Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Vliv umělého světla na hmyz


Dalibor Povolný, č. 2/2010, str. 5

Po zavedení plynových lamp zejména podél nábřeží evropských velkoměst během 19. a počátkem 20. století vzbuzovaly celá desetiletí pozornost hromadné nálety jepic. V navečerních hodinách obtěžovala jejich hejna veřejnost korzující na pobřeží Vltavy a denní a popularizační tisk (u nás např. Vesmír, Malý čtenář) popisovaly hromady uhynulých jepic pod svítilnami, které museli pouliční zametači po rozednění odklízet. Dnes jsou populace jepic omezené na neosvětlené nebo méně osvětlené úseky vodních toků. Dlouhodobě je úbytek hmyzu pozorován také na reflektorech automobilů během nočních jízd místy s hojným umělým osvětlením. Na jejich omytí postačí dnes i mírný déšť, zatímco ještě v polovině minulého století bylo třeba reflektory čistit téměř po každé noční jízdě.

V Brně záhy po válce prosadil u ministerstva zemědělství jistý nadšenec, který si všiml hromadného náletu komárů na světelné zdroje na hrázi brněnské přehrady, aby tehdejší Ústav pro ochranu rostlin Zemských výzkumných ústavů zemědělských vyzkoušel jeho „zařízení na hubení komárů“. Světelný zdroj ultrafialové rtuťové výbojky byl ze čtyř stran obklopen drátěnou konstrukcí nabitou elektrickým proudem, takže naletující hmyz byl po nárazu na drátěné sítivo upalován. Koncem 20. století se objevila na trhu podobná komerční zařízení zvaná např. Fly-Killer. Byla určená k hubení hmyzu tam, kde je to hygienicky významné, jako v řeznictvích, stájích, rybárnách, velkokuchyních, v menším provedení i v domácnostech. Přes upozornění některých výrobců na druhovou ochranu a zdůraznění, že se zařízení má užívat jen v uzavřených prostorách, se Fly-Killer stále více užívá i na balkonech a v zahrádkách k hubení komárů, bodalek a much vůbec.

Již při prvním použití zmíněných zařízení se konstatovalo, že působí neselektivně, takže kromě komárů (tvořících zlomek naletujícího hmyzu) dochází k hromadnému vybíjení nočního hmyzu vůbec (chrostíků, motýlů, brouků, blanokřídlých, much). Uvážíme-li, že ze zhruba 3 500 druhů našich motýlů je kolem 80 % nočních (zejména můry, píďalky, obaleči, zavíječi, makadlovky, klíněnky, vzpřímenky, pouzdrovníčci), znamená to ohrožení skupiny organismů, v níž převládají fytofágové, opylovači atd., kteří v potravním řetězci tvoří významnou složku potravy hmyzožravého ptactva a netopýrů. Jde o vážné ohrožení druhové diverzity a potravních zřetězení, z nichž první je významným kritériem narušenosti ekosystémové rovnováhy, druhá narušením energetických toků v přírodě.

Proč je hmyz světlem hypnotizován

Za noci aktivní hmyz (což je převážná většina hmyzích druhů - u některých řádů až čtyři pětiny) se za letu orientuje UV-složkou měsíčního světla a noční oblohy. Hmyz přitom vidí převážně v ultrafialovém a modrém oboru spektra zhruba od 350 nm do 450 nm. Je to podmíněno tím, že hmyzí oko se skládá z dílčích „oček“. Každé tvoří světlolomný kužel bočně izolovaný pigmentovými buňkami. Světločivé části (rhabdomy) opatřené dlouhými tyčinkami nasedají přímo na světlolomný kužel, takže jsou podrážděny jen úzkým svazkem paprsků dopadajících a procházejících rovnoběžně s osou očka. Zmíněné pigmentové buňky působí jako stěny reflektoru, takže každý paprsek světla, který mine tyčinku rhabdomu, je odražen a znovu se k němu vrací. Tím se vidění hmyzu v UV-oboru stupňuje. Hromadné používání rtuťových výbojek a podobných zdrojů s vysokým podílem člověkem nevnímaného UV-oboru hmyz oslňuje a dezorientuje. Ten pak nutkavě naletuje na světelný zdroj tak dlouho, až pod ním hyne vyčerpáním nebo dokonce shoří.

Tímto způsobem umělé světelné zdroje „vykrádají“ z přírody miliony jedinců hmyzu. Kromě ničení ho ruší při příjmu potravy a aktivitách, jako je opylování, kopulace a kladení vajíček, na okraji dosahu světelného zdroje z něj činí snadnější kořist nočních ptáků a netopýrů. Umělá svítidla uvězňují hmyz v budovách, ničí ho v noční dopravě (zejména zabíjením v reflektorech).

Veřejnost tak vnímá vlastně jen zlomek hmyzu, např. pouze denní motýly, k nimž si vytváří emocionálně pozitivní vztah. O nočním hmyzu však neví téměř nic, protože se s ním setkává jen náhodně (např. pod svítilnami - a to už je obvykle mrtvý). Jeho vymírání má proto jaksi plíživý, nepozorovatelný „noční“ průběh. Dochází k řídnutí populací. Nejprve mizí citlivé druhy, které jsou vázány na několik málo živných rostlin z chráněných stanovišť nebo na přírodě blízká stanoviště vůbec, kterých v přírodě úprkovitě ubývá. Tak se na listině ohrožených, vymírajících nebo již vymřelých druhů ocitá jejich stále vyšší počet. Snižují se také populační hustoty běžných druhů.

Vliv umělých svítidel

Při studiu hmyzu za úplňku a novu při použití různých světelných zdrojů a jejich stínidel je největší noční nálet pozorován na zdroje rtuťové, následují sodíkové. Při použití fólie, která odfiltruje krátkovlnnou složku záření, klesne atrakce pro hmyz několikrát. Ukazuje se, že noční nálet na zmíněné zdroje je nejvyšší za novu, kdežto při úplňku je i na rtuťových výbojkách téměř zanedbatelný. Intenzitu náletu ovlivňuje také teplota a její kombinace s vlhkostí. Teplé a vlhké, zejména předbouřkové noci nálet hmyzu na světelné zdroje stupňují a nejvíce, a to rušivě, zasahují do druhové intenzity stanovišť. Pokud jde o vliv pouličního osvětlení a stanoviště na intenzitu nočního náletu hmyzu, bylo zjištěno, že všechna používaná pouliční svítidla (rtuťová, sodíková a sodíko-xenonová) hmyz hromadně přitahují.

Proto tam, kde je zachování biodiverzity žádoucí (národní parky, přírodní rezervace nebo oblasti ekologického zemědělství), se trvalé noční svícení má časově omezovat. Obecně se doporučuje zhasínání nočních světelných zdrojů, pokud jich není třeba. Je potřeba zásadně preferovat nízkotlaké sodíkové světelné zdroje.

Další příklady z hmyzí říše

Výzkum adaptivní predace pavouků k mikrohabitatům v blízkosti pouličních svítidel ukazuje, že kořisti pavouků jsou větší v blízkosti svítidel oproti stanovištím neosvětleným. Usuzuje se, že jde o dědičnou preadaptaci, protože v laboratorních chovech pavouků, kteří před tím nikdy nelovili v osvětlených místech a nepřišli ani do styku s umělým světlem, bylo pozorováno totéž.

Z vlastní zkušenosti mohu dodat, že za posledních 40 let inventarizačních odlovů molů čeledi makadlovek v oblasti kalifornských příbřežních dun a Channel Islands se ukázalo, že denní odlov tohoto hmyzu a chov z podkopěnek byl kvantitativně vydatnější než noční lov na ultrafialový zářič - v tomto případě pro blízkost moře a téměř neustálé větrné počasí, za něhož je lov hmyzu na světlo značně obtížný.

Literatura k tématu na www.urbanwildlands. org/nightlightbiblio.htm


Prof. Ing. Dr. Dalibor Povolný, DrSc., (1924-2004) - entomolog, autor asi 350 vědeckých prací, objevil a popsal více než 250 druhů hmyzu. - Redakčně kráceno.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu