VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Stručný popis nejvýznamnějších škodlivých organismů ovocných dřevin byl zveřejněn v článku publikovaném v časopisu Veronica, číslo 1/2015, s. 10-13. V posledních letech však bylo na území ČR zjištěno několik zcela nových, nepůvodních a hospodářsky významných druhů patogenů i živočišných škůdců zejména ovocných dřevin a révy vinné. Jejich poměrně rychlé šíření po Evropě většinou severním směrem lze vysvětlit globalizací světové ekonomiky i obchodu a volným pohybem zboží včetně rostlin po území členských zemí EU a v novém tisíciletí i zcela nepochybně probíhající klimatickou změnou. Klimatická změna bývá v současné době nejčastěji zmiňována v souvislosti s problematikou sucha v krajině. Existuje však i riziko šíření nepůvodních škodlivých organismů, které v nových oblastech nalézají vhodné ekologické podmínky a nemají predátory nebo parazitoidy. Některé nepůvodní druhy považované za potenciálně nebezpečné se na území ČR usídlily, takže jejich úplná likvidace již není možná, jiné dokonce už významně škodí a lze je charakterizovat jako invazní. Některé druhy jsou dokonce klasifikovány jako regulované (karanténní), jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno a proti nimž musí být prováděna určitá ochranná opatření.

Zcela novým a nepůvodním patogenem je například výskyt houby Diplocarpon mali (nepohlavní stadium Marssonina coronaria), pocházející z Dálného východu, která napadá jabloně Malus spp. a také kdoulovec Chaenomeles spp. a na našem území se rychle šíří od roku 2015, kdy byla poprvé zaznamenána. Bionomie tohoto patogenu je podobná původci strupovitosti, příznaky napadení tímto patogenem jsou hnědofialové drobné skvrny na listech, jejichž počty postupně narůstají, skvrny nekrotizují a v případě zanedbání ochrany je důsledkem předčasný opad listů během vegetace. Na infikovaých plodech se tvoří nekrotické propadlé skvrny. Patogen se šíří na větší vzdálenosti pomocí větru, v rámci stromu pomocí dešťových kapek z horních pater do nižších. Přezimuje v opadaných napadených listech, mechanická ochrana spočívá v jejich včasné likvidaci. Ochranné zásahy proti této chorobě a proti strupovitosti jabloně lze termínově spojit a také lze využít vedlejší účinnost fungicidů povolených proti strupovitosti.

Od roku 2012 v Bílých Karpatech, nejdříve na slovenské a následně i na moravské straně, je evidován nový škůdce působící místy až 90 % opadu plodů modrých peckovin. Jde o tmavku švestkovou Eurytoma schreineri z řádu blanokřídlých, která je původem z jihu evropské části Ruska a Ukrajiny, odkud se rozšířila na Balkánský poloostrov a do Turecka. Hostitelem této drobné černé „vosičky“ jsou slivoně Prunus ssp. - švestka domácí (Prunus domestica), především odrůdy ’Stanley’ a ’Durancia’, dále s. slíva (P. domestica ssp. insititia), s. mirabelka (P. domestica ssp. syriaca), s. myrobalán (P. cerasifera), meruňka obecná (P. armeniaca) i trnka obecná (P. spinosa), která je napadána méně. Přírodním rezervoárem tmavky také mohou být zplanělé švestky, myrobalány, případně trnky. Škůdce má pouze jednu generaci ročně, škodí tím, že oplodněné samice propichují kladélkem vyvíjející se plody a kladou vajíčka do ještě neztvrdlých pecek. Období kladení vajíček začíná cca 10-12 dní po odkvětu švestek a trvá 2-3 týdny. V každé pecce se vyvíjí pouze jedna larva dorůstající velikosti kolem 8 mm, která vyžírá jádro pecky a zde se i kuklí. Dospělci na závěr opouštějí pecku vykousaným drobným kruhovým otvorem. Napadení se projevuje předčasným opadem plodů. Škůdce se šíří opět na kratší vzdálenosti aktivně letem a na velké vzdálenosti transportem plodů. Preventivní ochrana spočívá v odstraňování opadaných mumifikovaných plodů a v jejich důsledné likvidaci. K ošetření je možné využít přípravků povolených proti dalším škůdcům slivoní, jako jsou obaleči a pilatky.

Koncem roku 2013 byl na západě Čech zaznamenán výskyt dalšího škůdce ovocných dřevin, octomilky japonské (též o. Suzukiho) Drosophila suzukii, původem z jihovýchodní Asie a Dálného východu, odkud byla zavlečena do Severní Ameriky a současně i do Evropy.

Škůdce byl předtím rovněž zaznamenán v okolních státech, v Rakousku i v Německu. Tato octomilka je příbuzná a velmi podobná běžně se u nás vyskytující „vinné mušce“ octomilce obecné Drosophila melanogaster, od které se liší tmavou skvrnou na konci křídel samců a velkým pilovitým kladélkem samic. Octomilka japonská napadá dozrávající plody mnoha ovocných druhů, především peckovin, ale i révy vinné a drobného ovoce včetně volně rostoucích druhů (maliny, ostružiny, jahody, borůvky, bezinky) a také arónie (temnoplodce) a dalších, do kterých klade vajíčka. Bělavé larvičky jsou až 3,5 mm dlouhé, jejich vývoj je velmi rychlý a je závislý na teplotě. Kukly jsou soudečkovité červenohnědé o velikosti 2-3 mm.

Během roku může mít mnoho generací. V místě žíru se na plodech objeví skvrny nebo propadlé oblasti, které následně většinou rychle hnijí. Šíří se na kratší vzdálenosti aktivně letem, na delší vzdálenosti převozem napadených plodů. Ochrana je problematická z důvodu napadení plodů až v období jejich dozrávání a nutnosti dodržení ochranných lhůt přípravků na ochranu rostlin a také vývoje larev uvnitř plodů. Ke stanovení správného termínu ošetření proti octomilce se používají lapáky s návnadou, plastové láhve s několika drobnými otvory obsahující směs octa a vína a zavěšené v korunách stromů na okraji výsadeb v blízkosti zdrojů škůdce, divoce rostoucích hostitelských druhů. Lapáky se vyvěšují přibližně měsíc před sklizní a pravidelně sledují, správný termín ošetření je při zjištění líhnutí dospělců ještě před začátkem kladení vajíček. Z preventivních opatření je účinné odstraňování napadených plodů a jejich likvidace zakopáním nebo zahrnutím dostatečnou vrstvou zeminy.

A v roce 2014 byl v jižních Čechách zjištěn výskyt dalšího nepůvodního škůdce, v tomto případě červených peckovin, vrtule višňové (Rhagoletis cingulata), který se již dříve vyskytoval v sousedním Německu i v Rakousku a jeho výskyt na našem území byl jen otázkou času. V následujících letech se rozšířil po celém státu. Vrtule višňová napadá také mahalebku obecnou Prunus mahaleb a střemchu pozdní P. serotina aj. Tato drobná moucha je velmi podobná příbuznému a běžně se vyskytujícímu původnímu druhu, vrtuli třešňové Rhagoletis cerasi, jejíž larvy způsobují známou „červivost“ plodů třešní a vzácněji višní, od které se vrtule višňová liší vizuálně zejména kresbou na koncích křídel, dále bionomií, protože se vyskytuje asi o 3-4 týdny později, a proto napadá především pozdní odrůdy třešní a višně. Ke stanovení správného termínu ošetření proti této vrtuli se obdobně využívají optické lapače - žluté lepové desky zavěšené v koruně stromů. K preventivním opatřením patří včasné odstranění napadených plodů z výsadby, ještě než larvy opustí plody a zakuklí se v půdě.

Tento výčet nových škodlivých organismů na našem území ale není konečný, podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách ÚKZÚZ (www.eagri.cz) a především na Rostlinolékařském portálu. Zprávu o vašich pozorováních uvítáme na adrese ukzuz(zavináč)ukzuz.cz

RNDr. Jan Juroch (1958), rostlinolékař, zaměstnanec bývalé Státní rostlinolékařské správy a nyní Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.