Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Lavička doktora Františka Mojžíše


Vojtěch Mojžíš, č. 4/2006, s. 32

Hlásnice je místní název pro zalesněné návrší, v něž přechází nejzápadnější část vinohradů ve Viničných Šumicích. Když na ni budeme vystupovat úvozovou cestou vedoucí souvislou zelení z okraje obce, po chvíli se před námi otevře výhled do volné krajiny. Nacházíme se na místě, kde stojí Lavička doktora Františka Mojžíše. Výhled je orámován hustou vegetací a je zvláštní tím, že v sobě spojuje dvě různé, vzájemně se doplňující scenerie.

Levá polovina tohoto přírodního obrazu je pohledem do dálek. Vidíme Pratecký kopec s Prateckou mohylou, za níž při dobré viditelnosti vystupují obrysy Pálavy, hned vedle dlouhý, pozvolna stoupající hřeben Židlochovického výhonu svým strmějším západním koncem přechází v rovinu Dyjskosvrateckého úvalu. Na jižní část brněnské aglomerace v dáli navazují jihovýchodní výběžky Českomoravské vrchoviny, které tvoří pozadí tuřanskému kostelu a přistávací ploše tuřanského letiště. Před ní dominuje krajině vrcholek kopce Žuráň, výchozího stanoviště Napoleonových vojsk při slavné bitvě tří císařů. Stejnou historickou událost pak připomíná i Tvaroženský kopeček, zvaný Santon. Před ním se nachází obec Tvarožná a ještě blíže k nám Pozořice s pahorkem zvaným Poustka.

Pravá polovina výhledu od Lavičky dr. Františka Mojžíše má zcela jiný charakter, je intimnější. Přímo proti nám, ve svahu nad kolonií zahrádek, nás upoutají osamocená boží muka, stojící na místě, kudy kdysi vedla polní cesta vzhůru od Viničných Šumic na Jezera. Zatímco hřeben tohoto kopce je již zastavěn jezerskými domky, jeho úpatí směřuje do údolí Kovalovického potoka, který přímo pod námi vytéká z hlubin lesního údolí, zvaného Rékoví.

Osobitý půvab tomuto místu dodává spojení dalekého výhledu s velebným klidem blízkého lesa, horizontálních linií obzorů jihomoravské krajiny s vertikálami vzrostlých smrků, vystupujících z tajemných hlubin rokliny Rékoví.

JUDr. František Mojžíš (1906-1994) je šumickým rodákem a v tomto kraji prožil celý svůj život. Sté výročí jeho narození jsme vzpomenuli na konci ledna. Ve třicátých letech minulého století vystudoval v Brně právnickou fakultu Masarykovy univerzity, v poválečném období výrazně přispěl k systematickému rozvoji československého vysokoškolského knihovnictví. Dlouhá léta, až do odchodu na odpočinek, působil v Brně na Vysoké škole zemědělské a lesnické a na Vysoké škole veterinární. Při pravidelných vycházkách do zdejších lesů čerpal energii a inspiraci pro svoji knihovnickou práci. Zvláště si oblíbil právě toto místo s výhledem a jeho údržbě věnoval mnoho ze svého volného času. Problematika ochrany přírody mu byla díky profesním kontaktům na přírodovědně orientovaná vysokoškolská pracoviště vždy velmi blízká. Není proto náhodou, že se stal jedním z iniciátorů tohoto hnutí ve zdejším kraji. Patří mezi zakladatele Českého svazu ochránců přírody v Pozořicích a až do pozdního věku se podílel na uskutečňování jeho programu.

Vojtěch Mojžíš

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu