Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Velké vrby Evropy


František Kala, č. 2/2006, s. 25

Kiliánova vrba v Bosonohách, která byla vyhlášena brněnským Stromem roku 2005 (viz Veronica 1/2006), patří mezi největší stromy svého druhu v Evropě, co do obvodu (815 cm) ji však přinejmenším dvě vrby překonávají. Vrba bílá u estonského města Rasina dosahuje obvodu 10,8 metru. Má zcela jiný růstový tvar s nízkým kmenem, který se v malé výšce nad zemí rozděluje na několik hlavních větví. Koruna dosahuje do výše 23 metrů. Z počátku 20. století jsou z této oblasti zprávy o vrbě, která měřila v obvodu dokonce 12 metrů. V polském Nowym Dworze u Moragu roste vrba s obvodem kmene 840 cm a výškou 20 metrů. Několik dalších stromů se svými rozměry brněnskému blíží: vrba v Sulechówě v Polsku má udávaný obvod 800 cm, ve Slovinsku 780 cm, v německém Kirchhainu 773 cm. Porovnávat tato čísla může být vzhledem k velmi rychlému růstu ošidné, vždyť sama Kiliánova vrba za poslední tři roky zvětšila obvod svého kmene o 25 cm. Je pravděpodobné, že v širokém evropském areálu výskytu vrby bílé existují další neevidované velké stromy, které jsou s uvedenými jedinci srovnatelné. Oproti jiným druhům dřevin, které dorůstají mohutných rozměrů, je krátkověkým vrbám věnována menší pozornost, například v seznamu památných stromů ČR je jich uvedeno jen osm a ty největší v něm chybí. Je to jistě škoda, vždyť vrby jsou krásné stromy, které se významně podílejí na vzhledu krajiny.

František Kala

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu