Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

 

Ochrana přírody pomocí herbicidů


Vilém Jurek, č. 2/2017, s. 21

Ochranu přírody je možné provádět účinně. Pro efektivitu jsme si vymysleli řadu zlepšení a jedním z nich jsou herbicidy. Přitom to jsou jedy, které mají vliv nejen na rostliny a živočichy, ale i na lidské zdraví. Proto se musíme ptát: je žádoucí používat v ochraně přírody herbicidy?

Herbicidy jsou látky sloužící k tak zvané ochraně rostlin. Hubí jednu rostlinu ve prospěch druhé. Nejvíce se používají v zemědělství, zelinářství i lesním hospodářství. Setkáme se s nimi při údržbě komunikací, produktovodů i zeleně. V ochraně přírody, kde bychom to nejméně čekali, se s herbicidy setkáme také.

Vývoj myšlení

Jeden ochranář pamětník mi vyprávěl, že dříve při likvidaci akátů herbicidy nepoužívali. Co vyčistili na podzim, v dalším roce se vše vrátilo zpět a v ještě větší míře. Potom se začaly zatírat pařízky a byl klid. Obliba herbicidů stoupala. Začalo se zatírat a stříkat všechno, co rostlo. Dnes se situace změnila a my přemýšlíme, kdy herbicid použijeme, a kdy ne. Hodně se volá po diferenciovaném přístupu ať v technologii likvidace, nebo pohledu proti čemu ještě vůbec zasahovat pomocí herbicidu. Momentálně jsme v situaci, kdy je potřebujeme například k vymýcení nepůvodních dřevin, které jsou hrozbou.

Ničení dřevin

Herbicidy jsou v ochraně přírody nejvíce spojovány s bojem proti invazním dřevinám. Nejčastěji se provádí zatírání pařízků pomocí štětce proti zmlazení. Chemické ošetření skutečně pomáhá a šetří práci. Aspektem je ale škodlivost vůči životnímu prostředí. Existují možnosti, jak se herbicidům vyhnout. Příkladem je řez na vysoký pařez nebo kroužkování.

Naopak v mnohých případech se herbicidem zatírají všechny dřeviny, které se likvidují v rámci managementu chráněného území. Opět je to jistota, která šetří práci. Komu se to zdá už příliš, může se herbicidu vyhnout. Řešením je provést zásah v zimě. Poté co kmínky obrazí, stačí je v průběhu srpna a září posekat. Během podzimu pařízky znovu obrazí, ale nestačí zdřevnatět a mráz je spálí.

V provozu se setkáme s postřikem na list. Nepsaná zásada říká, že postřik musí být bodový, maloplošný a do výšky maximálně dvou metrů. V opačném případě to má s ochranou přírody pramálo společného. Musíme pamatovat na to, že postřik je až poslední řešení.

Různé možnosti

Většina ochranářů hledá možnosti, jak se herbicidům vyhnout. Když uvažujeme nad jakýmkoliv zásahem pomocí herbicidu, volíme metodu citlivou, efektivní a levnou. U dřevin je to snazší, tam platí zatírat, zatírat, zatírat. Naopak každá bylina potřebuje specifický způsob ničení, tedy specifickou eradikaci. Pojďme se zastavit u pár příkladů.

U křídlatek je herbicid nezbytný. Při likvidaci nelze manipulovat se zelenými částmi. Stačí malá tříska, která může zakořenit a zamořit nové místo. Proto je sečení nebo vytrhávání riskantní. Efektivní metoda je postřik na list. Injektáž nebo zatírání je sisyfovská práce. Obdobně je to s bolševníkem velkolepým. Na rozdíl od křídlatky se můžeme z jeho zelených částí vážně popálit. Zásah chemickou cestou je bezpečnou variantou.

V případě vlčího bobu je také lepší použít herbicid. Nejefektivnější je kombinace posečení a zatření přízemní růžice. U souvislejších porostů lze zvolit postřik. Pouhé sečení sice pomůže, ale problém pouze oddalujeme.

U celíků, kanadských hvězdic a netýkavek se osvědčilo vytrhávání a sečení před květem. Tyto rostliny nejsou tolik agresivní, abychom hned vše stříkali nebo zatírali. Postřik je dobrý pouze při urputném výskytu, když už si opravdu nevíme rady. V jiném případě můžeme na herbicid směle zapomenout.

Není všelékem

U řady rostlin je užití herbicidů zbytečné, v případě některých invazních druhů je to nutnost. Pokud ale máme herbicidy rádi, je dobré využít principu integrované ochrany rostlin. Herbicid aplikujeme až v momentě, kdy hrozí škody, v tomto případě na genofondu ohrožených a významných druhů. Není-li důvod nebo existuje nechemická alternativa, jsou herbicidy zbytečné.
Herbicid je důležité vnímat jako pomocníka, nikoliv jako všelék. Pracujeme-li s herbicidy, platí všeho s mírou. Musíme dodržovat vhodné koncentrace, způsoby aplikace a zacílení. Herbicid je jako oheň - je dobrým sluhou, ale zlým pánem.


Ing. Vilém Jurek (1985) - od roku 2009 působí v brněnské organizaci Rezekvítek, kde vede úsek Péče o přírodu. Zabývá se praktickou ochranou přírody, přírodě blízkými rekultivacemi a lesními požáry.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu