Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Wachau představuje 36 kilometrů dlouhou část údolí Dunaje, která se rozkládá mezi obcemi Kremže a Melk. Údolí Wachau je chráněno jako světové přírodní dědictví a dostalo také Evropský diplom pro chráněná území. Předmětem ochrany jsou zdejší suché trávníky, přírodě blízké lesní porosty i samotný tok Dunaje se svými pobřežními společenstvy. V širším krajinářském smyslu zde spadá pod ochranu i tradiční způsob hospodaření a historické kulturní památky. Na strmých svazích se po stovky let pěstují speciální odrůdy vinné révy, které zde, na nejjižnějších výběžcích českého masivu dávají sice nevysokou, ale kvalitou unikátní úrodu.
Šestnáct obcí tohoto regionu vytvořilo již v roce 1972) sdružení Arbeitskrais Wachau, které má bohatou historii. Podařilo se jim zabránit stavbě vodní elektrárny na Dunaji a také usměrnit tranzitní dopravu v regionu. V současné době se věnují ochraně území budoucí soustavy Natura 2000. Na péči o tato území mají několik projektů, placených částečně z EU (LIFE Nature, LEADER +). Projekt Apollo se netýká lunárního modulu a dobývání vesmíru, ale záchrany a reintrodukce jasoně červenookého, který zde byl ještě v sedmdesátých letech minulého století celkem běžný. Mimo to zde běží projekty zabývající se obnovením tradiční tyčkové kultury pěstování vína na hlavách bez vedení a pěstování meruněk (krajový výraz - Marillen), kdysi typických pro tento region.
Informovanost obyvatelstva o projektech je vysoká, což bylo experimentálně ověřeno kontrolním pohovorem s majitelem vinařství (tzv. Heurige) asi ve dvě hodiny ráno. Nejenže dovedl jednotlivé projekty vyjmenovat, ale znal i jejich smysl. Zajímavé.
Pavel Klvač, Mojmír Vlašín