Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Zase povodně? Ano zase...


Ivo Dostál, č. 3/2006, s. 20-21

Zdá se, bez ohledu na bezprostřední i globální příčiny, že začínáme platit účty za všechny přehmaty, omyly a podrazy, kterých se lidé na přírodě dopouštěli a dopouštějí. A je stále zřetelnější, že lidstvo je stále bezmocnější vůči různým přírodním jevům, které jsou sice rozumově předvídatelné, ale stále méně reálně zvládnutelné. Více a více se ukazuje, že nejsme pány přírody, ale jen a pouze její součástí. V neposlední řadě už ani nezáleží kde, kdy a kdo co udělal nebo udělá, chybu platíme a budeme platit všichni a je už jedno, zda to bylo např. kácení tropických lesů, pěstování smrkových monokultur či to zastřeme rouškou globálního oteplování. Možná už jde o zřetězení dlouhodobých příčin, které jednotlivě měly jen malou váhu, ale nyní po čase společně ukazují svůj vliv. Prostě jedeme v tom všichni, sice máme zatím prostor k manévrování a namlouvání si různých teorií, ale to je jedno.

I letošní povodeň je poučná nejen pro nás odborníky, ale pro všechny. Ukázala, že pokud vodě nenecháme prostor, stejně si ho zabere sama. Ukázala, že ohrázování může být jen virtuální realitou, stejně jako že přehrady ani díky poměrně přesným předpovědím nemohou z různých důvodů přichystat dostatečný prostor, nebo že tento prostor nestačí pro velký objem povodňové vlny. Ukázala, že povodňové škody bez ohledu na velikost povodní rostou, v tom jsme se naučili s povodní žít. Ukázala také, když povodeň není dostatečně velká ve skutečnosti, tak ji lze navýšit alespoň virtuálně a nejlépe v přímém přenosu. Ukázala, že když se taková událost již přihodí, začne žít svým životem také bez ohledu na skutečnost. Ukázala, že každá záminka pro další technická opatření je dobrá, je-li vody málo, vyřeší její nedostatek přehrady, je-li vody hodně, také to vyřeší přehrady. Také ukázala, že nechtěný opětovný rozliv do volné krajiny mezi Znojmem a obcí Jevišovkou či Novosedly po obou stranách Dyje velmi odlehčil tlaku na novomlýnské nádrže, protože kdyby k tomu rozlivu nedošlo, bůhví jak by vypadala situace v oblasti pod Novými Mlýny (oblasti soutoku Moravy a Dyje je mi i tak upřímně líto), protože co do novomlýnských nádrží natékalo, to i odtékalo byť s nějakým zpožděním. Ale co bylo těch 658 m3/s kulminačního průtoku proti velikosti průtoků vyhodnocených v minulosti pro profil Dolní Věstonice (23.3. 1947 - 815 m3/s, 12.3.1941 - 820 m3/s, 21. 5. 1911 - 1 240 m3/s, 9. 4. 1900 - je uváděno asi 1 000 m3/s), přestože u posledních dvou uvedených nemusíme být zcela přesvědčeni, že jde o údaje zcela korektní.

Rozhodování o protipovodňových i povodňových situacích není jednoduché a už vůbec ne lehké a po bitvě bývá každý generálem. Ale musíme si uvědomit, že varianta letošní povodně byla z těch snadněji předvídatelných, kdy bylo plno sněhu a zásoby vody v něm byly s poměrnou přesností známy. Rovněž pokročilé datum ukazovalo, že takové množství sněhové vody neodejde bez problémů. Realita stejně předčila očekávání, ale v dobrém slova smyslu, protože oteplení nebylo tak prudké, přes noc se citelně ochlazovalo a ani srážky nebyly nijak výrazné. Naštěstí, protože to vše by bylo normální.

Poučení z letošní povodně by mohlo mimo jiné být, že zřetelně ukázala slabá místa i to, že je nutno už konečně se začít věnovat krajině a její schopnosti zadržovat vodu, která zvláště v posledních stoletích je stále více a rychleji snižována. Musí jít o trvalou celoplošnou péči od pramenných oblastí až po nížiny a nemá snad smysl ani všechna opatření vypočítávat, protože v každé rozumné učebnici to vše je nebo stačí použít selského rozumu, jak to krásně popsal Jean Giono ve své knize Muž, který sázel stromy. Jinak problémy s vodou nevyřeší ani znovu k životu oživených cca 250 u nás možných nových přehrad, ani kilometry nových hrází. Ono se vlastně ukazuje, že nevadí, že nejsme schopni udržet současný systém ohrázování toků řek tak, aby se někde neprotrhl (a je otázkou, zda to je vůbec reálné a zda protržení tam nebo onde není vlastně dobrodiním pro jiná území, která jsou tím vlastně zachráněna), nebo že nelze přehrady dostatečně vyprázdnit tak, aby bezpečně pojmuly přiteklou vodu. Sebemegalomanštější plán má šanci získat více podpory než ten seberozumnější. I kanál D-O-L bude potřebovat další ohrázování, další nadržení vody, další zabrání tolik potřebného prostoru pro rozlivy řeky, takže je reálnou šancí a příležitostí na umoření nebo praní tolik jinde potřebných peněz. Péče o retenční schopnost krajiny přesahuje nejen horizonty volebních období, ale i zájmy investorů a takoví mecenáši ani nejsou. Jak jsem psal již výše, platit budeme všichni, a pokud to bude jen v penězích, bude to ta lepší varianta.


Ing. Ivo Dostál - Český hydrometeorologický ústav, Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu