Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Lavička doktora Františka Mojžíše


Vojtěch Mojžíš, č. 4/2006, s. 32

Hlásnice je místní název pro zalesněné návrší, v něž přechází nejzápadnější část vinohradů ve Viničných Šumicích. Když na ni budeme vystupovat úvozovou cestou vedoucí souvislou zelení z okraje obce, po chvíli se před námi otevře výhled do volné krajiny. Nacházíme se na místě, kde stojí Lavička doktora Františka Mojžíše. Výhled je orámován hustou vegetací a je zvláštní tím, že v sobě spojuje dvě různé, vzájemně se doplňující scenerie.

Levá polovina tohoto přírodního obrazu je pohledem do dálek. Vidíme Pratecký kopec s Prateckou mohylou, za níž při dobré viditelnosti vystupují obrysy Pálavy, hned vedle dlouhý, pozvolna stoupající hřeben Židlochovického výhonu svým strmějším západním koncem přechází v rovinu Dyjskosvrateckého úvalu. Na jižní část brněnské aglomerace v dáli navazují jihovýchodní výběžky Českomoravské vrchoviny, které tvoří pozadí tuřanskému kostelu a přistávací ploše tuřanského letiště. Před ní dominuje krajině vrcholek kopce Žuráň, výchozího stanoviště Napoleonových vojsk při slavné bitvě tří císařů. Stejnou historickou událost pak připomíná i Tvaroženský kopeček, zvaný Santon. Před ním se nachází obec Tvarožná a ještě blíže k nám Pozořice s pahorkem zvaným Poustka.

Pravá polovina výhledu od Lavičky dr. Františka Mojžíše má zcela jiný charakter, je intimnější. Přímo proti nám, ve svahu nad kolonií zahrádek, nás upoutají osamocená boží muka, stojící na místě, kudy kdysi vedla polní cesta vzhůru od Viničných Šumic na Jezera. Zatímco hřeben tohoto kopce je již zastavěn jezerskými domky, jeho úpatí směřuje do údolí Kovalovického potoka, který přímo pod námi vytéká z hlubin lesního údolí, zvaného Rékoví.

Osobitý půvab tomuto místu dodává spojení dalekého výhledu s velebným klidem blízkého lesa, horizontálních linií obzorů jihomoravské krajiny s vertikálami vzrostlých smrků, vystupujících z tajemných hlubin rokliny Rékoví.

JUDr. František Mojžíš (1906-1994) je šumickým rodákem a v tomto kraji prožil celý svůj život. Sté výročí jeho narození jsme vzpomenuli na konci ledna. Ve třicátých letech minulého století vystudoval v Brně právnickou fakultu Masarykovy univerzity, v poválečném období výrazně přispěl k systematickému rozvoji československého vysokoškolského knihovnictví. Dlouhá léta, až do odchodu na odpočinek, působil v Brně na Vysoké škole zemědělské a lesnické a na Vysoké škole veterinární. Při pravidelných vycházkách do zdejších lesů čerpal energii a inspiraci pro svoji knihovnickou práci. Zvláště si oblíbil právě toto místo s výhledem a jeho údržbě věnoval mnoho ze svého volného času. Problematika ochrany přírody mu byla díky profesním kontaktům na přírodovědně orientovaná vysokoškolská pracoviště vždy velmi blízká. Není proto náhodou, že se stal jedním z iniciátorů tohoto hnutí ve zdejším kraji. Patří mezi zakladatele Českého svazu ochránců přírody v Pozořicích a až do pozdního věku se podílel na uskutečňování jeho programu.

Vojtěch Mojžíš

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu