Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Jak je to se zásahy proti kůrovci


Mojmír Vlašín, č. 4/2006, s. 11

Autoři Grodzki W., Jakuš R., Lajzová E., Sitková Z., Mączka T., Škvarenina J. z polsko-slovenského týmu zkoumali účinky intenzivních zásahů oproti bezzásahovému režimu během kůrovcové kalamity v Tatrách v Polsku a na Slovensku (zdroj: Anals Forest Science 63 (1): 55-61, leden-únor 2006). Z hlediska letitého sporu na Šumavě, prezentovaného také na stránkách Veroniky, je dobré se podívat na závěry, které byly publikovány. Autoři uvádějí pět bodů, z nichž nejzajímavější je bod druhý a pátý:

(1) Přírodní faktory jako poloha, charakteristiky lesního porostu a počasí mají rozhodující význam v rozvoji kůrovcové kalamity ve starých smrkových porostech. Činnost člověka může být jednou z příčin předčasného rozpadu takovýchto lesů.

(2) I přes intenzivní aplikaci opatření proti hmyzu se úmrtnost stromů ve slovenské části lesní oblasti nijak významně nesnížila v porovnání s plochami v Polsku, kde tato opatření proti hmyzu neprobíhala. Klasické preventivní kácení spolu s intenzivním použitím padlých stromů jako lapačů vedlo ke vzrůstu přitažlivosti okrajů lesa pro kůrovce. Kůrovci tyto plochy obsadili stejně jako ty, kde nebyla žádná opatření prováděna.

(3) Příhodné klimatické podmínky (počasí) vedly k rapidnímu vzrůstu úmrtnosti stromů v obou částech zkoumané oblasti. Vzrůst úmrtnosti stromů byl intenzivnější ve slovenské části, ale toto mohlo být způsobeno změnou strategie ochrany v příslušné oblasti (zvýšené používání feromonů namísto kácení).

(4) V oblastech, kde nebyla prováděna žádná opatření, se atak projevil po stejnou dobu jako v lesích, kde byla prováděna opatření proti škodlivému hmyzu. Hlavní příčinou byl pravděpodobně účinek chladného a deštivého počasí na stromy a na kůrovce a stejně tak vzrůst různých způsobů managementu lesa a v aktivitě přírodních nepřátel (parasitoidů, entomopatogenů).

(5) Rozdílné strategie (bezzásahovost a klasická opatření proti škůdcům) uplatňované ve dvou sousedních parcích měla za výsledek zónu s rozlehlými skupinami mrtvých stromů mezi přeživšími částmi lesa (a to v místě, kde neprobíhal boj proti škůdcům) a rozsáhlé kácení mezi přeživšími stromy (v oblastech, kde boj proti škůdcům probíhal). Plocha, kde bylo nutno provést kácení, byla téměř shodná s napadenou plochou, kde žádná opatření provedena nebyla. Kácení může být redukováno použitím feromonových bariér.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu