Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Jak je to se zásahy proti kůrovci


Mojmír Vlašín, č. 4/2006, s. 11

Autoři Grodzki W., Jakuš R., Lajzová E., Sitková Z., Mączka T., Škvarenina J. z polsko-slovenského týmu zkoumali účinky intenzivních zásahů oproti bezzásahovému režimu během kůrovcové kalamity v Tatrách v Polsku a na Slovensku (zdroj: Anals Forest Science 63 (1): 55-61, leden-únor 2006). Z hlediska letitého sporu na Šumavě, prezentovaného také na stránkách Veroniky, je dobré se podívat na závěry, které byly publikovány. Autoři uvádějí pět bodů, z nichž nejzajímavější je bod druhý a pátý:

(1) Přírodní faktory jako poloha, charakteristiky lesního porostu a počasí mají rozhodující význam v rozvoji kůrovcové kalamity ve starých smrkových porostech. Činnost člověka může být jednou z příčin předčasného rozpadu takovýchto lesů.

(2) I přes intenzivní aplikaci opatření proti hmyzu se úmrtnost stromů ve slovenské části lesní oblasti nijak významně nesnížila v porovnání s plochami v Polsku, kde tato opatření proti hmyzu neprobíhala. Klasické preventivní kácení spolu s intenzivním použitím padlých stromů jako lapačů vedlo ke vzrůstu přitažlivosti okrajů lesa pro kůrovce. Kůrovci tyto plochy obsadili stejně jako ty, kde nebyla žádná opatření prováděna.

(3) Příhodné klimatické podmínky (počasí) vedly k rapidnímu vzrůstu úmrtnosti stromů v obou částech zkoumané oblasti. Vzrůst úmrtnosti stromů byl intenzivnější ve slovenské části, ale toto mohlo být způsobeno změnou strategie ochrany v příslušné oblasti (zvýšené používání feromonů namísto kácení).

(4) V oblastech, kde nebyla prováděna žádná opatření, se atak projevil po stejnou dobu jako v lesích, kde byla prováděna opatření proti škodlivému hmyzu. Hlavní příčinou byl pravděpodobně účinek chladného a deštivého počasí na stromy a na kůrovce a stejně tak vzrůst různých způsobů managementu lesa a v aktivitě přírodních nepřátel (parasitoidů, entomopatogenů).

(5) Rozdílné strategie (bezzásahovost a klasická opatření proti škůdcům) uplatňované ve dvou sousedních parcích měla za výsledek zónu s rozlehlými skupinami mrtvých stromů mezi přeživšími částmi lesa (a to v místě, kde neprobíhal boj proti škůdcům) a rozsáhlé kácení mezi přeživšími stromy (v oblastech, kde boj proti škůdcům probíhal). Plocha, kde bylo nutno provést kácení, byla téměř shodná s napadenou plochou, kde žádná opatření provedena nebyla. Kácení může být redukováno použitím feromonových bariér.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu