Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Hmyz ve městě


Zdeněk Laštůvka, č. 5/2006, s. 10-12

Hmyzí fauna našeho státu je velmi bohatá - celkem je od nás známo asi 27 200 druhů - lze proto očekávat, že se s řadou druhů setkáme i ve městech. Mnohé druhy hmyzu nacházejí právě v lidských sídlištích vhodné podmínky ke své existenci a žijí zde trvale, další sem pronikají různě často z okolí. Přitom jedna skupina druhů obývá venkovní prostředí, další se vyskytují uvnitř budov. Ty první bereme spíše jako oživení města a kousek přírody v něm, druzí nám obvykle vadí. V tomto příspěvku se stručně zmíníme o druzích první skupiny, o těch nepříjemných je pojednáno v samostatném článku Hany Šefrové. Městské druhy hmyzu jsou obvykle nepříliš náročné na charakter a zachovalost svého životního prostředí, potravně vázané např. na porosty ruderálních rostlin, na ovocné a okrasné stromy a keře, ale také třeba na zbytky potravin a odpadky. Osluněné travnaté plochy, silniční a tramvajové zářezy a náspy osídlily některé původně stepní druhy, v parcích, na hřbitovech a v zahradách žijí zase druhy lesostepí a křovin. Zdi domů a chodníky mají charakter skalnatých biotopů a mohou poskytovat odpovídající podmínky některým druhům těchto stanovišť. Ve sklepích a na půdách nacházíme druhy jeskyní a dutin. Směrem do středu města rozmanitost hmyzí fauny klesá, v opačném směru se postupně blíží stavu v okolní přírodě.

Martináč hrušňový

Podívejme se konkrétněji, které nápadnější druhy můžeme potkat uprostřed Brna. I ve vnitřním městě narazíme na více druhů motýlů. Do intravilánu zalétají oba naše druhy otakárků. Značně pohyblivého otakárka fenyklového (Papilio machaon) sice můžeme pozorovat i v okolí hlavního nádraží nebo na Zelném trhu, ale vyvíjí se obvykle jen v okrajových částech Brna. Naopak otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) nachází v zahradách s ovocnými stromy i v parcích a alejích s okrasnými růžovitými dřevinami vhodné podmínky i ke svému vývoji a žije zde tedy trvale. Některé druhy stepních lad se kupodivu uprostřed města dnes vyskytují na vhodných místech hojněji než na svých původních stanovištích v přírodě. To platí například pro modráska jetelového (Polyommatus belargus) a m. vičencového (P. thersites), kteří jsou častí na trávnících a náspech s vysetým vičencem. K brněnským druhům můžeme počítat i největšího našeho i evropského motýla martináče hrušňového (Saturnia pyri). Jeho housenky se sice vyvíjejí na ovocných stromech jen na okrajích a v těsném sousedství města, ale motýli příležitostně zaletují až do jeho středu. Motýl s rozpětím křídel až 16 cm kroužící kolem pouličního osvětlení připomíná zvláštního netopýra a působí exotickým dojmem. Z běžných druhů motýlů žije přímo uprostřed Brna několik druhů bělásků, jejichž housenky ožírají listy brukvovité zeleniny, největší z nich je b. zelný (Pieris brassicae), některé babočky, běžně zejména b. paví oko (Inachis io) a b. kopřivová (Aglais urticae), jejichž housenky se živí listy kopřiv, na třešních nebo okrasných jilmech nás občas zaujmou veliká společenství housenek babočky jilmové (Nymphalis polychrolos). Dále se zde vyskytují některé druhy můr, píďalek a mnoho drobných motýlů. V parcích a na hřbitovech není žádnou vzácností okáč voňavkový (Brintesia circe), temně zbarvený motýl s bílým pruhem přes křídla. Tradičním obyvatelem města je také lišaj šeříkový (Sphinx ligustri). Dospělí lišaji jsou aktivní v noci a přes svoji velikost obvykle ujdou pozornosti. zato se často setkáme s mohutnými zelenými housenkami s trnem na konci zadečku zvláště při jejich cestě za kuklením. Vyvíjejí se nejčastěji na živých plotech a keřích ptačího zobu a šeříku a prozradí se tmavým, pravidelně formovaným trusem pod keři.

Nosorožík kapucínek

Přímo v Brně se místy na travnatých a kamenitých místech vyskytují střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), nápadně kovově zbarvený střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii) a některé další druhy. Na suchých trávnících a místech s nezapojenou vegetací pobíhá vzácný, velmi hbitý svižník německý (Cylindera germanica). V kmenech mohutných lip např. v Pisárkách se vyvíjí pestrý krasec lipový (Ovalisia rutilans), na starých třešních byl pozorován nejkrásnější z našich krasců, k. třešňový (Anthaxia candens). Nesmíme zapomenout na našeho největšího brouka, roháče obecného (Lucanus cervus). Do okrajových částí Brna sice běžně zaletuje z lesů v okolí Soběšic, Řečkovic nebo Brněnské přehrady, ale také se ve zbytcích starých stromů přímo ve městě vyvíjí. V trouchu stromů, příležitostně třeba i v kompostech se vyvíjejí larvy kovově zbarvených zlatohlávků, kromě běžnějších druhů je na území města vzácně pozorován i největší z nich, vzácný zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa). Některé druhy se dokázaly přizpůsobit silně antropogennímu prostředí tím, že částečně změnily svůj způsob života. Larva nápadného a v přírodě mizejícího nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis) se v přírodě vyvíjí v trouchu starých stromů a pařezů, ve městech nachází vhodné podmínky pod zbytky dřeva a pilin v dřevozpracujících závodech. Z běžnějších brouků žije přímo v Brně několik druhů chroustků, na jaře jsou to chroustek jarní (Rhizotrogus vernus) a ch. páskovaný (R. aestivus), později počátkem léta ch. letní (Amphimallon solstitiale), také páteříček sněhový (Cantharis fusea), jehož černé sametové larvy je možné najít i v zimě na sněhu.

Sršně a čmeláci

Pod lipami v městských parcích se často ve velkém množství shromažďuje černočerveně zbarvená ploštice ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). V létě a počátkem podzimu zaslechneme z korun stromů a keřů cvrkání velké kobylky zelené (Tettigonia viridissima), která nám někdy večer vlétne oknem do osvětlené místnosti. V posledních letech je v Brně běžným jevem kudlanka nábožná (Mantis religiosa), na trávnících se vyskytují některé druhy sarančí. Do vnitřního města často pronikají i vážky včetně mohutného šídla modrého (Aeshna cyanea) a motýlice obecné (Calopteryx virgo). Z blanokřídlých nám budou spíše nepříjemné některé druhy vos, vzácná není ani sršeň obecná (Vespa crabro). Z čmeláků je tu nejčastěji č. zemní (Bombus terrestris) a č. skalní (B. lapidarius), ze včel kromě chované včely medonosné (Apis mellifera) jistě neujde naší pozornosti nápadně velká, fialově zbarvená drvodělka fialová (Xylocopa violacea). Na rozdíl od včely medonosné zakládá samička své "včelí buňky" s medem pro vývoj larev v chodbě v suchém dřevě, nejčastěji v zahradních besídkách, suchých stromech, dřevěných kůlech nebo telegrafních sloupech. Poměrně velká žlutohnědá pilořitka listnáčová (Tremex fuscicornis) s nápadným kladélkem na konci zadečku samičky se vyvíjí ve dřevě listnatých stromů.

Mouchy a komáři

Dvoukřídlí, tj. druhy, kterým běžně říkáme mouchy nebo komáři, už patří k hmyzu, jehož přítomnost nám většinou vadí. Všichni známe kosmopolitně rozšířenou a často zcela neodbytnou mouchu domácí (Musea domestica), mimochodem odolnou vůči všem chemickým přípravkům, které proti ní člověk kdy vyrobil. Na rozkládajících se zbytcích potravin a mršinách se vyvíjejí larvy kovově, zeleně nebo modře zbarvených bzučivek, k častým patří zeleně zbarvená bzučivka zlatá (Lucilia caesar) nebo modrá b. obecná (Calliphora vicina). Masařky mají na rozdíl od bzučivek na zadečku šachovnicovou kresbu, častá je např. m. obecná (Sarcophaga carnaria). Z dalších nám nepříjemných druhů žijících v městském prostředí to jsou někteří hmyzí parazité člověka, domácích zvířat i volně žijících ptáků a savců. V dopravních prostředcích, v obchodech i jinde se můžeme stát nechtěným hostitelem blechy obecné (Pulex iritans), na kočkách cizopasí blecha kočičí (Ctenocephalides felis) a na psech b. psí C. callis), které mohou na člověka také přecházet. Neradi slyšíme o vši dětské (Pediculus capitis), vši šatní (P humanus) a v. muňce (Phthirius pubis). Na městských ptácích a savcích cizopasí více druhů všenek. Z hnízd ptáků mohou pronikat okny do bytů některé druhy ptačích štěnic, např. štěnice vlaštovčí (Oeciacus hirundinis), naopak lidský cizopasník štěnice domácí (Cimex lectularius) je již u nás velikou vzácností.

Pestrost hmyzích druhů ve městě

Jak již bylo řečeno, směrem k okrajovým částem města hmyzích druhů výrazně přibývá a na stanovištích přírodního charakteru již může být fauna velmi pestrá a zajímavá. Například při průzkumu minujících druhů motýlů na dřevinách arboreta MZLU v Brně bylo zjištěno 132 druhů, což je asi 40 % naší fauny a nálezy několika druhů lze považovat za pozoruhodné. V arboretu se vyskytuje také populace batolce červeného (Apatura ilia) i dalších ekologicky náročnějších druhů. Zajímavé jsou i údaje o odchytech nočního hmyzu světelným lapačem provozovaným Státní rostlinolékařskou správou v Černých Polích 30 let. Za tuto dobu bylo např. zaregistrováno 313 druhů můr, což je asi 66 % druhů známých z území ČR a 240 druhů píďalek, což je 61 % naší fauny. To samozřejmě není dokladem bohatosti městské fauny, ale ukazuje na značnou pohyblivost mnoha druhů. Proto je třeba každý nález hmyzího druhu uvnitř města pečlivě analyzovat a rozlišovat, zda je daný druh ve městě skutečně "doma", nebo se sem jen zatoulal. V každém případě představuje město zcela specifické prostředí, vyskytují se zde skupiny druhů se vzájemně diametrálně odlišnými potravními i stanovištními nároky a zdejší hmyzí fauna si zaslouží z praktického (hygienického, zdravotnického) i ekologického hlediska trvalou pozornost.


Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. - Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství MZLU Brno

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu