jouzy: "... tož tak!" Starosta obce se v té chvíli projeví jako moudrý politik a daný bod jednání považuje za projednaný.

Napětí opadá, aktéři si symbolicky připíjejí na úspěch dosaženého konsenzu, divákům dává autor malou chvilku na oddech ze strhujícího dramatu. Ne však na dlouho! Mimořádným okamžikem je zvuk vrtulníku, kterým přilétá hejtman Rujánek. Kdo snad do této chvíle spal, je v tomto okamžiku vyrušen a sleduje s pohnutím, jak nejvyšší představitel zemského úřadu vstupuje do děje a nezištně pomáhá starostovi v jeho těžké práci. Využívá svých politických zkušeností, upřesňuje terminologii, stojí na straně obce a ukazuje, jak její zájmy jsou součástí celoevropského snažení. Vyzdvihuje roli nevládní organizace v procesu a vysvětluje trpělivě, jaký ekonomický význam bude "mít přijetí Natury 2000 pro obec a zejména pro majitele pozemků. I zchudlý hrabě Eigenbrotler ztrácí nedůvěru a rychle si spočítá, že ani nevolnictví a robota nevynášela jeho předkům tolik, kolik pro své zanedbané a po generace netěžené lesy může získat ze strukturálních fondů. Mění názor a staví se na stranu veřejného prospěchu. V tomto bodě hra překračuje problematiku ochrany přírody a ukazuje, že Evropská unie poskytuje prostor skutečně všem; pracujícím občanům i po staletí odsuzované šlechtě. Kdo chce, ať na své půdě pracuje. Kdo pracovat nechce, ať žádá o dotační tituly! V obraze se skrývá občanský princip demokratické evropské společnosti: "Každý podle svých možností, každému podle jeho zásluh."

Hra však pokračuje! Dosažený úspěch ještě není vyvrcholením hry. Mezi aktéry se vkrádá nejistota, zda se Habrůvka skutečně bude moci pyšnit evropsky významnou lokalitou a drama vrcholí v okamžiku, kdy messenger přináší do malé vísky rozhodnutí nejvyšších představitelů Evropské komise. Autor graduje napětí - zastavuje herce - a nechává divákům na rozhodnutí, zda z Evropské komise přichází skutečně toužebně očekávané potvrzení významu obecního majetku, nebo zda bude obec odsouzena k živoření mezi stovkami jiných, nezajímavých území a třešinku na dortu ochrany přírody slízne starosta sousední obce. Diváci, strženi dějem, přistupují na pravidla reality show předhozené jim autory a osvobozují starostu a obecní zastupitelstvo ze spárů nejistoty a obav o budoucnost spoluobčanů. Rozhodují ve prospěch obecního a evropského zájmu a ve strhujícím finiši starosta může předčítat spoluobčanům potvrzující rozhodnutí komise, že jejich obci se dostalo té cti a podstatná část obecních pozemků se stává součástí soustavy Natura 2000. Starosta i zastupitelé, s dlouho očekávaným ulehčením po dlouhých týdnech práce i nejistoty v očekávání konečného rozhodnutí, odcházejí do svých domovů potěšit své rodiny a občané jim tleskají. Rovněž výsledky příštích voleb v obci Habrůvka jsou v této chvíli více než jasné - zvítězí ti, kteří podpořili zájmy občanů a vynesli obec na úroveň řady dalších, dnes již můžeme bez nadsázky říci "evropských", vesnic. Bratři Mrštíkové mohou být na svou virtuální obec Habrůvka hrdi!

Hra ovšem nemá jen samá pozitiva a klady. Hlavní autor hry a režisér v jedné osobě se bohužel nevyhnul sebestředné snaze upozornit na "skvěle" informované nevládní ekologické organizace, jejichž členové se snaží prosadit se do pozic rádců a jediných soudců. Sám sebe, ústy několika spoluhráčů, nazývá "expertem" na danou problematiku. Odpusťme mu tento malý poklesek, který si na mnohých místech dramatu vynahradil dokonalým vyjádřením zodpovědnosti všech složek venkovské veřejnosti za své okolí a přírodu. Postavy hry, bez ohledu na vyznání a politickou příslušnost, postupně vyjadřují své pochopení významu, jehož se jejich obci dostalo na nejvyšších místech evropské integrované společnosti.

Nemohu si však odpustit ještě jednu výtku na závěr své kritiky. Produkce opomněla na premiéru hry přizvat pozorovatele Evropské komise, čímž zmařila jedinečnou příležitost přispět k urychlení procesu evropské integrace. Jsem přesvědčen o tom, že si originální divadelní drama získá podporu odpovědných orgánů EU, které vypíší v rámci některého z dotačních titulů grantový úkol zaměřený na překlad divadelní hry do jazyků nejen všech členských, ale i čekatelských zemí EU a podpoří její nastudování v režijních úpravách odpovídajících realitě každé jednotlivé členské (a čekatelské) země. Jedná se o ojedinělou příležitost jak urychlit v řadě zemí pokulhávající proces implementace Natury 2000. Moravská víska Habrůvka je vzorem, který může celé Evropě ukázat, jaké know-how a čerstvý vítr přinesl vstup České republiky do Evropské unie.

Vlastimil Kostkan


RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D. - koordinátor projektu "Implementace Natury 2000 v ČR" ve výslužbě

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu