Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Mločí katalog


Alena Pončová, č. 6/2006, s. 26

Ani nevím jak jsem k tomu přišla, ale záhadně se u mě, v pozdním věku, vyvinul kladný vztah k obojživelníkům. Pokud to neřeknete žábám, přiznám se, že trochu víc nadržuji obojživelníkům ocasatým.

Z výše uvedeného důvodu jsem si svévolně a dobrovolně vzala pod patronát malý kousek přírody, o který se starám, tak aby se zde obojživelné havěti dařilo co nejlépe. Místo nebylo vybráno náhodou - suťovité svahy, smíšený les (převládá buk), vydatná prameniště s výskytem travertinu a čistou vodou - no prostě mločí ráj. A taky se zde salamandrům očividně daří. Stačí malé úpravy - vytvoření kaskád a tůněk, tak aby nedocházelo ke splavování larev, prohlubování tůněk, aby nedocházelo k zazemňování, a můžete se každý rok radoval z nových přírůstků.

O larvičky je tedy každoročně postaráno, a co dospělci? Že se jim nevěnuji, ale kdepak, rozhodla jsem se, že vytvořím katalog zdejší populace a zahájím dlouhodobé sledování. Abych vás upokojila, povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů mi bylo pro tuto činnost uděleno. Tak tedy, každého nalezeného jedince vyfotografuji, zapíšu si údaje o nálezu a ihned vypouštím na svobodu. Následně přepisuji údaje do evidenční karty. Odchyceni jsou pouze ti jedinci, kteří se mi "chtějí ukázat". V žádném případě nechodím a v lovecké touze, pod heslem: "mlok za každou cenu", neodvaluji kameny, nevyvracím pařezy, neničím nory. S tímto destrukčním chováním skutečně nesouhlasím. Mám tu výhodu, že mám čas, nejsem honěna žádnými termíny, úkoly ani výsledky.

Takže k evidenci: v roce 2005 jsem zaevidovala prvních 23 dospělých jedinců. Prvním zaevidovaným mlokem byla Ledvinka = mlok č. 1. Letos na jaře přibylo dalších 15 jedinců. Evidenci k dnešnímu dni zakončuje mlok č. 40 - Otík. Katalogové číslo 39 obsadili mí kamarádi recesisté, kteří se dožadovali registrace v katalogu.

Samotné sledování probíhá na malém území o rozloze, ani ne 100 x 100 m o volných sobotách a nedělích. Vzhledem k mločí nátuře je ideální počasí za deště nebo po dešti. Výhodnější by byla pochopitelně noc, ale vzhledem k tomu, že jsem strašpytel a rodina mé nadšení nesdílí, není tato doba pro mne ideální.

Jsem na začátku, takže nemohu dělat žádné závěry, mohu jen konstatovat, že variabilita zbarvení je opravdu natolik rozdílná, že není problém s identifikací. Do č. 25 jsem si z hlavy pamatovala číslo, jméno a zbarvení, nyní je to horší. Abych šetřila mozkové závity, vyrobila jsem si malý kapesní katalog a během chvilky vyhodnotím, zda jde o starého známého (stačí pouze zápis o nálezu), nebo se jedná o nového adepta, kterého je nutno řádně zdokumentovat (v případě zájmu mohu katalog zaslat v el. podobě - e-mail: alena.poncova(zavináč)tiscali.cz).

Uvažuji o pořízení malé závěsné váhy a doplnění údajů o váze. Někteří mloci mají šedé bříško bez skvrn, někteří mají bříško flekatější než záda. Dosud nejkurióznější zbarvení má mlok č. 16 zvaný "Káčko". Jedinou stálicí je barva (teď nemám na mysli tu lesklou čerň). Znaky jsou pouze žluté, na oranžově zbarveného jedince jsem doposud nenarazila.

Nejoblíbenějším mlokem je pochopitelně č. 1 - Ledvinka, s tou jsem se opět po roce potkala a doufám, že tomu tak bude i v příštích letech. Mlok č. 20 Punťa je nejfrekventovanější - tři setkání a č. 2 pan Procento je největším cestovatelem.

Nový či starý, radost je pokaždé. Upřímně řečeno, pokud potkám jedince již evidovaného, těší mě to o to víc, protože je to nezvratný důkaz, že žije a že se mu daří dobře. A to je hlavní! Držme tedy mlokům, i těm žijícím u vás, palce.

Alena Pončová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu