|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Kiliánova vrba v Bosonohách, která byla vyhlášena brněnským Stromem roku 2005 (viz Veronica 1/2006), patří mezi největší stromy svého druhu v Evropě, co do obvodu (815 cm) ji však přinejmenším dvě vrby překonávají. Vrba bílá u estonského města Rasina dosahuje obvodu 10,8 metru. Má zcela jiný růstový tvar s nízkým kmenem, který se v malé výšce nad zemí rozděluje na několik hlavních větví. Koruna dosahuje do výše 23 metrů. Z počátku 20. století jsou z této oblasti zprávy o vrbě, která měřila v obvodu dokonce 12 metrů. V polském Nowym Dworze u Moragu roste vrba s obvodem kmene 840 cm a výškou 20 metrů. Několik dalších stromů se svými rozměry brněnskému blíží: vrba v Sulechówě v Polsku má udávaný obvod 800 cm, ve Slovinsku 780 cm, v německém Kirchhainu 773 cm. Porovnávat tato čísla může být vzhledem k velmi rychlému růstu ošidné, vždyť sama Kiliánova vrba za poslední tři roky zvětšila obvod svého kmene o 25 cm. Je pravděpodobné, že v širokém evropském areálu výskytu vrby bílé existují další neevidované velké stromy, které jsou s uvedenými jedinci srovnatelné. Oproti jiným druhům dřevin, které dorůstají mohutných rozměrů, je krátkověkým vrbám věnována menší pozornost, například v seznamu památných stromů ČR je jich uvedeno jen osm a ty největší v něm chybí. Je to jistě škoda, vždyť vrby jsou krásné stromy, které se významně podílejí na vzhledu krajiny.
František Kala